Dělejte to, co Asie nedokáže rychle okopírovat

24. ledna 2005, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
24. ledna 2005, 00:00

ASOCIACE TEXTILNÍHO, ODĚVNÍHO A KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU: Jestli světový textil dostal za posledních sto let nějaké skutečně výjimečné technologické injekce, tak to bylo z Česka, říká viceprezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jiří Kohoutek.

ASOCIACE TEXTILNÍHO, ODĚVNÍHO A KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU: Jestli světový textil dostal za posledních sto let nějaké skutečně výjimečné technologické injekce, tak to bylo z Česka, říká viceprezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jiří Kohoutek. * Co dali v posledních desetiletích Češi světovému textilnímu průmyslu? Jsme autoři bezvřetenového předení, bezčlunkového a víceprošlupního tkaní. To jsou tři významné inovace v textilním průmyslu za posledních sto let a všechny přišly z Česka. U nás se všichni dívají na tento obor jako na pozůstatek po dobách Marie Terezie. Evropská unie ale vyhodnotila evropský textilní průmysl jako obor s největší mírou inovací. * Proč ho tedy hodila přes palubu a otevřela dveře Číňanům?

Nesledují tolik zaměstnanost. Německý oděvní průmysl skoro neexistuje, ale přijedete na veletrh pánské módy a tam je 900 německých firem. Drží si designaturu, kvalitu, finance, logistiku a vyrábějí všude možně po světě.

* Které firmy budou na otevřeném trhu nejohroženější? Na tom se neshodnou ani analýzy věhlasných institucí. Nedá se to určit ani po výrobcích, ani po výrobkových skupinách. Záleží na producentech. I v útlumové skupině může být jeden výrobek, který je velmi dobrý a nadějný a naopak. Vidíme šance pro výrobky, které Asie neumí rychle okopírovat. Zejména technický textil, který stojí na výzkumu, velkých investicích a vždycky trvá, než se narodí něco nového. V klasickém textilu pak na výrobcích, kde chce odběratel rychlé dodávky. Třetí cestou je přístup k zákazníkovi. To znamená chovat se tak, aby neměl důvod ke změně. * Nevadí vám tolik, že se otevírá evropský trh, jako to, že se stejně neotevřely trhy asijské pro naše producenty. Byla by tam ale česká produkce konkurenceschopná? Čína už dnes uvádí, že 250 milionů jejích obyvatel spadá do kategorie střední třídy a v příštích patnácti letech by se jejich počet měl ztrojnásobit. To je obrovský trh lidí, kteří chtějí kupovat evropské značkové zboží. Snažíme se s vládou najít instrumenty, které by české podniky rychle dostaly do kondice. Aby měly výrobek a značku a byly připraveny, až se trhy otevřou. * České podniky většinou značku nebudovaly. Nebo ano? Vybudovat značku není levné, a proto ji firmy nemají. Museli bychom se vrátit do minulosti, kdy tehdy ještě premiér Václav Klaus řekl, že jeho úkolem je narýsovat hřiště a pustit na něj hráče. To hřiště bylo narýsováno přesně tak, abychom dělali práci ve mzdě. Peníze byly drahé, firmy splácely trvale se obracející zásoby, byly podkapitalizované. V privatizaci se podniky musely zaplatit, některé několikrát. Kde vzít v takové situaci na značku, která stojí miliony? Mít značku znamená mít velké peníze v rozpracované výrobě, na skladě, a to všechno nepotřebujete, když děláte ve mzdě. Šetříte spoustu zdrojů a přitom můžete dělat docela dobrou práci. Záleží na tom, pro koho pracujete. Když děláte pro Bosse, tak to může být za hodně dobré peníze a velmi kvalitní zboží. Nyní chceme požádat vládu, aby nám v operačních programech vytvořila podmínky pro to, abychom značky mohli vybudovat. * Dnes je tedy pro „pěstování“ značek situace příznivější? Ne, ale už není jiné cesty. * V Česku je 750 textilních firem. Kolik jich zmizí v příštích třech čtyřech letech?

Podle našeho odhadu přijde v případě těch nejméně příznivých okolností o místo 35 až 40 tisíc lidí. Jestli to bude v příštích dvou nebo třech letech, to nevíme. Pokud nenastanou všechny negativní okolnosti, bude to méně. O kolik - to je věštění z křišťálové koule.

Počet firem může zůstat stejný. Podniky si ponechají designaturu, logistiku, finance a trh a vyrábět budou po světě jako třeba holandské firmy. Největší ohrožení vidím v zaměstnanosti. Pro Česko je důležité, jestli se textil bude vyrábět tady, nebo ne. Jestli to bude dělat 650 firem nebo 750 je jedno.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče