Digitální patentová válka

02. ledna 2012, 12:20 - Ondřej Hergesell
02. ledna 2012, 12:20

Ten pohyb zná každý majitel iPhonu naprosto dokonale: „šoupnout“ prstem po dotykovém displeji telefonu zleva doprava, aby se mobil vzbudil ze spánku do stavu pohotovosti, tedy aby s ním bylo možné pracovat. Společnost Apple, výrobce iPhonu, tuto technologii oficiálně nazývá Slide to Unlock, volně přeloženo jako sklouznutí prstem k odemknutí přístroje. Příklad číslo dvě: během telefonátu z chytrého mobilního telefonu, tedy smartphonu, se chce uživatel přístroje podívat do seznamu kontaktů, kalendáře nebo například do SMS zpráv, aniž by právě probíhající hovor ukončoval. K tomu již řadu let na několika různých operačních systémech slouží funkce takzvaného přepínání aplikací během telefonování. Tyto dvě naprosto běžné situace – součást každodenního používání stamilionů chytrých mobilů na celém světě – mohou sloužit také jako ukázka absurdity, která v posledních letech panuje v telekomunikační branži. Absurdity, jež se týká údajného zneužívání patentů, kterých je v oboru přes tři čtvrtě milionu. Vlna žalob kvůli všemožnému porušování duševního vlastnictví již více než dva roky zaplavuje segment smartphonů, tabletů a spotřební elektroniky, přičemž další patentové spory se neustále rozbíhají. Shrňme si alespoň ty nejdůležitější.

Každý s každým, všichni proti všem

Apple žaluje Nokii, Nokia Apple. Apple žaluje Samsung, Samsung Apple. Apple žaluje HTC, HTC Apple. Nokia žaluje LG, Hitachi a Sharp, Kodak zase Sony Ericsson a Research In Motion (BlackBerry). Microsoft žaluje Motorolu, ta pro změnu žaluje Apple. A Apple samozřejmě žaluje Motorolu. Podobným způsobem by šlo pokračovat dál a dál, až by se čtenář týdeníku Euro do pavučiny vzájemných sporů velkých korporací zcela zamotal. Základ všech těchto žalob spočívá v napadání konkurence, že ve svých mobilních zařízeních používá technologie, funkce či design, které má daná firma patentované. Cílem je vymoci si miliardové „patentovné“, a především zabránit konkurenci prodávat jejich vlastní smartphony a tablety.
Vlnu vzájemných napadání odstartoval příchod přelomového mobilního telefonu iPhone z dílny společnosti Apple. Kalifornská firma jich od roku 2007 prodala již více než sto milionů, a tímto přístrojem, který se ovládá pomocí dotykového displeje, výrazně změnila rozložení sil na mobilním trhu. Právě na iPhone mířila jedna z prvních žalob od Nokie, tehdejšího hegemona telekomunikační branže, s tím, že porušuje deset jejích patentů, z nichž některé souvisejí se samotnou podstatou mobilních sítí. Apple si však útok nenechal líbit a úder Nokii vrátil: okopírovali jste náš iPhone, parazitujete na našich vlastních inovacích a porušujete třináct patentů, ohradila se americká firma na začátku roku 2010. Na to kontrovala protižalobou Nokia, když si u soudu postěžovala, že Apple zneužil sedm jejích patentů, například fotoaparát v mobilu či uživatelské rozhraní.

Apple vs. Asie

Ačkoli spor mezi finskou společností a Applem od té doby alespoň trochu utichl – a Nokia se rozhodla soustředit na znovudobytí ztracených pozic – desítky žalob padají na jiných frontách. A hlavní roli zastává opět kalifornská společnost Apple. Ta si pro svůj klíčový boj vyhlédla dvě oběti (ačkoli spory vede prakticky se všemi subjekty v telekomunikační branži): korejskou korporaci Samsung, která postupně získává významné podíly na celém světě, a tchajwanského výrobce chytrých mobilů HTC, který je největším konkurentem iPhonu na jeho domácím trhu v USA.
Zatímco Apple a Samsung se soudí kvůli všemu možnému, včetně designu svých prémiových přístrojů iPhone 4 a Samsung Galaxy SII, spor „jablečné firmy“ s HTC zůstává prakticky jen v patentové rovině. Applu se totiž nelíbí operační systém Android, který Tchajwanci používají ve většině svých mobilů. Už v březnu roku 2010 podal Apple stížnost ke Komisi pro mezinárodní obchod (ITC) a obchodnímu soudu v americkém státě Delaware, že HTC porušuje deset jeho patentů. Cíl tohoto kroku Apple uvedl i v samotné žalobě: zakázat dovoz smartphonů HTC do Spojených států a vyinkasovat blíže nespecifikovanou náhradu za dosavadní využívání autorských práv.

Klikni a nevolej

A protože Tchajwanci nechtějí ohrozit odbyt na klíčovém trhu, přispěchali s protižalobou u ITC s tím, že Apple porušuje pět jejich patentů, například schopnost spojovat zařízení do bezdrátových sítí pomocí technologie WiFi nebo patenty propojující funkce mobilu a kapesního počítače PDA. Na to reagoval Apple protižalobou k americké Federální komisi pro obchod (FTC), na kterou HTC odpověděl jinou žalobou ve Velké Británii, na níž Apple reagoval podáním žaloby v Německu… Přebíjení trumfy – počtem patentů ve sporech – stále pokračuje a stupňuje se. Suma sumárum: vzájemné napadání těchto firem trvá bezmála dva roky a teprve pár dnů před loňskými Vánoci padlo první soudní rozhodnutí. Americká FTC rozhodla, že společnost HTC porušila patent Applu (jeden z celkově více než dvacítky žalovaných) týkající se technologie, jež umožňuje v aplikacích smartphonů klikat na telefonní čísla a rovnou na ně volat. Tedy služby, která je dnes běžnou součástí prakticky každého chytrého telefonu. HTC musí do poloviny dubna tuto funkcionalitu ze svých přístrojů odstranit, jinak nebude moci prodávat své telefony v USA, tedy na trhu, který představuje téměř polovinu odbytu tchajwanské firmy. Podle Luďka Vokáče, redaktora serveru Mobil.cz, který se patentové problematice dlouhodobě věnuje, to ale nebude mít na HTC ani celý trh žádný dopad. „Tuto drobnost v HTC předělají během pár dnů, pro tak významnou firmu je to maličkost. Spíše to ale poukazuje na absurditu většiny mobilních patentových sporů, z nichž je řada vyhrocena do nesmyslných rozměrů, kdy na každou žalobu přichází od protistrany protižaloba,“ tvrdí Vokáč.

Tablet? Obdélníkový rámeček s displejem

Snad nejtypičtějším příkladem digitální patentové války je spor o tablety, nový segment mobilních komunikací na rozhraní velkého mobilu a tenkého počítače s dotykovým displejem. Kvůli tabletům se soudí – v asi třiceti vzájemných žalobách v deseti zemích světa – Apple se Samsungem. Prvně jmenovaná firma drží se svým iPadem asi dvoutřetinový podíl na globálním trhu tabletů a Korejci představují nejvážnější konkurenci – jak kvůli šíři nabídky tabletů (portfolio čítá čtyři různě velké tablety s mnoha variantami výbavy), tak kvůli silným marketingovým rozpočtům. Jádrem vzájemných sporů jsou nejen technologické patenty (například ovládání prostřednictvím dotykového prostředí), ale i designové průmyslové vzory, nebo dokonce i takové banality, jako je podoba obalů jednotlivých tabletů. „V tomto konfliktu proti sobě firmy používají opravdu cokoli, co uznají za vhodné,“ soudí Vokáč.
Ještě před pár týdny byl v tabletově-patentových sporech na koni Apple, který v srpnu například dokázal – kvůli údajné vizuální podobnosti – prosadit zákaz prodeje desetipalcového přístroje Samsungu na německém trhu, když dokonce žádal stejné opatření pro celou Evropskou unii. Při těchto žalobách se Apple opírá o průmyslový vzor, respektive design svého iPadu, zaregistrovaný v roce 2010 u evropského Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), tedy ústředního orgánu EU pro ochranné známky. Designový patent je postaven na velmi jednoduché kresbě přístroje, která spíše než konkrétní nákres včetně specifikací připomíná první skicu návrhářů při vymýšlení vizuálu nového zařízení. Zvrhlost celého sporu ještě zdůrazňuje fakt, že Apple si o patent požádal předloni, zatímco první tablet – který je podobný zaregistrované kresbě – spatřil světlo světa již v roce 2000. „Apple si prostě zaregistroval obdélníkový rámeček s displejem a zakulacenými rohy. Na základě tohoto patentu by mohl zakázat prodej prakticky jakéhokoli tabletu s kterýmkoli operačním systémem, a pokud by se šlo v absurditách dál, lze za kopii iPadu považovat třeba i monitory, televize, nebo dokonce umělecká díla vystavená v galeriích,“ říká redaktor Mobil.cz Luděk Vokáč.

Agresor začíná prohrávat

Jenže žádný strom neroste až do nebe, a v posledních pár týdnech došlo i na patentového agresora z Kalifornie. Applu reálně hrozí, že nebude moci v Německu prodávat zařízení, jejichž technologie je v kolizi s patenty Motoroly, zejména iPady a iPhony. Firma s jablkem ve znaku kromě toho neobhájila právo používat označení svého tabletu na čínském trhu – název iPad si tam již v roce 2000 registrovala společnost ProView – a navíc musí čelit žalobě o náhradu 1,6 miliardy dolarů. Zároveň Apple prohrává soud s malou španělskou firmou NT-K vyrábějící tablety s operačním systémem Android, která se kvůli předběžnému opatření, samozřejmě na žádost Applu, dokonce dočasně dostala na evropskou černou listinu plagiátorů. Na začátku listopadu však soud dal za pravdu španělské straně, která hodlá po Applu žádat nejen kompenzaci právních nákladů a odškodnění za ušlý zisk, ale také finanční náhradu za poškození dobrého jména.

Konkurent a obchodní partner

Do toho ještě v létě roku 2011 dochází k důležitému přerozdělení patentových sil, když mobilní divizi Motoroly kupuje za 12,5 miliardy dolarů Google, tvůrce patentově „problémového“ operačního systému Android. „Velká část současných sporů se týká právě Androidu, který dominuje smartphonům, a tudíž nejvíce konkuruje iPhonům a iPadům. Pro Apple je ale jednodušší a méně riskantní bojovat proti výrobcům zařízení než se postavit přímo Googlu,“ uvažuje Vokáč. I když se situace na mobilním trhu zdá více než vyhrocená, v reálu to tak dramatické není. Naopak, některé firmy z branže spolu dokonce čile obchodují. Například Google, vlastník inkriminovaného Androidu, dodává Applu do jeho telefonů a tabletů některé funkcionality a aplikace, například YouTube, e-mail, mapové podklady či vyhledávání hlasem. Samsung zase Applu dodává asi čtvrtinu všech součástek pro iPhone, například některé čipy a procesory (srdce telefonu) či operační paměti. Spolupráce trvá přes čtyři roky, loni dosáhla bezmála osmi miliard dolarů, což z Applu dělá nejvýznamnějšího zákazníka korejské korporace. Tato symbióza a schizofrenie však nejspíše nebude trvat věčně. Apple se cítí maloobchodní konkurencí Samsungu vystrašen natolik, že údajně začal vyjednávat s Toshibou a dalšími japonskými firmami o budoucí spolupráci. Další paradoxy je možné nalézt i v případě jiných patentových sporů, byť většina z nich byla vyřešena mimosoudní dohodou. Těží z toho především Microsoft, který působí v IT a telekomunikační branži delší dobu než většina konkurentů, takže vlastní řadu zajímavých patentů – například na stahování a zobrazování webových stránek, zbarvení označeného textu, zobrazení náhledu internetové stránky před kompletním načtením nebo různá tlačítka, lišty a třeba i animované kolečko oznamující stahování stránky. A protože spoustu ze zmiňovaných funkcí využívá i Android, začal Microsoft podepisovat licenční dohody s výrobci telefonů s tímto operačním systémem. Od HTC údajně inkasuje pět amerických dolarů za každý prodaný přístroj s Androidem, od Samsungu to má být dokonce trojnásobek. Podle odhadů analytiků společnosti Citi tak Microsoft vydělává na konkurenční platformě násobně víc peněz než na poplatcích za vlastní operační systém Windows Phone.

Sousto pro právníky

V článku je popsán jen zlomek patentových sporů, které jsou rozesety napříč celým sektorem. Z výše popsaného nicméně vyplývá, že se konkurenční boj na telekomunikačním trhu stále více přesouvá do výzkumných laboratoří a právních kanceláří. Schopnost vyvinout, a především si jako první nechat patentovat nějakou zajímavou funkcionalitu je klíčovým prvkem současného konkurenčního boje. Těžko také lze uvěřit představě, že patentová válka je jen součástí marketingového mixu, kdy zainteresované subjekty „zadarmo“ upoutávají pozornost médií. „Například Samsungu tato publicita před prodejem tabletů ohromně pomohla, ale to je spíš výjimka. Marketing a reklama to z části určitě je, ale kam to přerostlo, je i na takové giganty už trochu moc,“ soudí Vokáč.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče