Der Standard: Nepřítel ve vlastní zemi

23. října 2012, 10:47 - .
23. října 2012, 10:47

Je to jako déja-vu. Opět byl v Libanonu zabit někdo, kdo stojí v cestě zájmům Sýrie. Šéf tajné služby Visám Hasan byl tím, kdo odhalil syrský komplot, který měl Libanon zatáhnout do občanské války v Sýrii. Prosyrské síly v čele s hnutím Hizballáh, chráněncem Íránu, totiž představují největší vojenskou sílu v Libanonu.

Stejně jako v roce 2005, kdy byl spáchán atentát na sunnitského politika Rafíka Harírího, vyvolává i tento případ silné protisyrské nálady. V roce 2005 vedla vlna protestů až k odchodu syrské armády z libanonského území. Ovšem Libanonci, kteří už tehdy mluvili o Hizballáhu jako o „nepříteli ve vlastní zemi“, byli umlčeni, když se Hizballáh v roce 2006 zamotal do války s Izraelem – image hnutí odporu byla zachráněna. Od té doby Hizballáh stále připomíná, že jeho vojenská síla nemusí mířit jen na Izrael. Dnes hnutí sedí ve vládě a zároveň vystupuje jako opoziční síla. Je možné, že vláda nyní kvůli atentátu padne. Co by ale bylo pak, nikdo neví.

The Guardian: Sny a realita

Díváme-li se na svět očima skotských nacionalistů, každý den může vypadat jako Vánoce. Posloucháme-li projevy Alexe Salmonda ke spolustraníkům, vypadá to, jako by se jeho političtí protivníci předháněli v tom, kdo mu postaví míč před prázdnou branku. Viděno Salmondovými brýlemi, učinil tak David Cameron, když souhlasil s tím, že skotský parlament může vyhlásit referendum o samostatnosti, učinil tak i lídr skotských labouristů, když zpochybnil skotský sociální systém. Skutečně se tedy, jak tvrdí Salmond, otevírá hřiště pro jasnou kampaň jeho strany za skotskou nezávislost? Možné to je. Ale svět není vždy tak vstřícný. Dojem nevyhnutelnosti referenda, který se Salmond snaží navodit, je křehký. Tím, že v referendu bude jedna otázka bez možnosti střední cesty mezi nezávislostí a statusem quo, premiér Cameron Salmondovi cestu k vítězství dost zkomplikoval. Podpora nezávislosti klesla na 37 procent. Hřiště je volné, ale k vítězství má Salmond stále daleko.

Sme: Cena pro úspěšné byrokraty

Prezident EU Van Rompuy měl výjimečně pravdu, když prohlásil, že Nobelovu cenu by si mělo přijet do Osla vyzvednout všech 27 prezidentů a premiérů (a panovníků a kancléřů atd.) členských zemí. Těmi, kdo v unii skutečně rozhodují, jsou pořád vrcholní politici jednotlivých států, nikoli euroúředníci jako Rompuy, Barroso či Schulz. Z návrhu samozřejmě sejde a cenu převezmou právě ti úředníci. Kdyby je na oslavě zastínila Merkelová, bylo by příliš zjevné, že unie je spíše fikcí než čímkoli jiným a cena pro největší byrokracii a největší politické pískoviště na světě by byla definitivně už jen pro smích. Rompuy by si ale mimochodem Nobelovu cenu skutečně zasloužil, ovšem nikoli za mír, nýbrž za fyziku – za vynález zajímavého optického principu, s jehož pomocí se jako šéf obrovské instituce dokázal stát skoro úplně neviditelným.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které Vás ochrání před otravnými telefonáty
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Xbox One X bude stát 13 500 Kč. Do obchodů půjde i limitovaná edice Scorpio
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít