Demonstrace za deregulaci

16. února 2004, 00:00 - Martin Schmarcz
16. února 2004, 00:00

Vyzývám všechny, kteří jsou odkázáni na bydlení za trž ní nájemné, aby šli demonstrovat před úřad vlády. Ti, kterým hrozí, že budou za své patricijské byty v centru metropole platit o pár stovek víc, už tam byli. Teď je řada na nás, kteří kvůli přetrvávající regulaci platíme měsíčně za poloviční králíkárny dvakrát více než oni.

POD ČAROU

Vyzývám všechny, kteří jsou odkázáni na bydlení za trž ní nájemné, aby šli demonstrovat před úřad vlády. Ti, kterým hrozí, že budou za své patricijské byty v centru metropole platit o pár stovek víc, už tam byli. Teď je řada na nás, kteří kvůli přetrvávající regulaci platíme měsíčně za poloviční králíkárny dvakrát více než oni. V domě, kde bydlím, je tržní nájem dvoupokojového bytu deset tisíc. Regulovaný je zhruba čtyřikrát nižší. Můj domácí říká, že by byl spokojen, kdyby dostával z každého bytu tisícovek pět. Jinými slovy, vláda mě okrádá o pět tisíc měsíčně. Ve jménu toho, aby někdo jiný nemusel připlatit dva a půl. Zdá se mi to divné a poněkud nemravné. Potíž je, že nájem, který se zvedne kvůli deregulaci, je vidět. Vidět a slyšet je i ty, kterých se to týká. Oproti tomu ti, kteří doplácejí na regulaci, zůstávají anonymní. Proto říkám: Založme Sdružení na ochranu lidí bez dekretu, pořádejme tiskové konference, lobbujme v parlamentu, zahlťme vládu stížnostmi. Levičáci se zaklínají sociálními ohledy. Co je však sociálního na tom, když poslanec bydlí ve stometrovém bytě za čtyři a půl tisíce, zatímco rodina s dvěma dětmi platí dvojnásobek za krcálek na sídlišti? Jenže co je nám, nedekretovým, platné, že máme na své straně logiku a spravedlnost. Pro vládu a parlament není podstatné, že pouhým rozhodnutím o deregulaci napraví řád věcí. Respektive vytvoří prostor, aby se svět postavil z hlavy na nohy sám. Z věcí, které fungují spontánně, se nedá vytlouct žádná popularita. Politici rádi rozdávají cukrátka, takže klidně jednoho připraví o dvě koruny, aby mohli jinému kačku dát. Když cukrátka, tak cukrátka. Co kdyby stát vyplácel lidem sociální dávky ve výši rozdílu mezi regulovaným a tržním nájemným? Všem, kterých se to týká, nikoli jen sociálně potřebným, protože na regulaci také vydělávají jak chudí, tak bohatí. Uznávám, že moje řešení je ekonomicky šílené. To je však současný stav také a navíc je nespravedlivý. Takže říkám: Nadělujte všem, nebo nikomu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče