Den bafuňářského zúčtování

17. listopadu 2011, 16:19 - Ondřej Hergesell
17. listopadu 2011, 16:19

ČSTV čekají největší změny v takřka šedesátileté historii. Část členů navrhuje rozprodej majetku a konec svazu

Soudný den Českého svazu tělesné výchovy se blíží. V sobotu 26. listopadu totiž v Nymburku proběhne valná hromada ČSTV, která rozhodne o dalším osudu této organizace. Tedy zda po více než 50leté existenci zcela skončí, nebo přežije, a v jaké finanční kondici. Již teď je zřejmé, že nepůjde o žádný přátelský dýchánek. Kromě změny stanov, které mění ve svazu roky zaběhnuté pořádky, budou delegáti valné hromady rozhodovat o rozprodeji stamilionového majetku. Ke zpeněžení je připraveno ztrátové sportovní centrum v Brandýse nad Labem, hotely Coubertin a Olympia, nejzásadnější však bude rozhodnutí o případném prodeji tří krkonošských lyžařských areálů ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově.

Špatné období

„Supi již začali kroužit nad tučnou svazáckou kořistí,“ parafrázoval jeden ze sportovních funkcionářů současnou situaci panující kolem prodeje majetku ČSTV. Na jedné straně potenciální investoři, větřící atraktivní majetek, druhou skupinu dravců zase představují zástupy bafuňářů ze sportovních svazů, tělovýchovných jednot a oddílů, tedy členů samotného ČSTV, čekající na přerozdělení peněz z prodeje majetku. „To je předčasné, zatím nepadlo definitivní rozhodnutí o prodejích, natož abychom měli na stole klíč na dělení výtěžku mezi naše členy,“ říká předseda ČSTV Pavel Kořan.
Připomíná, že prioritou pro nadcházející valnou hromadu je odsouhlasení novely stanov, jež by měla z ČSTV udělat pružně fungující organizaci poskytující servis sportovcům, převážně na výkonnostní úrovni. „Sport jako takový potřebuje zastřešující organizaci typu ČSTV, která bude jeho zájmy prosazovat při jednání s politiky v Parlamentu, na ministerstvech nebo v regionálních samosprávách, a zároveň jednotlivým oddílům pomůže v administrativě či při organizaci akcí,“ je přesvědčen Kořan.
Pravdou ale je, že svaz v poslední době prohrává téměř na všech frontách. Kvůli laxnosti a neodbornosti části svého vedení a zároveň kvůli rozmíškám v členské základně přišel ČSTV o akcie největší tuzemské loterijní firmy Sazka. Společnost, která ještě před několika lety posílala ČSTV každoročně stovky milionů korun, skončila v konkurzu a posléze ji ovládlo uskupení firem PPF a KKCG. Neschopnost rychlého rozhodování pak připravila ČSTV i o možnost dostávat z loterijní firmy pravidelně alespoň nějakou část financí i po změně vlastníka. Svaz navíc letos propadl ve vyjednávání se státní správou, která přes ČSTV posílala do sportovního prostředí více než dvě miliardy korun ročně. Ministr školství Josef Dobeš se rozhodl celý systém od příštího roku změnit, jeho resort rozdělí finance sportovcům přímo. Není tajemstvím, že se tak rozhodl po dlouhodobých neshodách s vedením ČSTV, včetně dlouhotrvající neochoty bafuňářů odvolat z vedení Sazky dnes již bývalého šéfa Aleše Hušáka.

Kdo s kým a za kolik?

Týden před valnou hromadou ČSTV je situace v organizaci čítající přes 1,5 milionu členů notně nepřehledná. Část odbojného křídla, které v posledních měsících kritizovalo vedení organizace především kvůli jeho laxnímu postoji v kauze Sazka a prosazovalo jeho zrušení, teď pomalu couvá. „Pokud se podaří změnit stanovy a transformovat ČSTV na moderní organizaci, není nutné svaz v dohledné době rušit. Navíc nikdo není v danou chvíli schopen převzít jeho činnosti, neboť ČSTV se stará o spodní patra českého sportu, kromě jiného i o ten mládežnický,“ tvrdí šéf jednoho z vlivných členů svazu. Jméno si kvůli neustálým turbulencím ve vývoji situace nepřál zveřejnit. Mnohem smířlivěji hovoří v poslední době i šéf tenisového svazu Ivo Kaderka, jenž patřil doposud k nejostřejším kritikům poměrů v ČSTV. „Zatím nemám jasno, jaký by měl být další osud svazu. Jedno je ale jisté, musí být zachována péče o nejspodnější patra výkonnostního sportu, který se stará především o děti a mládež,“ tvrdí. Právě o ten se doposud staral ČSTV. „Rozumní hledají cestu z průšvihu, nerozumní vzpomínají na to, kdo jim posílal výplatu,“ naznačil Kaderka. Naopak členové, kteří dříve stáli za současným vedením svazu, začínají prosazovat změnu. „Odvolejte současné šéfy, rozprodejte majetek a peníze spravedlivě rozdělte.“ Jejich dříve neochvějná podpora vedení svazu přímo úměrně klesá s objemem financí, které pomalu ale jistě přestávají přitékat ze strahovského kopce, z centrály ČSTV.

Svaz jako firma

Jeden příklad za všechny: triatlonový svaz v minulosti inkasoval pět milionů ročně na přípravu reprezentantů, letos se suma smrskla na milion. „Český triatlon má dnes takovou výkonnost, že bychom mohli na olympiádu vyslat čtyři sportovce. Ale protože nemáme zdroje na to, aby naši lidé objížděli závody světového poháru a tam získávali body potřebné pro nominaci, pojedou příští rok do Londýna maximálně dva naši sportovci,“ popisuje šéf České triatlonové asociace (ČTA) Jaromír Horák.
Ten považuje Kořana, někdejšího triatlonistu a dlouholetého šéfa svazu, za čestného člověka, který nikdy nevzal žádný úplatek. „Ale řízení tak obrovské organizace, jakou ČSTV je, vyžaduje ohromnou erudici, která mu bohužel schází. Je obětí celého demokratického systému, kdy se jen náhodou podaří zvolit do vedení jakékoli sportovní organizace exekutivu, jež má na řízení čas, peníze a především myšlenky,“ tvrdí Horák. A vzápětí dodává: „ČSTV je jako firma s miliardovým obratem. Na ukočírování takového kolosu musí mít člověk vzdělání a zkušenosti, což nemá většina volených bafuňářů ve sportovních organizacích.“ Zároveň nabízí recept na současné strasti českého sportu: najmout do čela svazů zkušené manažery z korporátní sféry, kteří budou za svou práci pobírat plat a organizaci budou řídit jako firmu včetně obchodních aktivit, řízení finančních toků, ale i marketingu. Tedy postup, který si na nedávné valné hromadě odsouhlasili triatlonisté. „Jakmile seženeme peníze na zaplacení takového člověka, vybereme generálního ředitele ČTA, a ten poté sestaví svůj manažerský tým, jenž začne naše hnutí vést jako firmu, tedy i zajišťovat peníze. Naopak opustíme instituci výkonného výboru. Celkově je současný mechanismus řízení sportovních svazů přežitý,“ říká Horák.

Hra o majetek

Někteří sportovní činovníci tvrdí, že současné dění kolem ČSTV není nic jiného než hra o to, jak se dostat k majetku, který mu ještě zbyl, případně boj o zachování místeček pro některé funkcionáře ve vyhřátých prostorách na pražském Strahově. Nepřímo to potvrdil i místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval: „Hraje se o majetek svazu.“ Kejval tvrdí, že existují tři scénáře dalšího předpokládaného vývoje. První z nich – ČSTV svůj majetek lidově řečeno prožere. Druhý – majetek svazu se rozkrade. A třetí – majetek se rozprodá a výsledná suma se spravedlivě rozdělí mezi jednotlivé členy. „Hodnota majetku svazu je naprosto zanedbatelná, pokud berete v potaz, že v případě prodeje se bude o celkovou částku dělit zhruba 180 subjektů. Je to nafouknutá bublina,“ je přesvědčen Kejval. Současně naznačil, že správným řešením je třetí varianta, tedy rozprodej majetku a rozpuštění ČSTV. Místopředseda ČOV totiž soudí, že aktuálně již nejde o další budoucnost ČSTV, ale o osud celého českého sportu. „Hádáme se o ničem, a přitom nám uniká ta nejpodstatnější věc – budoucnost českého sportu, respektive kde pro něj sehnat dostatek finančních prostředků,“ konstatoval Kejval. Český sport funguje zjednodušeně řečeno ve dvou stupních. Ten první, horizontální, představují sportovní oddíly a tělovýchovné jednoty působící lokálně. Většinou sdružují více sportů a komunikují s místními samosprávami, tedy obcemi a kraji. Druhou, tzv. vertikální úroveň prezentují jednotlivé sportovní svazy, které jsou odpovědné za své dané sporty. „Sportovní svazy jsou partnery ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže (MŠMT), potažmo státní správy, tělovýchovné jednoty pak zase partnery pro místní municipality, krajské samosprávy a podobně. Není mi jasné, jakou roli v tom hraje ČSTV,“ upřesňuje Kejval. Je přesvědčen, že část kompetencí ČSTV by mohl převzít právě Český olympijský výbor. „Dnes jsme jediná organizace zastřešující takřka všechny sportovní organizace včetně ČSTV či Sokola,“ upozornil. Současně naznačil, jak by nový model mohl vypadat: ČOV by mohl začít vykonávat svoji činnost směrem ke státu, tedy především jednání o financování sportu, samotné peníze by pak mohlo přerozdělovat MŠMT. Šéf ČSTV tendence směřující k integraci aktivit „jeho“ úřadu pod křídla ČOV vnímá a v zásadě není proti. „Zatím nebyly specifikovány cíle takového uspořádání, ani systém strukturálního řízení přicházející v úvahu. Tomu musí předcházet široká diskuse, kterou jsme se rozhodli otevřít, a pokud dojdeme ke konsenzu, je možné se dohodnout na jediné střešní organizaci. Nicméně v daný moment zapřaháme koně pro cestu, kterou vlastně zatím ani neznáme, a navíc je zapřaháme dozadu za vůz, nikoli dopředu,“ rozjímá Kořan. „Není čas na další spory, čeká nás těžká práce, boj za další osud českého sportu. Role jednotlivců, kteří zavinili současný stav, nejsou na pořadu dne,“ dodává šéf tenistů Kaderka.

Lyžařská střediska chce i PPF Do hry o lyžařská střediska ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově, která zatím ovládá Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), vstupuje další silný hráč – předminulý týden podala oficiální nabídku finanční skupina PPF. Po společnosti Tatry Mountain Resorts (TMR) provázané se skupinou J&T, Svazu lyžařů České republiky (SLČR) a podnikateli Tomáši Němcovi je tak PPF čtvrtým vážným zájemcem o získání tří krkonošských skiareálů. „Mohu potvrdit, že členům výkonného výboru ČSTV byl doručen dopis podepsaný finančním ředitelem PPF Pavlem Horákem, v němž tato skupina oficiálně projevuje zájem o odkup či dlouhodobý pronájem akciových podílů ČSTV v lyžařských společnostech,“ říká předseda ČSTV Pavel Kořan. Šéf svazu zároveň potvrdil, že součástí oficiální nabídky od skupiny PPF byla konkrétní suma, kterou je největší finanční skupina v Česku ochotna nabídnout ČSTV za 51procentní podíl ve Skiareálu Špindlerův Mlýn, 51procentní podíl ve společnosti Ski Pec a 54procentní podíl ve Sportovním areálu Harrachov. „Nejsem si jist, zda by s tím souhlasila druhá strana, takže konkrétní částku nelze zveřejnit. Mohu však konstatovat, že nabídka PPF se pohybuje v přibližně stejné rovině jako další nabídky, které jsme dosud obdrželi,“ dodává Kořan.
Ambice vlastnit či provozovat tři krkonošské skiareály potvrdila i samotná PPF. „Ano, skupina PPF projevila zájem o odkup akcií příslušných firem, ale v tuto chvíli byla dopisem předsedy ČSTV Kořana odkázána vyčkat na postup, který ČSTV doporučí investiční poradce Erste Corporate Finance,“ sdělil mluvčí PPF Alexej Bechtin. Jak zároveň dodal, svědčí to o nadstandardních vztazích mezi původními akcionáři Sazky a Českou spořitelnou, která v poslední době učinila řadu nepochopitelných kroků v rámci insolvenčního řízení loterijní společnosti.

Nový ČSTV: hlasy se budou přepočítávat ČSTV v současnosti funguje takzvaným dvoukomorovým systémem, kdy jednu „nohu“ svazu představují sportovní svazy (72 v řádném členství a 23 v přidruženém), druhá komora je tvořena tělovýchovnými jednotami a sportovními kluby z regionů celé České republiky (ke konci loňského roku jich bylo 9224). Novela stanov, kterou delegátům valné hromady předloží výkonný výbor v čele s Pavlem Kořanem, počítá s jednou zásadní změnou – namísto odděleného hlasování v každé komoře by mělo od příště probíhat hlasování společně. Kvůli nerovnoměrnému počtu hlasů (sportovní svazy jich mají 72, TJ a sportovní kluby 86) se bude váha hlasů přepočítávat indexem 100/72, respektive 100/86. Takto paritně přepočtené hlasy se posléze sečtou dohromady a bude znám výsledek hlasování. Zdánlivě komplikovaná změna by v konečném důsledku měla zjednodušit klíčová hlasování a zpružnit chod celého ČSTV, neboť dvoukomorový systém vyžadoval odsouhlasení důležitých rozhodnutí v obou „nohách“ svazu.

Kdo pohlídá dvě miliardy? Nedostatek financí pro český sport je téma, které v posledních měsících tak trochu odsouvá otázku „definitivního řešení“ osudu ČSTV do pozadí. To ostatně sportovní činovníci považují za potvrzení upadajícího kreditu svazu. Faktem je, že objem financí posílaných do sportovní oblasti dlouhodobě klesá. Dle studie Evropské unie z roku 2009 je ČR mezi členy unie třetí od konce ve vydávání veřejných financí na sport. Zatímco Česko vydalo v roce 2009 jen deset eur na jednoho obyvatele, třeba Francie vynaložila eur 185. To se ale má v brzké době změnit, tedy pokud vejde v platnost Poslaneckou sněmovnou schválený zákon o rozdělení odvodů z loterií. Norma, některými odborníky označovaná za právní paskvil a schválená k nevůli ministra financí Miroslava Kalouska, sebrala obcím 1,9 miliardy korun ročně z povinných poplatků z hracích automatů, včetně videoloterijních terminálů. Sportovcům ale zákon přeje. Z odvodů z loterií by měl český sport získat přes dvě miliardy korun ročně. Je to takřka dvojnásobek toho, co v minulosti posílala na „upažování“ Sazka. Zákon ještě musí odsouhlasit Senát. „Sport bude mít příští rok zajištěnou částku minimálně v požadované výši 2,2 miliardy korun. To je skvělá zpráva pro členy, činovníky mládežnických jednot, oddílů a klubů,“ oznámili na svých internetových stránkách zástupci výzvy Hvězdy nepadají z nebe. Za kampaní stála iniciativa Český sport 2011 reprezentovaná například basketbalem, ledním hokejem či fotbalem. Skutečná výše finančního příspěvku závisí na tom, kolik občané utratí za sázení a loterijní hry. „Sport má ale jistá procenta, takže se zdá, že rozhodnutí sněmovny je v jeho prospěch,“ konstatoval v médiích předseda Českého svazu jachtingu Karel Bauer, jeden z členů iniciativy Český sport 2011. Brzy se rozhoří velký boj o to, kdo bude vybrané miliardy korun mezi sportovce rozdělovat. Doposud to totiž není jasné. Otázkou je, zda finance poplynou prostřednictvím MŠMT, ČSTV nebo ČOV. Již nyní lze předpokládat, že boj to bude ostrý a lítý. Pokud by zvítězil ČSTV, de facto by to znamenalo návrat k dobám jeho dřívější slávy. Jak uvedl server ct24.cz, dle předpokládaného přísunu z loterií by sportu měly být zachovány i státní dotace na investiční akce, reprezentaci a talentovanou mládež. „V letošním roce šlo na sport z kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy celkem 1,9 miliardy korun, ministerstvo financí rozdělilo svazům 270 milionů korun,“ uvedl server ct24.cz. Dalších téměř 3,5 miliardy korun daly do sportu místní samosprávy a kraje. „Situace kolem financování sportu je nepřehledná, musíme vyčkat, jak dopadne hlasování v Senátu o zákonu o rozdělení výtěžku z loterií,“ upozornil šéf tenistů Ivo Kaderka.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče