Dejte zaměstnancům dárek, ušetříte na daních!

01. srpna 2005, 00:00 - Ing. EVA PREXLOVÁ, Mgr. VĚRA PAŠTIKOVÁ, (pk)
01. srpna 2005, 00:00

ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY Čím dál tím více firem odměňuje své pracovníky vedle mzdy také nepeněžními výhodami. K oblibě takzvaných zaměstnaneckých benefitů vede také snaha firem o daňovou optimalizaci, kterou právě poskytování těchto výhod umožňuje.

ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY

Čím dál tím více firem odměňuje své pracovníky vedle mzdy také nepeněžními výhodami. K oblibě takzvaných zaměstnaneckých benefitů vede také snaha firem o daňovou optimalizaci, kterou právě poskytování těchto výhod umožňuje.

Za kvalitně vykonanou práci náleží zaměstnanci mzda (plat) ve výši uvedené v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě. Vedle toho musí zaměstnavatel povinně platit i další náhrady stanovené zákonem, jako například příplatky za práci v noci a ve svátky, příplatky za práci přesčas nebo výdaje související se služební cestou. Žádné právní předpisy však soukromým firmám nebrání odměňovat zaměstnance i dalšími, nadstandardními způsoby.

Pro poskytování zaměstnaneckých výhod (takzvaných benefitů) mají zaměstnavatelé několik důvodů. V následujícím textu se zaměříme především na daňové aspekty. Pro obě strany jsou totiž benefity výhodné díky tomu, že jde o nepeněžní odměnu, ze které se často neodvádí daň z příjmu ani odvody na sociální a zdravotní pojištění. Vedle daňových výhod se jejich poskytování může stát jedním z poměrně významných stabilizačních a motivačních faktorů, kterých může firma využít ke zvýšení pracovního úsilí zaměstnanců.

Poskytování některých nepeněžních výhod zaměstnancům již u nás zcela zdomácnělo a stalo se součástí personální politiky mnoha zaměstnavatelů. Škála druhů nepeněžních benefitů je velice rozsáhlá a závisí čistě na rozhodnutí zaměstnavatele, jaké typy bude svým pracovníkům poskytovat. Podívejme se alespoň na nejrozšířenější z nich.

PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ

Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců může být poskytován buď ve formě provozování vlastní závodní jídelny, nebo ve formě stravenek. Při poskytování tohoto benefitu není firma povinna zaměstnanci toto plnění zdaňovat daní z příjmů, není ani předmětem zdravotního a sociálního pojištění. Pro zaměstnavatele je navíc 55 procent hodnoty stravenky (v současné době však maximálně 48 korun) daňově uznatelným nákladem.

FIREMNÍ VOZIDLO PRO SOUKROMÉ ÚČELY

Běžnou formou nepeněžní výhody se v mnoha firmách stala možnost používání firemního vozidla nejen pro služební, ale i soukromé účely. Takové využívání sice není zcela bez daňových dopadů, přesto je pro obě strany výhodné a zaměstnanec tento benefit jistě ocení.

V tomto případě je firma povinna srazit zaměstnanci a odvést daň z příjmů z hodnoty jednoho procenta vstupní ceny automobilu včetně daně z přidané hodnoty, a to za každý - byť i započatý - měsíc možnosti užívání vozu pro soukromé účely. Z uvedené hodnoty jednoho procenta vstupní ceny však již ani jedna ze stran není povinna platit sociální a zdravotní pojištění.

KULTURA, REKREACE, SPORT, VZDĚLÁNÍ

Od daně z příjmů a placení sociálního i zdravotního pojištění je osvobozena i další skupina výhod. Jedná se o nepeněžní příspěvky na zákonem stanovené účely v oblasti zdraví, rekreace, školení, sportu a podobně.

Konkrétně sem patří například poskytování volných vstupů do fitness center, plaveckých či jiných sportovně orientovaných objektů. Rozšířená je také možnost využívání rekreačních, zdravotnických i školních zařízení, poskytování volných vstupů na kulturní pořady a podobně. Hrazení vstupného (permanentky) se nemusí týkat pouze samotného zaměstnance, ale může být poskytnuto i členům jeho rodiny.

Podmínkou, aby tyto výhody nemusely být na straně zaměstnance zdaňovány daní z příjmů a nepodléhaly ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění, je jejich naturální, tedy nepeněžní forma. Jde tedy o případy, když zaměstnavatel zakoupí lístky na kulturní akci či permanentky do sportovních zařízení, které poté zdarma poskytne svému zaměstnanci. Pokud by však firma poskytla zaměstnanci finanční částku (byť určenou na výše uvedené kulturní, sportovní či jiné účely), je povinna mu z této sumy srazit daň z příjmů a sociální i zdravotní pojištění.

PŘECHODNÉ UBYTOVÁNÍ

Pracovník, který není na služební cestě, může mít od firmy hrazeno přechodné ubytování včetně vodného, stočného, plynu a podobně. Na straně zaměstnance toto nepeněžní plnění nepodléhá dani z příjmů ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pro zaměstnavatele představuje hodnota přechodného ubytování daňově neuznatelný náklad. Přechodné ubytování však musí být pracovníkovi poskytováno v souvislosti s výkonem zaměstnání. Další podmínkou je, že zaměstnanec nesmí mít v dané obci bydliště. Hlavní podmínkou však je, aby ubytování bylo zaměstnanci poskytováno v nepeněžní formě, tedy aby související náklady platil zaměstnavatel přímo pronajímateli bytu.

Termín přechodné ubytování není pro dané účely nikde definován. Může pod něj tedy spadat jak lůžko na levné ubytovně, tak i ubytování ve vile v luxusní pražské čtvrti - záleží pouze na firmě.

K doložení nepeněžní povahy plnění lze finančnímu úřadu jako důkazní prostředek předložit například výpisy z účtu zaměstnavatele prokazující přímé platby vůči pronajímateli bytu či nájemní smlouvu uzavřenou mezi zaměstnavatelem a pronajímatelem.

ZVÝHODNĚNÝ ODBĚR ZBOŽÍ ČI SLUŽEB

Další možností je poskytnutí vlastních výrobků nebo zboží zaměstnavatele zaměstnanci za cenu, která je nižší, než cena uplatňovaná v případě běžných zákazníků. Rozdíl mezi standardní a zvýhodněnou cenou (poskytnutá sleva) je sice předmětem daně z příjmů na straně zaměstnance, ale nevztahuje se na něj povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění (u zaměstnavatele ani u zaměstnance).

PENZIJNÍ A ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Součástí motivačních programů mnoha firem se stává poskytování příspěvků na penzijní a životní pojištění zaměstnanců.

U penzijního připojištění se státní podporou se firmou poskytnutý příspěvek u zaměstnance nestává zdanitelným příjmem, a to do výše pěti procent z měsíčního vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění. Zaměstnavatel si navíc může nárokovat jako daňově uznatelný náklad příspěvek až do výše tří procent z ročního vyměřovacího základu zaměstnance pro účely sociálního pojištění. Jakékoliv příspěvky na penzijní připojištění zaměstnance zaměstnavatelem nejsou ani předmětem sociálního a zdravotního pojištění.

U zákonem vymezeného životního pojištění jsou firemní příspěvky u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů do výše 12 tisíc korun ročně. Podmínkou ale je, že výplata pojistného plnění je podle pojistné smlouvy možná nejdříve po 60 měsících trvání doby pojištění a zároveň nejdříve v roce dosažení 60 let věku. Ani poskytování příspěvku na životní pojištění není předmětem sociálního a zdravotního pojištění.

Obdobnou, ale nepříliš často poskytovanou výhodou je příspěvek zaměstnavatele na jiné pojistné, třeba pro případ pracovní neschopnosti. Taková platba sice není u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů, avšak její předností je, že není předmětem sociálního a zdravotního pojištění.

PRO CIZINCE JINÁ PRAVIDLA!

V případě cizích státních příslušníků, kteří mají pracovní smlouvu uzavřenou podle jiného než českého práva, však dochází při uplatňování zaměstnaneck
ých benefitů k výrazným odlišnostem. Zdůrazňujeme, že nejde o jakékoliv cizince zaměstnané v tuzemsku, ale pouze o cizince pracující na základě „zahraniční“ pracovní smlouvy. Většinou tedy jde o zaměstnance vyslané do Česka zahraniční firmou, nikoliv o cizince najaté českou společností.

V jejich případě je nutné (od 1. ledna loňského roku) uplatňovat speciální pravidlo. Předmětem zdravotního a sociálního pojištění se u těchto cizinců stává vše kromě náhrady výdajů nebo škody vzniklé v souvislosti s tímto pracovním vztahem. Pojistné se tedy odvádí i ze zaměstnaneckých benefitů.

Uvedené pravidlo tedy jistým způsobem diskriminuje některé cizince oproti osobám, které mají pracovněprávní vztah uzavřený podle českého zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudů, které by danou diskriminaci řešily, zatím nejsou k dispozici, je nezbytné řídit se platným zněním zákona a pojistné z benefitů odvádět.

NEDAŇOVÉ VÝHODY BENEFITŮ

Vedle daňových výhod zmíněných v článku má poskytování benefitů i další důvody:

  • Snaha udržet si kvalitní zaměstnance, o které je velký zájem na trhu práce. Nejenže by takoví pracovníci mohli přejít ke konkurenci, ale firma, která by o ně přišla, by náročně hledala odpovídající náhradníky. *

Přesvědčení, že spokojenost zaměstnanců vede k jejich větší motivaci a pocitu sounáležitosti s firmou. Pracovník se snaží podat dobrý výkon, aby si zasloužil odměny, navíc i po každém „užití“ těchto odměn má často pocit, že má být firmě za co vděčný a vrací jí to proto opět dobrým výkonem. * Praktický přínos pro zaměstnavatele. Pokud budou pracovníci často chodit do posilovny, do bazénu nebo když budou mít více času na odpočinek, budou pak zdravější a firma nedoplácí na jejich absenci. Výhodné je například i zajištění závodního stravování - dojde ke zkrácení doby cesty na oběd a nedochází tak ke zbytečným prostojům. Podobné praktické důvody vedou společnosti i k podpoře různých vzdělávacích kurzů. * Budování dobrého jména firmy směrem navenek. Odměňovaní zaměstnanci dělají firmě dobrou reklamu mezi svými známými, čímž se posiluje dojem úspěšnosti a serióznosti této společnosti. Díky tomu může zaměstnavatel snadněji získat nové klienty nebo další kvalitní zaměstnance.

POROVNÁNÍ VARIANT

Pro lepší znázornění výhodnosti nepeněžních benefitů uvádíme příklad, týkající se hrazení přechodného ubytování pro zaměstnance, který není na služební cestě. Při variantě A firma hradí zaměstnanci přechodné ubytování ve formě nepeněžního benefitu - zaměstnavatel tedy platí náklady přímo pronajímateli. Varianta B pak ukazuje méně výhodné daňové dopady, pokud firma poskytne peníze na úhradu ubytování přímo zaměstnanci.

 Varianta A - nepeněžní příspěvekVarianta B  - peněžní příspěvek
 měsíční mzda 32 000 Kč32 000 Kč
 výše úhrady za přechodné ubytování7 500 Kč7 500 Kč
 Celkový měsíční příjem zaměstnance 39 500 Kč39 500 Kč
 pojistné placené zaměstnavatelem (35 %)11 200 Kč13 825 Kč
 pojistné placené zaměstnancem (12,5 %)4 000 Kč4 938 Kč
 základ daně24 900 Kč31 400 Kč
 záloha na daň4 860 Kč6 751 Kč
 Celkové náklady zaměstnavatele (z toho 7500 Kč ze zisku)50 700 Kč53 325 Kč
 Celková daň a odvody pro zaměstnance8 860 Kč11 689 Kč

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče