Digitální tma

25. února 2011, 18:09 - Jan Hrbáček
25. února 2011, 18:09

Vnitro hazarduje s uzavíráním smluv, úřady mohou být bez internetu i pevných linek

Ministerstvo vnitra hazarduje s uzavíráním smluv, české úřady mohou být bez internetu i pevných linek

České republice hrozí blamáž a ostuda mezinárodních rozměrů. Přesně 28. března totiž vyprší platnost rámcových smluv pro připojování úřadů k internetu a volání přes pevné linky. A ministerstvo vnitra, které má výběr dodavatelů na starost, s tendrem bezprecedentně otálí. Úřadům, které jsou do projektu Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) zapojeny, se tak může stát, že od úterý 29. března budou odříznuty od jakékoliv elektronické komunikace. Úředníkům se vyjma mobilních telefonů nikdo nedovolá. Digitální tma je doslova za dveřmi.

Letenky na šampionát

Pro začátek si shrňme, co vlastně pojem KIVS obnáší. Na základě rámcových smluv vyjednaných v režimu KIVS (v minulosti ministerstvem informatiky, nově ministerstvem vnitra) si mohou ministerstva a jednotlivé úřady státní správy a samosprávy objednávat služby od předvybraných dodavatelů. Ve fotbalové hantýrce by se KIVS dal přirovnat k postupu z kvalifikace mistrovství světa na šampionát. Uzavřít rámcovou smlouvu v KIVS je jako získat letenku na světové klání. Postup mezi několik vyvolených je příjemný, ale úspěch v samotných zápasech (tedy ve výběrových řízeních na jednotlivých úřadech) vůbec nezaručuje. Subjekty s rámcovou smlouvou totiž mezi sebou soupeří v rámci prováděcího zadávacího řízení. V právě končícím čtyřletém cyklu KIVS měly rámcovou smlouvu uzavřeny společnosti Telefónica O2, GTS Novera a T-Systems v konsorciu s firmou ČD-Telematika.
Cílem centralizovaného poptávání hlasových a datových telekomunikačních služeb je zjednodušení nákupu, a především finanční úspora. Roční objem nákladů úřadů státní správy a samosprávy na telekomunikační a datové služby dosahuje 1,5 až dvou miliard korun. Z dokumentů ministerstva vnitra, které má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že jen v prvních dvou letech nového „konkurenčního“ modelu KIVS bylo dosaženo úspory přes 270 milionů korun (viz box Čtvrtmiliardová úspora).

Kontrakty prodlužovat nelze

Tématem, s nímž se ministerstvo vnitra, jako garant KIVS, musí urychleně vypořádat, jsou nové rámcové smlouvy. A pokud se úředníkům resortu nepodaří uzavřít nové, má vnitro velký problém. Platné kontrakty nemohou být, a to v žádném případě, prodlouženy. To se týká jak „letenek na šampionát“, tedy rámcových smluv, tak i prováděcích kontraktů, tedy smluv na samotné plnění, které za dobu platnosti rámcové smlouvy vznikly. Jinak řečeno, pokud rámcová smlouva skončí 28. března, musí k tomuto datu skončit i všechny kontrakty na ni navázané. Důvod? Rámcovou smlouvu nelze prodloužit a zároveň není možné uzavřít novou ve formě „jednacího řízení bez uveřejnění“, tedy bez reálného tendru. A zejména ne z důvodu, že centrální zadavatel, v tomto případě ministerstvo vnitra, nevypsal výběrové řízení včas. Navíc resort Radka Johna (VV) opakovaně posunul odevzdání nabídek na rámcové smlouvy, naposledy na 3. března.

Odpočítávání začalo

Že je termín výběrového řízení na hraně, nebo spíše za ní, dokazuje i výčet aktivit, které je zapotřebí zvládnout. Vládou jmenovaná hodnotící komise musí zpracovat posudek, právníci ministerstva vnitra následně připraví „rámcové smlouvy“, které vybraní uchazeči musí podepsat. A teprve poté se mohou rozjet dílčí výběrová řízení s firmami, které mají podepsány rámcové smlouvy s ministerstvem. Odpočítávání dnů do vypuknutí digitální tmy však zřejmě vládní politiky ani úředníky vnitra netrápí. Podle informací týdeníku EURO zatím není například u tendru na datové služby ani jmenována komise, která by měla rámcové smlouvy vyhodnotit. Komise přitom musí být jmenována vládou a její členové musí splňovat určité náležitosti a kritéria. Bezpečnostní prověrka na úroveň Důvěrné, nutnost být odborníkem na určitou oblast a zároveň je zapotřebí splnit podmínku určitého počtu odborně erudovaných členů. K tomu zde platí ze zákona lhůty, ve kterých je nutné postupovat a jež se musí dodržovat. To znamená, že v momentě, kdy se rozhodne o uzavření rámcové smlouvy s vybranými uchazeči, běží lhůty pro odvolání pro ostatní zájemce.

Do tendru nejdeme

Stav zmapovaný týdeníkem EURO naznačuje, že je prakticky nemožné do 28. března rámcové smlouvy uzavřít. A i kdyby úředníci Radka Johna tento šibeniční termín zvládli, je pravděpodobné, že některý z neúspěšných žadatelů tendr napadne. I v případě, že by k žádnému odvolání nedošlo, je podpis rámcové smlouvy jen začátkem mnoha stovek či tisíců prováděcích výběrových řízení (fotbalovou hantýrkou – zápasů ve skupině mistrovství světa). To podle různých odhadů může trvat zhruba dva až čtyři měsíce, avšak za předpokladu, že nedojde k odvoláním či nepředpokládaným průtahům. A teprve poté může „vítězný“ operátor započít s výstavbou potřebné infrastruktury, respektive s dodávkami služeb. Kvůli neustálým zdržením a nejasnému průběhu tendru již na účast ve výběrovém řízení rezignovaly některé firmy. Jednou z nich je česká pobočka Vodafonu, která se v posledních letech snaží profilovat jako komplexní dodavatel hlasových i datových služeb s důrazem na konkurenceschopnou cenu. Lze tedy předpokládat, že s účastí Vodafonu ve výběrových řízeních by ceny volání a internetu klesly. „O účast v KIVS zájem máme, nicméně s ohledem na zpoždění výběrového řízení se ho v této fázi nezúčastníme. Domníváme se, že bychom nyní kvůli zpoždění nemohli garantovat dodržení lhůt pro migrace, rychlost a kvalitu služeb pro zákazníky,“ říká Miroslav Čepický, tiskový mluvčí Vodafonu.

Likvidační podmínka

Konkurenční T-Mobile se do tendru na hlasovou část služeb přihlásil, v otázce datových služeb stále váhá. „Na rozhodnutí je čas do 3. března, proto stále zvažujeme všechny tři možné varianty – samostatnou nabídku, účast v konsorciu, nebo naopak se výběrového řízení vůbec nezúčastnit,“ říká Martina Kemrová z T-Mobilu. Výběrového řízení by se naopak ráda zúčastnila společnost Dial Telecom, která před časem koupila konkurenční operátory Volný či U:fon, avšak vyřadila ji podmínka ministerstva vnitra vyžadující alespoň miliardový obrat v posledních třech letech. „Stát neúměrně zvýhodňuje největší české operátory, dle naší právní analýzy je zadání ministerstva vnitra protizákonné minimálně ve čtyřech bodech normy o veřejných zakázkách,“ říká obchodní ředitel Dial Telecomu Tomáš Strašák. K čemu tedy došlo, že byla omezena konkurence? Například byly navýšeny kvalifikační předpoklady účastníků tendru a v podstatě nebyl dán žádný prostor pro migrace služeb od operátora k jinému operátorovi. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že z návrhu rámcové smlouvy vypadly pasáže týkající se migrací služeb, tedy přechodu k novému dodavateli internetových či hlasových služeb v případě, že nabídne lepší podmínky. To v podstatě znamená knokaut pro potenciální nové uchazeče, zejména v situaci, kdy je na celý proces tak zoufale málo času.

Stamilionové hovorné chybí

Bohužel nedostatek času není jediným bolavým místem této kauzy. Pokulhává třeba argumentace vnitra ohledně hlasových služeb (přes pevnou linku), kde je inzerována poptávka v odhadované hodnotě 125 milionů korun. Uvedená suma zahrnuje jen paušální platby (jakousi obdobu měsíčních poplatků), ale samotné hovorné není vykalkulováno ani odhadováno. Dobře informované zdroje tvrdí, že v rámci KIVS dosahoval objem celkových hlasových nákladů, tedy včetně hovorného, zhruba 650 milionů korun ročně. I když resort tvrdí, že služby tohoto typu zlevnily, poptávaná 125milionová částka zjevně neodpovídá realitě. S ohledem na vypsanou výši zakázky na hlasové služby se ministerstvo vnitra nepříliš elegantně vyhnulo důležité podmínce vybrat dodavatele prostřednictvím výběrové komise, kterou musí jmenovat vláda.

Všechno zvládneme

Johnův resort se přes všechna zdržení a nepříjemnosti dušuje, že se nové smlouvy v KIVS podaří zdárně dotáhnout do konce. „Předpokládáme, že by obě rámcové smlouvy (na datové i hlasové služby) mohly být do 28. března podepsány. Přesný termín je samozřejmě obtížné odhadnout, jedná se o velké soutěže, kde je proces hodnocení komplikovaný a náročný a potenciální uchazeči mají řadu možností opravných prostředků proti rozhodnutí zadavatele a tyto kroky mohou podpis oddálit i o měsíce,“ tvrdí Jiří Korbel z tiskového odboru z vnitra. „Ministerstvo jako centrální zadavatel je povinno zajistit kontinuitu dodávky telekomunikačních služeb pro veřejnou správu i v případě, že by se objevily potíže. Proto nyní s právníky finalizujeme postup, jak případně na dobu nezbytně nutnou zajistit dodávky telekomunikačních služeb tak, aby bylo vše v souladu se zákonem,“ dodává Korbel. A podotýká, že podle původního harmonogramu projektu měly být soutěže vypsány již v březnu minulého roku za minulého vedení vnitra. „Bylo by velmi naivní se domnívat, že jsme po nástupu obdrželi úhledně převázanou složku KIVS se všemi podklady. Naopak museli jsme je poměrně obtížně dávat dohromady a ve finále jsme zjistili, že jsou téměř nepoužitelné. Minimálně z toho důvodu, že absolutně nereflektovaly aktuální ekonomickou situaci a nijak výrazně nemotivovaly uchazeče k výraznějšímu snižování cen. Byly tady ale i další důvody: možnost zapojit do KIVS regionální metropolitní sítě, nově vznikající technologická centra na krajích, zajistit možnost využití levnějších regionálních operátorů,“ vysvětluje. Zmiňované důvody podle Korbela stály také za rozhodnutím vypsat novou soutěž na KIVS pouze na 18 měsíců, a do té doby připravit nový koncept, který by výše uvedenými nedostatky netrpěl. Podle argumentů ministerstva vnitra to souvisí i s nutností zajistit úpravy takzvaného Centrálního místa služeb (CMS), které je jakýmsi „srdcem“ KIVS – do něj jsou operátoři připojeni a jsou zde také propojeny jednotlivé sítě koncových uživatelů.

Úředníci už se bojí

Entuziasmus úředníků z vnitra ovšem zástupci ostatních ministerstev až tak nesdílejí. „Ministerstvo vnitra přišlo 20. října s návrhem, že hlasové služby si bude každý resort zajišťovat sám. Na realizaci veřejné zakázky podobného rozsahu nebyly ovšem resorty připraveny a podobné soutěže by představovaly velké náklady. Poté 25. listopadu vnitro oznámilo, že zajistí uzavření rámcové smlouvy na dodávku služeb KIVS v rozsahu obdobném současnému stavu na dočasnou dobu 18 měsíců,“ napsala týdeníku EURO Veronika Honcová z ministerstva zahraničních věcí. „Do konce března 2011 je předpoklad, že bude podepsána uvedená rámcová smlouva. Prováděcí řízení, vyhodnocení, podpis prováděcích smluv a realizace změn v infrastruktuře bude nutné provést později. Z aktuálních termínů je zřejmé, že celý proces se nestihne v potřebném čase dokončit. Vnitro připravuje krizový plán, jak situaci řešit. Obsah tohoto plánu však není našemu ministerstvu znám,“ říká Honcová. Podle ní nemá resort Karla Schwarzenberga žádné náhradní řešení. „Spoléháme na centrálního zadavatele – ministerstvo vnitra,“ dodává. S výběrem soutěžících firem, kde jde aktuálně o osmnáctiměsíční zakázky zhruba ve výši dvou miliard, ministerstvu vnitra pomáhá malá a nepříliš známá společnost CGB-Consult. Podle internetové databáze Magnusweb má společnost čtyři zaměstnance a obratem spadá do kategorie společností do maximálně deseti milionů korun ročně. Například v roce 2009 měla hospodářský výsledek před zdaněním deset tisíc korun, o rok dříve 257 tisíc. Podobně je na tom tato společnost i s referencemi. Její majitel Jan Chalupa na otázky týdeníku EURO, jak se jeho firma k zakázce dostala, do uzávěrky neodpověděl.
Ministerstvo vnitra bylo ohledně výběru poradce jen o něco málo sdílnější. „Společnost CGB-Consult byla vybrána na základě výběrového řízení malého rozsahu, kde předložila nejvýhodnější nabídku. Za administraci obou veřejných zakázek jí bude vyplaceno v součtu 420 000 korun bez DPH, tedy 504 000 s DPH. Tendry malého rozsahu byly realizovány v prosinci 2010,“ napsal Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva. Informace o zmíněném výběrovém řízení ale nelze ve veřejných zdrojích nalézt.

Stín minulosti

Zajímavá je i osobnost, která má na vnitru oblast KIVS na starost. Miroslav Duda, šéf odboru rozvoje projektů a služeb e-Governmentu. V minulosti pracoval na ministerstvu dopravy a posléze byl tehdejším ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem dosazen na post ředitele Povodí Moravy. A k tomuto jeho působení se váže jistý problém. Hospodaření jmenovaného státního podniku totiž vyšetřuje policie a státní zastupitelství. Nové vedení firmy vloni v létě podalo trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli údajným nesrovnalostem ve zhruba dvaceti zakázkách a projektech za asi 40 milionů korun. Seznam problematických zakázek čítá dlouhodobý pronájem budovy v Luhačovicích, strategie využití informačních technologií ve firmě nebo studie na používání elektronického podpisu. Duda stál mimo jiné za často kritizovaným projektem vyčištění Brněnské přehrady od sinic.
„Od května probíhá prověřování podezření z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. V rámci trestního oznámení podaného Povodím Moravy byly popsány přibližně dvě desítky podezřelých zakázek nejrůznějšího věcného zaměření – IT, audit, investice a jiné, s celkovou škodou blížící se 40 milionům korun,“ potvrdil týdeníku EURO žalobce brněnského městského státního zastupitelství Radek Mezlík.
V případu nebyl dosud nikdo obviněn a podle Mezlíka probíhá nadále tzv. prověřování okolností nasvědčujících spáchání trestného činu. „To je ovládáno zásadou tajnosti. O výsledku řízení je možno informovat teprve v případě obvinění konkrétní osoby, kdy už se jedná o takzvané vyšetřování a lze poskytnout informace o obsahu obvinění,“ vysvětlil Mezlík. Žalobce v pravidelných zákonných lhůtách provádí prověrky spisového materiálu a další by měla proběhnout do poloviny března 2011.
Miroslav Duda se k těmto skutečnostem odmítl podrobně vyjádřit a omezil se pouze na strohé konstatování: „K danému dotazu uvádím, že mé působení v roli statutárního orgánu na Povodí Moravy skončilo posledního července roku 2009.“

Box: Miloš Zeman, otec myšlenky Počátky projektu KIVS se datují do roku 2001, kdy vláda Miloše Zemana rozhodla o přidělení pětileté rámcové smlouvy exkluzivně Českému Telecomu. Zemanovo rozhodnutí tak způsobilo, že potřebné internetové a hlasové připojení pro tok státních dat či informací dodá výhradně jeden operátor, byť ovládaný státem. Logicky tak bylo velmi obtížné dotlačit monopolistu k lepším cenám.
Exministryně informatiky Dana Bérová později smlouvu s Telecomem o rok prodloužila a nechala na zhruba 11miliardový objem služeb vypsat veřejnou soutěž. Problémem tendru ale bylo, že ho opět vyhrál Telecom. K zásadní změně došlo až po vypsání rámcové smlouvy na poskytování služeb v rámci KIVS v roce 2007. Nové kontrakty s Telefónikou O2, GTS Noverou a konsorciem ČD-Telematika/T-Systems zavály do úřednických sítí konkurenci, tedy i snižování cen. Proč vznikly současné potíže kolem KIVS? Loni 14. června vydal resort řízený sociálním demokratem Martinem Pecinou předběžné oznámení o výběrovém řízení na novou rámcovou smlouvu na poskytování datových a hlasových služeb komunikační infrastruktury veřejné správy. Předpokládaná cena čtyřleté zakázky byla zhruba devět miliard bez DPH, protože se počítalo i s vypsáním soutěže na služby mobilních operátorů. Oznámení bylo ale posléze staženo a vnitro uvažovalo o tom, že by celý projekt mohla realizovat Česká pošta. Později se však ukázalo, že tento model by odporoval zákonu a volnému trhu, a to i na evropské úrovni.

Box: Čtvrtmiliardová úspora Ministerstvo vnitra vloni v létě uvedlo, že se v rámci aktuální fáze projektu KIVS podařilo uspořit stovky milionů korun. „Za první dva roky existence nového modelu KIVS (od července 2007 až do června 2009) bylo dosaženo přes 175 milionů korun úspor v datových službách a přes 95 milionů ve službách hlasových,“ píše se v jednom z materiálů, který má týdeník EURO k dispozici. Podle úředníků došlo v této fázi projektu ke zlevnění regionálních datových služeb o 18 procent, celorepublikových datových služeb o 5,5 procenta a hlasových služeb o 9,5 procenta. Největších úspor se podařilo dosáhnout u regionálních datových služeb ministerstva dopravy (50 procent) a ministerstva financí (25 procent).

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče