Dělám v malém a pro známé

20. června 2005, 00:00 - JIŘÍ PINKA
20. června 2005, 00:00

TRUHLÁŘ JAROSLAV SUS: Živí ho výroba atypických předmětů v malých sériích. „Dělám pořád něco jiného a díky tomu neztrácím tvůrčí přístup,“ říká Jaroslav Sus. Truhlářskou dílnu vybudoval na zahradě.

Jaroslavu Susovi (vlevo) v dílně pomáhá také syn Michal.

TRUHLÁŘ JAROSLAV SUS: Živí ho výroba atypických předmětů v malých sériích. „Dělám pořád něco jiného a díky tomu neztrácím tvůrčí přístup,“ říká Jaroslav Sus. Truhlářskou dílnu vybudoval na zahradě. Hned jak padli komunisté, začal jako jeden z prvních pracovat na „živnosťák“. Od té doby se prakticky nezastavil. „Ze dřeva totiž vyrobím absolutně všechno,“ vysvětluje Jaroslav Sus. „Nemám nikde žádnou propagaci, dělám hlavně pro kamarády a jejich známé, nejsem ani na internetu,“ říká o svém podnikání. Původně se vyučil strojařem a truhlařinu měl jako koníček. Dnes je to ale spíše naopak. Provozuje dvě živnosti, což mu umožňuje provádět i zámečnické práce, které souvisí s truhlařinou. Nejprve ovšem musel ke svému domku v Kostelci nad Labem přistavět dílnu. „Neměl jsem peníze, cihly a použité trámy jsem získal z bývalého statku. Také okna jsem sehnal velice dobře - jsou paneláková a koupil jsem je po pětistovce přímo ve fabrice, kde je vyráběli,“ vzpomíná. POSTELE I HRACÍ AUTOMATY

A co všechno vyrábí? „Pro továrnu, která produkuje komponenty pro škodovku, dělám třeba špachtle z bukového dřeva. Při lisování palubní desky se musí okraje ručně přimáčknout, aby byly všechny detaily přesné. A dělají to právě malou špachtlí z bukového dřeva ode mne,“ vysvětluje Sus. „Stejně tak je tomu u plastu na dveřích, aby se vše dobře vyrýsovalo,“ dodává. Špachtlí ročně vyrobí pět set kusů.

Ze dřeva lepí rovněž sekvenční boxy, do kterých se vkládají karty se záznamy, jež provázejí výrobek na lince. „Ve fabrice provedou třeba desítky operací a do jednoho políčka se musí vejít řada karet. Takový dřevěný box s drážkami stojí pak i přes dvacet tisíc korun,“ upozorňuje.

Jaroslav Sus dostává zakázky od firem, které ho dobře znají a které ho případně doporučí i jiným společnostem. „Dělám všechno možné. A někdy musím přijít s vlastním řešením,“ konstatuje. Zákazníci mu volají, jestliže mají nějaký problém. „Když se dělaly první plastové tunely na řadicí páky, vyrobil jsem svírací kopyta, která jsem sám vymyslel. Plast má totiž tvarovou paměť, která firmě zpočátku zamotala hlavu,“ vzpomíná truhlář.

V dílně předvádí rozpracovanou zakázku - skelety atypických hracích automatů. Těmto širokým automatům se prý říká Big Berta. Jeden člověk v hospodě hraje a další hosté mohou sledovat velké obrázky na válcích. Sus vyrábí také postele, vestavěné zrcadlové stěny, netradiční reklamní panely, informační tabule či schody pro extrémní stoupání. Je už také specialistou na výrobu magnetických nástěnek pro firmy, které mají zaveden systém ISO.

„Začínal jsem spíše na dekorativních věcech. Nejprve jsem točil na soustruhu stolky na květiny, lustry a ozdobné nohy. Kdyby byl čas, tak bych takových věcí dělal více,“ říká nostalgicky. Přicházejí i lidé, kteří chtějí vyrobit kuchyň na míru. Přednost ale mají konkrétní zakázky pro firmy za takzvané rychlé peníze. „Žádná výroba se mi neopakuje, když udělám malou sérii, tak vím, že byla asi poslední,“ konstatuje Sus.

POTOMCI POMÁHAJÍ, ALE…

Pomáhají mu dva synové. Sám ale přiznává, že je to problém. „Nikdo z mých známých se svými dětmi nepracuje, protože na to nemají nervy. Kluci jsou šikovní, umí udělat práci, a to je jediný důvod, proč je tady držím. Kamarád například dělá klempířinu a jeho kluk je vyučeným truhlářem, ovšem pracuje tak pomalu, že u toho usínají oba,“ vysvětluje.

Sus tvrdí, že dokáže udělat všechno a navíc levně. Jeho firma totiž nemá žádnou administrativní sílu, účetnictví mu připravuje manželka. Truhlář podotýká, že úžasně se dá ušetřit i při nákupu veškerého materiálu, takže se tomu vyplatí věnovat dostatek času. „Mnohdy je materiál nakupovaný ve specializovaných prodejnách pro truhláře i o padesát procent dražší, než když si jej objednám přímo u výrobce, který mi jej i pošle kurýrní službou až do domu,“ radí. Rovněž dřevo kupuje přímo na pile, stejně jako šroubky ve šroubárně.

„Nyní třeba vybavuji nábytkem luxusní prodejnu s tradičním českým sklem v centru Prahy. Zakázku jsem získal, protože jsem byl nejlevnější. Moje cenová kalkulace byla dokonce o více jak polovinu levnější než konkurenční nabídka. Každý předpokládá, že ceny jsou v centru Prahy vždy nejvyšší, já ale nechci vydělat za každou cenu a moje nabídky jsou proto reálné a příznivé,“ uvažuje Sus. Zakázky pro větší firmy mají podle něj jedno úskalí: Obvykle je tam někdo, kdo očekává úplatek.

SLIBY JE TŘEBA DODRŽET

Truhlář přijímá zálohu jen na materiál, ale za patnáct let se mu nestalo, že by pak někdo celou zakázku nezaplatil. Zjistil, že nejdůležitější je vždy dodržet, co klientovi slíbí.

Půjčil si někdy na své podnikání peníze? „Ano, chtěl jsem tři sta tisíc. V bance mi ale řekli, že půjčí od dvou milionů výše. Takže jsem si nepůjčil od nikoho ani korunu. Dvakrát jsem si bral auto na leasing a teď jsem ho koupil trochu ojeté za hotové. Leasing totiž znamená hodně peněz navíc,“ říká Sus.

A co plánuje do budoucna? „Logicky se musím dostat na internet a připravit nějaký propagační materiál -už jen proto, abych si mohl zakázky vybírat. Svého času jsem bral úplně všechno, i garážová vrata a pergoly,“ vzpomíná.

Kdyby to záleželo pouze na něm, nejvíce by mu seděly dřevěné dekorace a bytové doplňky uměleckého rázu. „Můžu tam více uplatnit své nápady a rozvinout talent pro věci nápadité a neobvyklé,“ dodává Sus.

JAROSLAV SUS

Narodil se 24. prosince 1952 v Praze. Vyučil se strojařem a zpočátku jezdil u Metrostavu s různými vozidly na stavbách. Pak plul na lodích Československé plavby labsko-oderské. „V době, kdy jsem měl přejít na dálkovou plavbu, právě padl minulý režim. Proto jsem začal raději soukromě truhlařit,“ vzpomíná Sus, pro kterého to byl do té doby pouze koníček.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče