Desatero zásad pro zálohy na daň z příjmů

13. ledna 2003, 00:00 - Přílohu Speciál připravil Miloš Hovorka daňový poradce miloshovorka@volny.cz
13. ledna 2003, 00:00

V praxi dochází u daňových poplatníků k největším problémům při odvádění záloh na daň z příjmů. Proto zde uvádíme desatero zásad, které je nezbytné pro předcházení chybám v této oblasti dodržovat: (1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období.

V praxi dochází u daňových poplatníků k největším problémům při odvádění záloh na daň z příjmů. Proto zde uvádíme desatero zásad, které je nezbytné pro předcházení chybám v této oblasti dodržovat:

(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Zálohové období tak nelze ztotožňovat se zdaňovacím obdobím.

Příklad:

Pokud podnikatel, fyzická osoba, podá daňové přiznání za rok 2001 v zákonném termínu 2. 4. 2002, od 3. 4. 2002 mu začíná běžet zálohové období. Jestliže tento podnikatel podá přiznání za rok 2002 v zákonném termínu do 31. 3. 2003 končí mu tímto dnem výše uvedené zálohové období. Kdyby mu daňové přiznání zpracovával daňový poradce a plná moc k jeho zpracování a podání byla podána do 31. 3. 2003 u správce daně, tak lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2002 je nejpozději do 30. 6. 2003 a zálohové období by mu skončilo až tímto dnem.

(2) Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 (např. příjem z prodeje osobního automobilu vyřazeného podnikatelem před prodejem z obchodního majetku) a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.

(3) Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně.

Příklad:

V návaznosti na výše uvedený příklad bude po skončení zdaňovacího období 2002 podnikatel započítávat na úhradu skutečné výše daně zálohy na daň, které zaplatil v průběhu zdaňovacího období 2002 a nikoliv zálohy zaplacené v průběhu zálohového období od 3. 4. 2002 do 31. 3. 2003 nebo od 3. 4. 2002 do 30. 6. 2003.

(4) Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje.

(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(6) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(7) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavce 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

Příklad:

Poplatník je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u obchodní společnosti a vedle toho podniká na základě živnostenského oprávnění. Za zdaňovací období 2002 vykázal základ daně v následující struktuře:

dílčí základ daně podle § 6 - 200 000 Kč

dílčí základ daně podle § 7 - 80 000 Kč

dílčí základ daně podle § 8 - 8300 Kč

základ daně - 280 300 Kč

Poplatník zálohy na daň z příjmů platit nebude, protože dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti u něj činí 71,35 % (200 000/280 300).

(8) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12. Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

(9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. Tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(10) Placení záloh podle výše uvedených zásad se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče