Depeše bez odpovědi

12. srpna 2009, 16:48 - Martin Shabu
12. srpna 2009, 16:48

Dle Alexandra Vondry, spoluautora a jednoho ze signatářů dopisu Baracku Obamovi, ...

Celý podtitul:
Dle Alexandra Vondry, spoluautora a jednoho ze signatářů dopisu Baracku Obamovi, akce splnila účel

V polovině července adresovaly více než dvě desítky intelektuálů a politiků ze střední a východní Evropy dopis prezidentovi USA Baracku Obamovi. Signatáři výzvy vyjádřili obavy z vlivu Ruska a z opomíjení svého regionu ze strany Washingtonu. Vítají sice snahu nové americké administrativy o nový začátek ve vztazích s Ruskem, avšak varují Obamu, aby nepodlehl zdánlivě smířlivé politice Moskvy. Rusko se prý stále nezbavilo mocenských choutek a nevzalo na vědomí suverenitu postkomunistických zemí. Signatáři upozorňují na to, že se Moskva stále chová tak, jako by měla v této části Evropy poslední slovo. Silně kritizují také „realisty“ v americké zahraniční politice, kteří mají podle nich silný vliv na prezidenta Obamu. Kdyby názory realistů „zvítězily v devadesátých letech, nebyli bychom dnes v NATO a idea Evropy jednotné, svobodné a žijící v míru by byla vzdáleným snem“, uvádějí politici a „intelektuálové“.

OBAMA NEREAGOVAL Americký prezident Obama však na otevřený dopis dodnes neodpověděl. „Za odpověď považuji to, že nás přijali senátoři, kongresmani a náměstci ministra zahraničí a obrany. Reagovali na to viceprezident Joseph Biden a Joseph Lieberman v Senátu,“ uvedl pro týdeník EURO bývalý vicepremiér a spoluautor dopisu Alexandr Vondra. „Psaly o tom všechny americké noviny. Splnilo to účel,“ dodal senátor za ODS Vondra, jenž se minulý měsíc vypravil za představiteli Bílého domu do Washingtonu. Vypadá to tedy tak, že Obama na dopis už zřejmě neodpoví, i když mnoho lidí to očekává. Za prvé by se to slušelo, za druhé reakce amerických kongresmanů, senátorů či vysoce postavených úředníků ministerstva zahraničí a obrany přece nemusejí být totožné s názory prezidenta.

VYVAŽOVAT VAZBU Opoziční sociální demokraté vidí v iniciativě dle předsedy zahraničního výboru a poslance ČSSD Jana Hamáčka „pokračování politiky Topolánkovy vlády a ODS, která se snažila připoutat Českou republiku co nejtěsněji k USA“. Česko by podle něj nemělo spoléhat na exkluzivní spojenectví s velmocemi. „Česká zahraniční politika by měla vyvažovat transatlantickou vazbu spoluprácí v rámci EU,“ dodal Hamáček, který se přímých rusko-amerických rozhovorů nebojí. Obranou je prý „posilování autonomie Evropské unie, k čemuž slouží i Lisabonská smlouva“.
Fakt, že dopis zanechal v americké debatě o střední a východní Evropě nějakou stopu, Hamáček nezpochybnil. Bylo to dáno mimo jiné tím, že jedním ze spoluautorů dokumentu je i Ron Asmus, expert na transatlantické vztahy z amerického German Marshall Fund. Nešlo tedy o výlučně středoevropskou záležitost, měla i americké otce. „Dopad bych nepřeceňoval. Američané tu nevidí problém. Existují pro ně důležitější otázky,“ připomněl poslanec.

STRÝČKU OBAMO, PROSÍM Dopis ale považuje za naivní a ukřivděný ve svém komentáři britský týdeník The Economist, jeden z mediálních pilířů Bushových neokonzervativců. Jak list uvedl, Rusko již neznamená pro USA hrozbu, ačkoliv to signatáři dopisu tvrdí. Komentář cituje zdrcující názor nejmenovaného amerického diplomata: „Signatáři dopisu nás v zásadě žádají o to, abychom v zájmu ochrany jejich zájmů rozpoutali třetí světovou válku.“ Deník Magyar Nemzet koncem července dopis komentoval jako dětinské přání. „Stjýčku Obama, pjosím dejte nám jakety,“ zněl podtitulek rozsáhlé analýzy dopisu.
Medvědí službu – alespoň z hlediska důvěryhodnosti – prokázali dopisu i tři maďarští signatáři: diplomat István Gyarmati, liberální poslanec Mátyás Eörsi a bývalý ministr zahraničí János Martonyi. Je bizarní, že dvacet let po pádu totalitních režimů zrovna ti chtějí burcovat prezidenta Obamu k větší ostražitosti vůči Moskvě. Věhlas jejich jmen – na rozdíl od Václava Havla či Lecha Wałęsy – zná v zahraničí málokdo, Obama zřejmě vůbec netuší, o koho jde, ale aspoň ten, kdo z české strany sháněl maďarské podpisy, si mohl dát tu práci a zjistit, co jsou tito „politici a intelektuálové“ zač.

PODIVNÉ PODPISY Jak deník Magyar Nemzet uvedl, v Maďarsku je znají velice dobře. Pamatují si například, jak Gyarmati zastával různé funkce v komunistické diplomacii v době sovětské okupace, kdy se Moskva skutečně snažila o ovládnutí světa. Nezapomnělo se ani na to, že Martonyi už dávno před rokem 1989 jako vysoce postavený státní úředník pracoval v Bruselu, později na ministerstvu obchodu a jako člen komunistické strany byl koncem osmdesátých let privatizačním komisařem ve vládě Miklóse Németha. A o tom, nakolik se skutečně může expanzivních plánů Moskvy bát poslanec Eörsi, svědčí i to, že tento liberální politik si za partnera ve své právní firmě vybral právě Miklóse Bauera, někdejšího krutého vyšetřovatele komunistické tajné policie. Ten podle maďarského tisku záměry Moskvy v krušnějších časech při výsleších antikomunistů prosazoval bitím do varlat či vytrháváním nehtů. Myslí tito tři Maďaři svoje podpisy pod dopisem Obamovi upřímně? Proč se zrovna oni bojí Moskvy?

* BOX
Ohlasy na dopis v médiích** The New York Times
Otevřenost dopisu zaráží hned dvakrát. Pochází z regionu, který Ameriku objektivně nepálí. Nehledě na to, co bylo signatářům sděleno, dokument šíří představu, že Obamova administrativa dělá v důležitých aspektech zahraniční politiky nepořádek.

The Economist
Stručně řečeno, jestliže Amerika a NATO postrádají vůli bránit východní partnery, proč by východoevropští vojáci měli riskovat životy v Afghánistánu? Sešněrované obranné rozpočty přitom činní tento problém naléhavějším. Je to všechno pěkné. Východoevropská politika současné administrativy je ve skutečnosti znepokojivě vágní. Existuje riziko, že dopis vyzní naříkavě a naivně. Ve srovnání s někdejším Sovětským svazem Leonida Brežněva dnešní Rusko nepředstavuje pro Ameriku existencionální hrozbu. Je to smutné, ale jiné otázky mají větší význam.

The Washington Post
Protože jsou signatáři spolehlivými spojenci USA a demokracie, zaslouží si pozornost. Zemí, které naléhají na silnější pouto s USA, jež je postaveno na ideálech svobody a spojenectví, není mnoho. Washington by ho proto neměl považovat za samozřejmost.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče