Děti, otevřete si netbooky

18. února 2010, 13:02 - Jan Němec
18. února 2010, 13:02

Místo učebnic netbooky připojené k Wi-Fi, místo křídy interaktivní tabule, místo psaní inkoustem klikání myší.

Autor: Jakub Hněvkovský

Tak vypadá moderní výuka v kunratické základní škole, která se zapojila do projektu Vzdělání 21. Jako „pokusný králík“ by měla dokázat, že s počítači jde učení lépe.

O zaostalosti či mírněji řečeno nemodernosti výuky na českých školách se píše často. Prý zaostáváme za vyspělejšími státy ve využívání informačních technologií a škola je stále spojena především s křídou a tabulí. Kritičtí jsou k dnešnímu školství učitelé i zástupci firem jakožto budoucí zaměstnavatelé studentů.

I mezi českými školami ale existují světlé výjimky. Jednou takovou je základní škola v Kunraticích, kde už několik desítek žáků druhého stupně od začátku letošního školního roku vymoženosti výuky s pomocí počítačů zkouší v rámci projektu Vzdělání 21. Na počítačích se učí matematiku, fyziku, dějepis či angličtinu. Do Kunratic jsme se vypravili na ukázkovou „interaktivní“ vyučovací hodinu, abychom se na vlastní oči přesvědčili, jaké jsou výhody (či nevýhody) počítačů ve školních lavicích.

Po dvaceti letech zpět ve škole

Žádnou základní školu jsem nenavštívil mnoho let, prakticky od vlastní školní docházky. Návštěva kunratické základní školy je pro mě proto zajímavá dvojnásob. Kolik se toho změnilo od dob socialistického školství, na něž nemám zrovna nejlepší vzpomínky? Ve škole nás vítá usměvavá učitelka, nenutí nás přezouvat boty obalené sněhem a nevyžaduje ani návleky. Ani známky po nabručeném školníkovi, to je první příjemné zjištění. Cestou do místnosti, kde na nás čeká ředitel školy Vít Beran, míjím na chodbě plakát s barevně vyvedeným a velmi názorným zobrazením pohlavního cyklu ženy. Dříve na základní škole věc nevídaná, ale uznávám, že i díky projektu Vzdělání 21 informačně zdatné děti viděly na internetu jistě i mnohem názornější zobrazení této tematiky.

Z údivu nevycházím ani ve školní klubovně, kde nás čeká pan ředitel. Místo klasické družiny z mých školních let vstupuji do útulné místnosti nabízející opravdu široké možnosti zábavy – dva stolní fotbálky, kulečníkový stůl, terč na šipky, hromadu stolních deskových her a dva počítače. Už tyto drobnosti činí v mých očích kunratickou základku silně pokrokovou. A to nejlepší má teprve přijít.

Ředitel Vít Beran nás ve stručnosti seznamuje s projektem Vzdělání 21 v „jeho“ škole. Děti ze třídy, která je do počítačové výuky zapojena, si podle něj musely pořídit netbook. Na část přispěli sponzoři, rodiče pak museli zaplatit sedm tisíc korun. Škola je podle něj vybavena třemi učebnami s interaktivní tabulí a další jsou na cestě. „Postupně bychom chtěli nahradit tabule všechny. Jedna ale vyjde zhruba na sto tisíc,“ vysvětluje Beran.

Jak velký je metr krychlový? Ředitel nás odvádí do třídy, kde má probíhat ukázková hodina. V předních lavicích sedí žáci po dvou, několik nešťastníků v zadních řadách dostalo za sousedy novináře. Nedělám si proto iluze o přirozeném chování dětí; fotografové, a dokonce jedna kamera, se starají o pořádný rozruch. „Dneska tu bude dusno,“ komentuje zmatek ve třídě zrzavý chlapec v bílé mikině. Každý žák má před sebou na lavici přenosný počítač, pouzdro s psacími potřebami, a dokonce i papírový sešit. Učebnice byste ale hledali marně. Usedám do lavice a za moment se ke mně připojuje moje dnešní spolužačka, stydlivá a málomluvná Mária. Do zvonění zbývá pár minut, a tak se nám zatím představuje i učitel Lukáš Zvěřina. „Abyste věděli, co vás dneska čeká, ukážeme vám hodinu matematiky kombinovanou s fyzikou. Jednou z výhod této výuky je totiž i to, že můžeme v interaktivních učebnicích přecházet z jednoho předmětu do druhého. Děti díky tomu získají přehled i o souvislostech,“ vysvětluje Lukáš Zvěřina. Pak už zvonek ohlašuje začátek hodiny. Není to však ono nervy drásající hlasité drnčení, které si pamatuji ze školy, ale poklidná písnička. „Tak děti, otevřete si netbooky,“ zahajuje hodinu pan učitel. „Pošlu vám odkaz na dnešní látku,“ dodává. Mária vedle mě zapíná počítač a kliknutím na odkaz od učitele otevírá elektronickou učebnici. Tématem dnešní hodiny je výpočet objemu krychle a kvádru. Stejnou stranu otevírá učitel i na bílé tabuli. Nejprve žákům na několika příkladech vysvětluje, o co jde, a pak přes Wi-Fi síť posílá k vyřešení úkoly. Děti se nemusí hlásit a překřikovat kdo vyřeší úlohu jako první, jednoduše pošle výsledek zpět do učitelova počítače a ten výsledek zkontroluje. Dojde však i na papírové sešity. To když učitel žáky vybízí, aby si do nich zapsali vzorečky pro výpočet objemu. Nakonec zkouší, jestli pochopili látku všichni. „Vypočítat objem už umíme. Teď mi řekněte, jak velká je krychle o objemu jeden metr krychlový,“ pokládá záludnou otázku. Hlásí se během celé hodiny nejaktivnější dívka z první lavice jménem Míša. Za našich dob se takovým říkalo šprti. „Jako akvárium,“ odpovídá bezelstně a sklízí hlasitý posměch. Jak vidno, počítače nepomohou se vším. Vzdělání 21 ve třech školách Základní škola v Kunraticích je jednou ze tří škol (další jsou v Českých Budějovicích a České Kamenici), které se zapojily do pilotního provozu projektu Vzdělání 21. Projekt, na němž se vedle škol podílejí i technologické firmy či vydavatelé učebnic, má podle webu „ověřit možnosti zapojení a využití moderních informačních technologií ve vzdělávání na základních a středních školách“. Žáci se mají s pomocí počítačů učit, ale také například psát testy. Aby bylo možné srovnat, nakolik jsou nové výukové metody účinné, hodlají autoři projektu srovnávat výsledky tříd využívajících moderní technologie a tříd běžných. V kunratické škole se zapojilo celkem 48 žáků ve věku dvanácti let, tedy šesťáků. Z nich polovina, konkrétně třída 6A, pracuje s počítači. Kolegové z 6B mají zatím smůlu. Po skončení školního roku má dojít ke ­srovnání studijních výsledků a zhodnocení přínosu počítačů. Pokud se projekt osvědčí, měly by na moderní výuku postupně přejít i další ročníky. Největší překážkou pro školy při využívání informačních technologií při vyučování není nedostatek vůle, ale především peníze. Jen pro představu, cena netbooku se pohybuje kolem deseti tisíc korun, jedna interaktivní tabule stojí desetinásobek. Proto se na projektu Vzdělání 21 podílejí i partneři, konkrétně firmy jako Hewlett-Packard, Intel nebo Microsoft, které pro školy mají speciální zvýhodněné nabídky. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pak má dohlížet na školení učitelů a závěrečné hodnocení experimentu. Nemusíme nosit učebnice Hodina pokračuje, ale z matematiky se přesouváme k fyzice. Stačí k tomu jediné kliknutí na ikonu v učebnici vedle odstavců o objemu. Kliká i Mária a otevírá se jí stránka v učebnici fyziky. Pojednává o objemové a délkové roztažnosti. Učitel nejprve vysvětluje na příkladech kolejí a mostů, poté odkazuje žáky na video. To je další výhoda elektronických učebnic. Zatímco v dobách minulých pamatuji učitele provádějící pokusy osobně, nyní Lukáši Zvěřinovi stačí kliknout na další z ikon v učebnici. Spustí se video, na němž pán v bílém plášti na kusu drátu a kahanu předvádí roztažnost prakticky. Víc toho bohužel předvést nestihne, „demohodina“ pomalu končí. Co se na počítačích líbí dětem? Podle Márie je výuka s netbookem zábavnější. „A taky s sebou nemusím nosit tolik učebnic,“ přidává další výhodu. Její spolužák si zase pochvaluje možnost připojení na internet. „Všechno mám přímo před sebou na monitoru, nemusím se pořád dívat na tabuli,“ dodává. Spokojenost dětí potvrzuje i učitel Lukáš Zvěřina. „Počítač navíc vnímají o úroveň výš než klasické učebnice,“ vysvětluje učitel. Počítače přinášejí dětem ale i jiné výhody. Spolužačka o řadu přede mnou během hodiny mezi jednotlivými úlohami stíhá brouzdat na stránce Seznamu a zřejmě vyřizuje e-mail. Vida, i nepozornost počítače usnadňují, říkám si a domýšlím, jak snadné asi musí být v dnešní době všemocného Googlu opisování. Problém? Peníze

Diskuse s ředitelem kunratické školy Vítem Beranem mi velmi rychle objasní, proč se do projektu Vzdělání 21 zapojila právě „jeho“ kunratická základní škola. Ředitel vypráví o úskalích i výhodách moderní výuky s ohromným zápalem a nadšením. Využití technologií už od základní školy je podle něj do budoucna doslova nutností. „Když se naučí s počítači pracovat a učit se už na základní škole, nebudou pak mít problémy na střední,“ tvrdí a dodává, že zpočátku musel rodiče vybraných dětí přesvědčovat. „Nejprve se obávali, jestli si děti nebudou na počítači kazit oči, jestli nebudou na zádech tahat těžký notebook. Praxe je ale rychle přesvědčila o výhodách,“ říká Beran.

Stejně jako učitel Lukáš Zvěřina potvrzuje, že děti s novinkou neměly prakticky žádné problémy. „Přestože většina z nich s počítači vůbec neuměla zacházet a našli se i tací, kteří neuměli netbook ani zapnout, učí se velmi rychle. Dnes už jim nedělá problém si cokoliv najít na internetu nebo nainstalovat na počítač třeba hru,“ pochvaluje si ředitel. Jak ale Zvěřina upozorňuje, není v plánu výuku přenést kompletně na počítač. „Je potřeba najít nějakou rozumnou míru,“ konstatuje. Proto například i v počítačové třídě musejí děti psát rukou do běžného sešitu. „Jednak nechceme, aby zapomněly psát rukou, jednak si pak látku daleko lépe zapamatují,“ vysvětluje Zvěřina.

Počítače a interaktivní tabule byly výzvou i pro učitele. Ředitel Beran přiznává, že ještě na začátku školního roku s nimi většina pedagogů zápasila. „Byli hozeni do vody a museli se sami vzdělávat,“ vypráví Vít Beran. Škola je sice vyslala na několik kurzů, vlastní příprava na interaktivní hodiny byla na učitelích samotných.

Převádím řeč na peníze. Ty se mi totiž jeví být hlavním důvodem, proč školy nejdou „hi-tech“ cestou ve větším počtu. Prostě na to nemají. Nákladnost potvrzuje i Vít Beran. Moderní přístup k výuce podle něj vyžaduje investici jak od školy, tak od rodičů. „S problémem, že by některá rodina neměla na netbook peníze, jsme se nesetkali. Snad s výjimkou jedné rodiny s dvojčaty, ale těm jsme sehnali sponzora,“ tvrdí Vít Beran. Přiznává však, že v Praze a zejména v Kunraticích je, co se peněz týče, jiná situace než ve zbytku republiky. „Já jsem měl spíš starosti se sháněním peněz na interaktivní tabule, ale podařilo se sehnat příspěvek od městské části i ministerstva školství,“ konstatuje ředitel. Situace podle něj bude mnohem příznivější, až se používání moderních pomůcek rozšíří. „Při velké poptávce klesnou i ceny vybavení,“ doufá.

Sečteno podtrženo, moderní výuka s využitím počítačů je jistě správnou cestou. Díky ní totiž opustí děti už základní školu se znalostmi a dovednostmi, jakými se dnes nepochlubí ani leckterý dospělý. Ty kunratické prý i referáty připravují jako powerpointovou prezentaci. Kdy se ale povede nový přístup k výuce uvést do praxe ve více školách, to je otázkou. Vyžaduje totiž nemalé investice. Vzhledem k tomu, že peněz z rozpočtu se i přes proklamace politiků o nutnosti reformy vzdělávání školy jen tak nedočkají, zřejmě povede cesta přes spolupráci se soukromými firmami, třeba jako je tomu v projektu Vzdělání 21.

Mohlo by vás zajímat

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

 Twitter

Twitter je krok od převzetí. Zájem může mít Google i Salesforce

 Ilustrační foto

MMF: Řecko potřebuje výrazně snížit dluhovou zátěž

 Budova německé Commerzbank v Hamburku

Commerzbank bude propouštět. O práci přijde 5 tisíc lidí

Krávy, ilustrační foto

Čína zrušila zákaz hovězího z USA. Lační po mase z ciziny

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče