Děláme málo pro rozvoj turismu

05. prosince 2005, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
05. prosince 2005, 00:00

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA HOSPODÁŘSKÉ KOMORY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE STANISLAV SEDLÁČEK: Podnikatelům bude podle šéfa královéhradecké regionální hospodářské komory Stanislava Sedláčka vždycky něco na podnikatelském prostředí vadit. Teď je to třeba zákoník práce.

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA HOSPODÁŘSKÉ KOMORY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE STANISLAV SEDLÁČEK: Podnikatelům bude podle šéfa královéhradecké regionální hospodářské komory Stanislava Sedláčka vždycky něco na podnikatelském prostředí vadit. Teď je to třeba zákoník práce. * V čem vidíte hlavní přednost vašeho kraje z hlediska podnikání? Královéhradecký kraj má vynikající polohu pro rozvoj turistiky a všech souvisejících služeb. V tomto směru mu chybí větší koordinace zájmů jednotlivých regionů, jako jsou Český ráj, Krkonoše, Orlické hory či sousední pohoří v Polsku. Z historického vývoje může kraj těžit ve své různorodé základně zpracovatelského průmyslu, ale chybí mu potřebná infrastruktura. Nejbolavějším místem je dálnice. * Dokáží se podnikatelé v kraji organizovat a v případě potřeby vystupovat jednotně?

Hospodářská komora v současné době zejména na území okresů Hradec Králové, Trutnov a Rychnov nad Kněžnou sdružuje stěžejní firmy regionů, které zaměstnávají více než polovinu zaměstnaných osob v těchto okresech. V tomto směru výrazně pokulhává okres Jičín a částečně i Náchod. Kdysi násilím rozbitá spolupráce podnikatelů, dříve více podporovaná i státní politikou, nabírá nyní druhý dech. Jsme teprve na začátku budování podnikatelských samospráv a hodně přitom záleží na osobnostech v čele jednotlivých regionů.

* Myslíte, že zájem podnikatelů o členství v Hospodářské komoře je nedostatečný? Proč?

Podnikatelé většinou mají sami co dělat s vlastními firmami. Stát podpořil podnikatelskou samosprávu některými projekty teprve v posledních dvou třech letech. Vznikly kanceláře v původních okresních městech a dalších městech třetího velikostního typu. Máme nyní několik projektů, které podporují jejich profesionalizaci a z toho vyplývá i naše snaha získat souhru v podnikatelském sektoru.

* Díky komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak byste tuto spolupráci zhodnotil? To je samozřejmě velmi pozitivní jev. Ovšem znovu musím říci, že naše vnitřní organizovanost potřebuje ještě výrazně zesílit, aby projev našich názorů ve vztahu k veřejné správě byl co nejreprezentativnější. Pracujeme na tom, aby komora měla dobré zázemí a aby všechny tyto kroky bylo možné činit se samozřejmostí a lehkostí. * V čem si se zástupci kraje nejvíce nerozumíte? Například v potřebě prezentace podnikatelského prostředí navenek. Dohodli jsme se na tom, že komora zpracuje jako službu pro krajský úřad publikaci s názvem The Hradec Králové Region - Investment and Business Opportunities, která detailně popisuje podnikatelské prostředí včetně konkrétních informací o našich firmách. Publikace navíc slouží k prezentaci podnikatelského prostředí Královéhradeckého kraje v zahraničí. Nepochybně se shodujeme i v potřebě pořádání krajských hospodářských výstav nebo v projektech podporujících vzdělávání podnikatelů z prostředků Evropské unie. K takovým projektům máme i potřebnou podporu kraje. * Co členům komory nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v Česku? Myslím si, že ve srovnání s ostatními novými členskými zeměmi Evropské unie je naše podnikatelské prostředí nejvíce kultivované. A podnikatelé na to mohou být hrdi. Samozřejmě, že vždy, v každé zemi, jsou oblasti, které podnikatelům vadí a vadit budou. Ale to je současně hybná síla pokroku. Co asi vadí podnikatelům momentálně nejvíce, je způsob, jakým vláda a Poslanecká sněmovna prosazují, přes všeobecný odpor podnikatelské veřejnosti, nový zákoník práce. Tato norma bude ovlivňovat podnikatelské prostředí další dlouhé roky a neměla by být prosazena politickými prostředky, nýbrž všeobecnou dohodou. * Co se pro malé a střední firmy v kraji změnilo po vstupu do Evropské unie? Pro malé a střední firmy se naskytla po vstupu do Evropské unie možnost využívat jednotlivé unijní programy. V této oblasti se hodně učíme, komora se zapojila třemi svými pracovníky do vzdělávání euromanažerů prostřednictvím Centra evropského projektování, u jehož zrodu stál krajský úřad. V současné době realizujeme již několik konkrétních projektů, nejvíce na Rychnovsku. Pomáhají nám v přeshraniční spolupráci firem a v oblasti vzdělávání podnikatelů. * Jaké jsou nejčastější problémy vašich členů při podávání žádostí o unijní i jiné dotace? Poměrně značné byrokratické zatížení, obtížné vyplňování žádostí o granty, mnohdy podle mého názoru až nedůstojná potřeba mnoha příloh. Zkrátka vysoká administrativní náročnost. * Co mohou investoři očekávat od pracovní síly ve vašem kraji? V našem kraji je poměrně vysoká zaměstnanost, a tak pociťujeme spíš nedostatky ve vzdělání některých takzvaných hotových mladých lidí. To musíme potom dohánět při nástupu do zaměstnání. Myslím, že je potřeba ještě více posílit institut praxe na pracovištích a přesunout některé prostředky ze školství do sféry vzdělávání v praxi. Tam nás to stojí většinou hodně sil i peněz, pokud na to nezískáme prostředky od ministerstva práce a sociálních věcí. * Která odvětví byste označil jako nejperspektivnější?

Čerti vědí. Svět se mění a my s ním. Na Rychnovsku je to nyní automobilový průmysl. V kraji obecně musíme spojit síly na propagaci turistického území jako celku a využít možnosti služeb pro turisty. Dosud pro to děláme podle mého názoru stále hodně málo na úrovni kraje i měst.

* Jsou mezi jednotlivými oblastmi kraje výrazné rozdíly ohledně podnikatelského prostředí? Kraj nedávno vytipoval pět menších míst v regionu se dvěma až pěti tisíci obyvateli, ve kterých více dotoval programy související s vytvořením nových pracovních míst. Obecně však lze říci, že náš kraj zatím nemá nouzi o práci. Nedávno se podařilo zejména prvnímu náměstku hejtmana Helmutu Dohnálkovi konečně prosadit otevření hraničního přechodu v Orlickém Záhoří, v místě, které patřilo z hlediska kraje k jednomu z nejizolovanějších. Ale opakuji, že nevidím výraznějších rozdílů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče