Dílčí restaurace ekonomického prostředí

08. ledna 2008, 13:07 - Michal Petřík
08. ledna 2008, 13:07

Reformní batoh se snaží zabránit makroekonomické nerovnováze

Lze se v dnešní české politické debatě vůbec podívat na „Topolánkův reformní batoh“ v klidu, věcně, bez předsudků, ideologických brýlí a apriorně vytvořeného názoru? Toto ale není začátek článku, ve kterém autor nakonec zjistí, že se v rámci vyvažování klady přibližně vyrovnaly záporům, takže ve výsledku bude možné jen alibisticky krčit rameny. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů vstoupil prvního ledna tohoto roku v platnost. Ve stručnosti lze říct, že jde o daňovou reformu a balík úsporných opatření s cílem zabránit makroekonomické nerovnováze ve středně dlouhém období bez významnějšího (transformačního) zásahu do parametrů financování systémů důchodového, sociálního a zdravotního.

Nevyužitý růst.

Připomeňme hned na úvod, co nevyvrátili ani ti, kteří zákon kritizovali. Při dosavadním automatickém vývoji by se už v roce 2009 mandatorní výdaje rovnaly veškerým příjmům státního rozpočtu. Koaliční vláda sociální demokracie a dvou menších středových stran podle tehdejšího předsedy jednoho z koaličních partnerů Miroslava Kalouska v letech 2003 až 2006 „vytunelovala příznivý hospodářský růst a nepoužila jej ke stabilizaci veřejných rozpočtů, ale ke zvýšení deficitních trendů“. Tolik dnešní ministr financí na půdě Poslanecké sněmovny při projednávání tohoto zákona.

Nejisté odhady.

Při hodnocení celkového dopadu batohu změn bude klíčové jednak spotřebitelské chování domácností, jednak efekt očekávání všech subjektů (domácnosti, firmy). Dnes můžeme s určitostí říct o skutečném dopadu přijatých změn jen velmi málo. Veškeré odhady mohou být postaveny jen na minulém chování. To však odráží minulé institucionální prostředí, které se tímto fiskálním projektem mění. (Například zavedení bodového systému u řidičů nevedlo k poklesu nehod a jimi způsobených smrtelných úrazů nebo před patnácti lety prováděné předpovědi o směnném kurzu české a slovenské koruny - jedna ku dvěma až jedna ku deseti -, které se rovněž ani zdaleka nenaplnily.)

Časová zpoždění.

Velkou roli zde budou rovněž hrát časová zpoždění. Administrativní zpoždění uplynulo k prvnímu lednu 2008, kdy až na výjimky změny nabyly účinnosti. Nakolik se během uplynulého období přibližně čtvrt roku naše státní správa, občané i firmy na tyto změny stihli připravit, se uvidí velmi rychle. Odbory odhadují takzvané „účinnostní“ časové zpoždění jako velmi krátké. Již v únoru prý lidé poznají celkovou drahotu a zejména platby u lékaře, budou se tedy možná bouřit ,a spekuluje se dokonce o generální stávce. Naopak očekávané a těmito změnami zamýšlené další oživení na straně nabídky (firem) lze racionálně odhadnout teprve v horizontu o několik měsíců delším.

Nejednotný cíl.

Ani předkladatelé nebyli zcela jednotní v tom, jaký je hlavní cíl těchto změn. Nakonec však převážil pohled, že jejich smyslem není dosáhnout zcela konkrétních změn v distribuci příjmu (pomocí daňových a redistribučních mechanismů) pro konkrétním způsobem definované sociální skupiny, ale garantovat ozdravení veřejných financí, a tím oddálit rizika vnitřní makroekonomické nerovnováhy, a prostřednictvím snížení daní povzbudit oživení u firem (tedy na straně nabídky.)
Ambice tohoto fiskálního projektu tedy nedosahují toho, aby šlo o reformu jednotlivých systémů, kterými protékají veřejné finance - jde o „odstraňování nešvarů“ (ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas) v rámci „souboru opatření“ (ministr financí Kalousek). Bylo by však poněkud levné taková prohlášení karikovat. Předkladatel (vláda) má teď každopádně uvolněné ruce, aby skutečně plně soustředil svou pozornost na jednotlivé oblasti reformy systémů důchodového, sociálního a zdravotního.

Stabilizace.

Mírné navýšení nepřímých daní o čtyři procenta se pak podle odhadů vlády promítne do inflace meziročním nárůstem o jedno procento, a to po započtení nových daní z uhlí, plynu a elektřiny. Toto ovšem není ani reforma, ani balíček opatření, jen plánovaně opožděná transpozice příslušné směrnice EU, přičemž Česká republika během přístupových jednání získala přechodnou výjimku, aby tyto takzvané ekologické daně platily až od 1. ledna 2008. Odstraňuje se rovněž (s výjimkou důchodů) nastavení automatických valorizačních schémat - v jednotlivých částech výdajové strany rozpočtu to představuje úsporu až 160 až 180 miliard korun.
Jde tedy o makroekonomický stabilizační balík změn zákonů, v jehož rámci nějaké dílčí výhody (například pro zaměstnanecké stravenky) nebo v oblasti sociální pomoci klíčovou roli skutečně nehrají.

Návrat.

Celkově by tedy bylo možné tento vládní ekonomický projekt nejvýstižněji charakterizovat jako „dílčí restauraci“ čili dílčí návrat do stavu, který zde již jednou byl. Zákon o stabilizaci veřejných financí je tedy ze všeho nejvíce pokusem o odstranění nejzásadnějších změn v oblasti veřejných financí, které byly uskutečněny během druhé vlády sociální demokracie v letech 2002 až 2006. Má tedy jít o částečný návrat před toto období, a to souběžnými změnami příjmové (daňové reformy) i výdajové (úsporná opatření v rámci sociálního systému) strany státního rozpočtu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče