Menu Zavřít

Desítka obchodníků kontroluje přes polovinu světového obchodu s komoditami

8. 3. 2015
Autor: CC BY 2.0: Nick Taylor via Flickr

Komoditní giganty jsou v posledních letech na vzestupu. Firmy jako Vitol, Trafigura Beheer, Glencore nebo například Cargill získávají hlavní roli v obchodech s ropou, zemním plynem, pšenicí, sójou, mědí, zinkem nebo například cukrovou třtinou. A to na úkor investičních bank.

Přestože je jen málokdo zná, tržby první desítky velkých obchodníků přesahují bilion dolarů. Zároveň kontrolují přes polovinu světového obchodu s komoditami, které se volně obchodují.

Pár příkladů pro ilustraci o velikosti komoditních obrů, kteří zůstávají ve stínu. Tržby nizozemského Vitolu v roce 2013 byly o osmdesát procent vyšší než největší firmy světa podle tržní hodnoty Applu. Vitol společně s Trafigurou zobchoduje 7,5 milionu barelů denně, což je více než denní export ropy ze Saúdské Arábie v minulém roce (7,11 milionu barelů).

Obchodník se zemědělskými komoditami Archer Daniels Midland (ADM) zobchoduje každý den tolik kukuřice, že by stačila na výrobu 99 milionů krabic kukuřičných lupínků. Švýcarská společnost Glencore pak vlastní více lodí než britské královské námořnictvo. Zhruba každý třetí obchod s mědí jde právě přes švýcarskou firmu.

Obavám států a úředníků se ostatně není proč divit. Komoditní obchodníci nejsou žádní beránci

Ostatně komoditní firmy jsou aktivní rovněž v České republice. Glencore koupil před čtyřmi lety části ústecké společnosti Setuza, které vyrábějí rostlinné oleje. Správce majetku Black River ze skupiny Cargill pak investoval do dluhopisů loterijní společnosti Sazka.

Jejich vliv navíc ještě poroste, protože obchodníci nejen zařizují dopravu a provádějí obchody se zemědělskými produkty, kovy či energiemi, ale rovněž mohutně investují do ropných společností, těžařů, rafinerií, elektráren, přístavních terminálů a dalšího majetku. Vitol v uplynulém roce převzal od ropného obra Shell za 2,6 miliardy dolarů rafinerii v Austrálii společně s 870 čerpacími stanicemi, výrobou maziv, chemikálií a asfaltu.

Švýcarský obchodník Mercuria Energy Group, který byl založen teprve před jedenácti lety, převzal loni od americké společnosti JPMorgan Chase divizi obchodující s fyzickými komoditami za 3,5 miliardy dolarů. Americký Cargill se pak dohodl s brazilskou firmou Copersucar na vytvoření největšího obchodníka s cukrovou třtinou. „Obchodníci s komoditami se stali viditelnějšími a bude těžší je ignorovat,“ upozornil v listu The Wall Street Journal Craig Pirrong, profesor financí na University of Houston.

Otrlí hráči

Rostoucí vliv traderů už přilákal zájem vlád a úřadů, které kontrolují finanční trhy. Austrálie dokonce před dvěma lety zablokovala převzetí australského provozovatele obilných sil GrainCorp ze strany americké firmy ADM. Důvodem bylo ohrožení státních zájmů.

Louis Dreyfus Commodities, který je jedním z největších obchodníků s bavlnou, je v USA žalován kvůli manipulaci s trhem v roce 2011.

Jak se daří komoditním obrům

Obavám států a úředníků se ostatně není proč divit. Komoditní obchodníci nejsou žádní beránci. O tom svědčí příběh Marca Riche, který založil Glencore (tehdy Marc Rich & Co.). Rodilý Belgičan se vyhoupl do světové byznysové extraligy v roce 1973, když Arabové uvalili embargo na vývoz ropy do USA. S přítelem Pincusem Greenem ropu levně nakupoval a se ziskem ji vyvážel do USA. Později se jejich portfolio podstatně rozšířilo, když dělali zakázané obchody s ajatolláhy, ale také s Jižní Afrikou v době apartheidu, s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem i se Sovětským svazem.

Oba byli za ilegální obchody a daňové úniky obžalováni v USA. Rich a Green se proto usadili ve Švýcarsku. Rich v americkém kriminále nakonec neskončil. Tvrdý obchodník přezdívaný „El Matadore“ dostal milost od amerického prezidenta Billa Clintona v posledních hodinách jeho úřadování v Bílém domě. Zprostil tak Riche hrozby třísetletého žaláře.

Rich pak komoditní společnost přejmenoval na dnešní název Glencore. Podíly ve firmě postupně odprodal manažerům. Proslulý obchodník zesnul před dvěma lety. Jeho odchod jistě oplakala rovněž řada ruských oligarchů, kteří mu vděčí za své majetky.

Rich ale není rozhodně jediným, kdo neměl příliš dobrou pověst. Kvůli vazbám zakladatele společnosti Gunvor Group Gennadije Timčenka na ruského prezidenta Vladimira Putina uvalily Spojené státy dokonce na firmu sankce. V současnosti proto Gunvor jakékoli napojení na Timčenka popírá. Timčenko svůj podíl údajně prodal loni v březnu, předtím, než byly uvaleny sankce přímo na něj.

Konec legendy

Více než problematická pověst ale trápí obchodníky v současnosti zcela jiné věci. Propad cen komodit a zejména ropy jim dělá velké starosti, protože poškozuje jejich hospodaření. Právě volný pád cen ropy a kovů na několikaletá minima způsobil, že obchodní firma Phibro skončí. Její majitel – ropná společnost Occidental Petroleum – ukončí její činnost po 116 letech letos v prvním čtvrtletí. Phibro založil Julius Philipp a jeho bratr Oscar již v roce 1909 pod názvem Philipp Brothers.

Problémy ale mají rovněž další firmy. Kvůli propadu cen komodit se snížila hodnota společnosti Glencore na burze. Její akcie se pohybují okolo rekordního minima. A podobně jsou na tom rovněž konkurenční podniky.

Jejich tržby tlačí dolů kromě propadu cen komodit, které se v lednu dostaly na dvanáctileté minimum, rovněž zostřující se konkurence. Příčiny propadu jsou nicméně u ropy a kovů rozdílné. Zatímco ropa meziročně zlevnila kvůli rozhodnutí ropného kartelu OPEC neomezit těžbu suroviny v době, kdy je na trhu převis nabídky nad poptávkou, kovy sráží dolů zejména zpomalování čínské ekonomiky. l


Čtěte také:

Komodity čeká cenově slabý rok

Velcí investoři se zbavili kávy, cena spadla

BRAND24

Studie: Diamanty by mohly být do pěti let nedostatkovým zboží

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).