Dělat věci chytře

04. června 2010, 14:26 - Eva Jarešová
04. června 2010, 14:26

Díky společnosti ComAp funguje zlatý důl v Ghaně i trimarán na Kanárských ostrovech

Na začátku byli tři mladí absolventi kybernetiky, kteří před revolucí pracovali ve výzkumném ústavu ČKD. V podniku se jim příliš nelíbilo, a proto se zkraje 90. let rozhodli, že si založí vlastní firmu. Sehnali peníze na dva počítače, z ložnice se stala výzkumná laboratoř a cesta k sedmisetmilionovému obratu a práce v exotické Ghaně, Austrálii nebo Saúdské Arábii mohla začít. Dva za zakladatelů pražské firmy ComAp, Libor Mertl a Martin Málek, dodnes společnost vedou. A v posledním ročníku soutěže Podnikatel roku, kterou pořádá společnost Ernst & Young, se dostali mezi finalisty. Třetí z party, Aleš Procházka, se ve firmě věnuje technologickým záležitostem.

Jednu věc a dobře „Jádrem pudla“ ComApu je vyvíjení řídících systémů pro řízení záložních zdrojů elektrické energie. Neboli zajištění toho, že klíčová místa typu nemocnic, bank či datových center nezůstanou nikdy bez elektřiny. „Dlouhou dobu byl naší převažující činností vývoj těchto systémů, po nějaké době jsme se začali přesouvat k prodeji a reklamě,“ říká Martin Málek. A jeho kolega doplňuje, že firma se svého času ocitla před rozhodnutím, zda se orientovat na široké spektrum elektroniky v rámci českého trhu, nebo se zaměřit pouze na řízení záložních zdrojů a v tomto segmentu se stát jednou z nejlepších společností na světě. Oba společníci zvolili druhou cestu, a rozhodli se dobře. Ročně dodají zákazníkům zhruba 70 tisíc záložních systémů, nejvíc z nich má namířeno do sektoru telekomunikací či do stavebnictví. Neobejdou se bez nich také v oblastech, kde je špatná elektrická síť, jako třeba v Africe, Asii, v domorodé vesnici v Austrálii či na indonéských ostrovech. „A jsou i místa, kde naše řídící systémy řídí primární zdroj elektrické energie,“ upřesňuje Martin Málek. V Česku má firma jednoho většího a několik menších zákazníků, klíčovými pro ComAp jsou zahraniční trhy. Především USA, Austrálie a Velká Británie. „Čím sofistikovanější trh, tím je naše pozice lepší,“ vysvětlují oba kolegové. Je to dáno tím, že ComAp se orientuje na co nejsložitější systémy a ročně do výzkumu investuje zhruba 50 milionů korun. To ve firmě spolu s otevřeným a férovým ovzduším považují za zásadní pro úspěch práce.

Transparentní Británie Na Praze 8 má firma kanceláře, v nichž pracuje zhruba 100 lidí, z nichž polovina se věnuje výzkumu. Vývojová centra má ComAp v Liberci a Hradci Králové a výrobu společnost „outsourcovala“ na tři české podniky. Kromě toho Libor Mertl a Martin Málek založili sedm poboček v zahraničí. Dvě v USA a po jedné v Itálii, Rusku, Velké Británii, Saúdské Arábii a Austrálii. „Zakázky, kde je aplikace našich systémů složitá a musí vyhovět místním normám, se nedají dělat z Čech. Tam potřebujeme mít člověka na místě,“ vysvětlují důvody svého počínání. Ve Velké Británii dnes pro ComAp pracuje 25 lidí. Pobočka vznikla před devíti lety a Libor Mertl na jejím zakládání popisuje rozdíl mezi podnikatelskou vstřícností v Česku a ve Velké Británii. Z ní vítězně vychází země za La Manchem. „Žádná korupce, velká transparentnost, stačil jeden podpis,“ konstatuje stručně. I tak je ale prosazení v cizině během na dlouhou trať. I když prý našli skutečně kvalitního místního člověka, který se získávání zakázek věnuje, trvalo mu sedm let, než přišly znatelnější úspěchy. Cesta k zákazníkům vede přes jejich trpělivé navštěvování, ukazování produktů a vysvětlování. „Prodat naše produkty je kolikrát dražší než je vyvinout,“ říká Martin Málek. Největší náklady „spolknou“ cesty do zahraničí za zhruba padesátkou distributorů, výstavy a školení. „To, že naši obchodníci hodně cestují, bylo vidět nedávno po výbuchu islandské sopky. V cizině nám najednou uvízlo patnáct lidí,“ popisuje Málek dopad uzavřených letišť. On sám i jeho společník tráví v cizině zhruba třetinu roku. Pro firmu pracuje všehovšudy asi 170 lidí. Příští rok by měl být prvním, kdy počet zaměstnanců v cizině převýší počet domácích. A když se sečte celkový obrat všech poboček včetně pražské centrály, vyjde 700 milionů korun.

Čeští inženýři nad zlato Firma uvažuje o další geografické expanzi v Indii a v zemích jižní Afriky a Asie. „Čínu zatím v seznamu nemáme, považujeme ji za poměrně velké sousto. Oproti Austrálii nebo Anglii je tam jazyková bariéra a jiná mentalita,“ vysvětluje Martin Málek. Pro ComAp pracuje čím dál víc cizinců, ať už v Česku nebo doma. A vzhledem k tomu, že zásadní objem zakázek společnosti pochází ze zahraničí, nabízí se otázka, zda se firma nechce za hranice Česka přestěhovat celá. Oba podnikatelé vrtí hlavou. „Takové úvahy jsme zatím nevedli. V Čechách je obrovské množství skvělých inženýrů a techniků, takže určitě nemáme ambice přenášet vývoj jinam,“ říkají. Ačkoli je prý pro ně ve dnešní době, kdy se studenti orientují spíše na jazyky, právo nebo ekonomii, těžší sehnat kvalitní lidi, pořád jsou na tom lépe než konkurenti. „Sehnat dobrého technika v USA je nadlidský úkol. U nás je to ,jen‘ těžké,“ říká Libor Mertl. Nad konkurencí podle něj ComAp vyniká právě lepším vývojovým týmem. „To, v čem jsou o hodně napřed, je zase agresivnější obchodní politika a lepší schopnost komunikovat. Tohle jsou nevýhody českého národa včetně naší firmy a musíme se to ještě naučit,“ myslí si. Za nejzajímavější projekty označuje například zlatý důl v Ghaně, fungující pomocí motorů, které česká firma řídí. Nebo rychlý katamarán, který brázdí australské vody. „Nejnáročnější jsou projekty v zemích, kde je těžké pobývat. Jeden kolega teď například letěl do Afghánistánu,“ doplňuje jej Martin Málek. Jejich zaměstnanci kvůli pracovním cestám do Iráku či do Nigérie neprotestují, naopak je to pro ně často zajímavý aspekt práce.

Burza výhledově Finanční krize se firmy díky nechtěné průpravě příliš nedotkla, a to navzdory mírně nižšímu odbytu. „My jsme si takovou menší krizi zažili už před krizí,“ líčí Libor Mertl. Důvodem byl fakt, že se americký dolar dostal během uplynulých let z 28 korun na zhruba polovinu. Což je pro společnost se zakázkami v anglosaském světě značný problém. „Najednou jsme prodávali za polovinu, náklady nám ale zůstaly v původní výši.“ Řešením bylo zefektivnění celé společnosti v řádu šesti měsíců, což vytvořilo jakýsi ochranný krunýř. Pohled na to, jak fungují společnosti třeba v Německu, považuje Martin Málek za jeden z největších přínosů cest do zahraničí. „Člověk se zamyslel, jak to, že firma s polovičním počtem lidí, kteří chodí domů v pátek odpoledne, vydělá dvakrát tolik.“ Tajemstvím úspěchu je samozřejmě produktivita a schopnost dělat věci chytře. „U nás to znamená prodat víckrát to, co jednou vymyslíme. A ne vymýšlet stále nové věci, které prodáme jednou,“ vysvětluje Málek. Dlouhodobým plánem obou společníků je dostat svou firmu na burzu, pravděpodobně na AIM, patřící pod London Stock Exchange. Nebude to ale asi dřív, než firma dosáhne miliardového obratu. „Zatím to není naší prioritou,“ shodují se podnikatelé.

Box: Libor Mertl (1966) a Martin Málek (1965) Spolu se svým kolegou Alešem Procházkou vystudovali kybernetiku na ČVUT. Po revoluci založili společnost ComAp, která se zabývá vývojem a výrobou řídících jednotek spalovacích motorů. Firma sídlí v Praze a má sedm poboček v zahraničí. Její loňský obrat činil 700 milionů korun, zisk se pohyboval okolo 50 milionů korun. Libor Mertl je ženatý, má dvě děti a nedávno strávil měsíc bez internetu a mobilního telefonu, když plul na plachetnici do Antarktidy. Martin Málek je rozvedený, má dva potomky a brzy se chystá oženit. Za své záliby označuje kolo, hory a lyže.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče