Díky, vojáci, díky!

17. ledna 2005, 00:00 - admin
17. ledna 2005, 00:00

HISTORIE Jako mnoho vynálezů, i internet vděčí za svůj vznik ministerstvu obrany Spojených států amerických. A americkým univerzitámOficiální historie světového internetu klade počátek Sítě sítí do roku 1963, kdy vznikla síť ARPANET, experimentální projekt ministerstva obrany USA.

**HISTORIE

Jako mnoho vynálezů, i internet vděčí za svůj vznik ministerstvu obrany Spojených států amerických. A americkým univerzitám.

Oficiální historie světového internetu klade počátek Sítě sítí do roku 1963, kdy vznikla síť ARPANET, experimentální projekt ministerstva obrany USA. Projekt vznikající v době studené války a očekávání války jaderné měl před sebou základní úkol: vytvořit počítačovou síť se striktně decentralizovanou strukturou, kde výpadek jedné části sítě může ihned nahradit část jiná. Tento požadavek se ukázal jako jedna z hlavních příčin budoucího úspěchu. Stejně snadno, jak mohly části sítě nahrazovat poškozené části, bylo možno bez problémů do ní připojovat další sítě nebo systémy. První experimentální propojení v této síti bylo označováno jako DARPA Internet, později jen jako Internet. Až do poloviny osmdesátých let se internet rozvíjí pozvolným samospádem, omezen především na vládní a vojenské organizace. Významnou posilu dostává internet v polovině osmdesátých let, kdy se k němu začínají připojovat americké univerzity. Jen pro představu: v roce 1984 bylo k internetu připojeno pouhých tisíc počítačů, zatímco o osm let později byla prolomena hranice milionu připojených počítačů. Zásadní impuls přichází v roce 1986, kdy vzniká síť NSFNET, páteřní síť internetu v USA. Provoz sítě, která nahradila dosavadní ARPANET a MILNET, byl financován z rozpočtů vládní agentury NSF. Obě tyto starší sítě se vrátily ke svému původnímu určení a začaly sloužit výhradně armádě. Vytvoření NSFNET podnítilo další připojování do internetu - ten se stal otevřenou doménou pro vzdělávání a výzkum. Postupně se do internetu připojily všechny významnější americké univerzity a výzkumné ústavy. Internet jakožto akademická síť byl zpočátku prost jakýchkoliv komerčních aktivit. Dlouhou dobu bylo předpokladem připojení přes NSFNET podpis prohlášení zapovídajícího veškeré komerční aktivity na internetu. Právě tyto akademické tradice stály u dlouhodobě zažitého mýtu o tom, že vše poskytované na internetu, má být poskytováno zdarma. O dlouhodobé neudržitelnosti internetu jakožto ryze akademické, nekomerční aktivity, bylo v USA přesvědčeno stále více politiků, ba i dosavadních zastánců akademického internetu. Počátkem devadesátých let převládla v USA myšlenka chápající internet jako odrazový můstek pro další růst americké ekonomiky. Vyústěním těchto tendencí se v roce 1991 stal High Performance Computing Act, jehož iniciátorem byl tehdejší americký vicepresident Al Gore. N a základě tohoto zákona se USA pustily do budování gigabitové základní sítě NREN, následně byly privatizovány a komercializovány jednotlivé části internetu v USA. Vládní finance a podpora se soustředily na výzkum a vývoj nové, velmi rychlé páteřní infrastruktury, zatímco do provozní sféry internetu vstupují komerční společnosti. Komerční sítí se tak stává i doposud akademická NSFNET. Proces komercionalizace internetu je tak završen a od roku 1993 můžeme o internetu uvažovat v obou hlavních směrech - akademickém i komerčním. Americký internet se z počátku netěšil přílišnému zájmu klasických počítačových firem a tak do jeho vlny nastupují neznámé firmičky, jako Cisco, Netscape, AOL a Y ahoo. V té době suverénně kralující IBM se postupem času rozhoupávají k vybudování vlastní celosvětové páteřní sítě, ale například Bill Gates, šéf Microsoftu, je v raných počátcích k internetu kritický a označuje jej za slepou vývojovou větev. Historie nedala Billu Gatesovi zatím za pravdu - slepou vývojovou větví se stala spíše síť MSN (Microsoft Network), která se měla stát alternativou k internetu. Internet dal kapitánům amerického průmyslu první lekci: s ním již nikdy nebude všechno stejné, jako bylo před ním. Pravidla se změnila a od této doby se hraje nová hra. Hlavním specifikem této hry, v níž jsou v sázce postupem času stovky miliard dolarů, je skutečnost, že její pravidla nikdo do začátku nezná. Určitě jste si všimli velkého počtu sítí a asi vás napadlo, která z nich je vlastně tím internetem. Je to prosté - jména sítí označují jednotlivé rozpočtové a investiční celky, jde vlastně o samostatné sítě, které jsou ale propojeny na jiné sítě. Právě to propojení všech sítí je oním internetem - jednotlivé sítě jsou pak jeho podčásti. N ázvy mají dnes již nejenom akademické a vládní sítě, ale například ifiremní sítě a sítě jednotlivých internetových poskytovatelů. Ne nadarmo se internetu říká Síť sítí - metafyzicky je opravdu internet propojením, branou, mezi jednotlivými sítěmi.

Pramen: www.marigold.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče