Dejte čínskému soudci BMW a vyhrajete

03. dubna 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
03. dubna 2006, 00:00

VYMAHATELNOST PRÁVA V ZAHRANIČÍ Tuzemští podnikatelé mají potíže s vymahatelností práv nejen v Česku. Například polští obchodní partneři prý neradi platí, v Číně soudci vyžadují BMW zdarma a turečtí odběratelé často bankrotují. Podnikatelé se chytají do právních kliček a místo zisku je čekají soudní tahanice.

VYMAHATELNOST PRÁVA V ZAHRANIČÍ Tuzemští podnikatelé mají potíže s vymahatelností práv nejen v Česku. Například polští obchodní partneři prý neradi platí, v Číně soudci vyžadují BMW zdarma a turečtí odběratelé často bankrotují. Podnikatelé se chytají do právních kliček a místo zisku je čekají soudní tahanice.

Odběratelé neplatí za zboží, konkurence vyrábí levné plagiáty a smlouva je obchodním partnerem považována za cár papíru. Pokud se do této situace dostane tuzemský podnikatel v Česku, má aspoň nějaké šance domoci se práva. V cizině se k těmto problémům ještě přidají osvědčené fígle tamních firem a pohroma je na světě. Strašákem je Čína, kde se vyrábějí falzifikáty českých výrobků.

PŘÍPADY ČESKÝCH FIREM ||
Potíže s protiprávním jednáním obchodních partnerů v cizině má řada firem v Česku i zahraničí. „Naše společnost se setkává s řadou případů porušování svých práv z duševního vlastnictví. Tyto případy jsou řešeny standardními prostředky ochrany, na prvním místě v řízeních před patentovými úřady,“ říká Pavel Vokál ze Škody Auto. „Čeští podnikatelé potíže s vymahatelností práv v cizině určitě mají. Vstup do Unie byl pozitivním krokem. V jejím rámci existují určité mechanismy, které vymáhání práva usnadňují, například evropský exekuční příkaz,“ říká Traian Urban z Centra pro evropskou integraci při Hospodářské komoře. Kuriózní případ porušení práv nedávno řešila jilemnická firma Brano. „Prostřednictvím české obchodní firmy se do Česka dostaly teleskopické tlumiče pérování pro nákladní vozidla Tatra. Tyto výrobky pocházely z Číny a byly velmi přesnou kopií originálních výrobků, včetně registrované obchodní značky Ateso a místa výroby. Na výrobcích bylo uvedeno i telefonní číslo do výrobního závodu v Jilemnici se starým předčíslím. Falzifikáty byly pro běžného člověka prakticky k nerozeznání od originálu,“ popisuje Roman Erben, ředitel firmy Brano. Ovšem už při běžné kontrole se zjistilo, že jde o nekvalitní kopie. „Životnost neoriginálních tlumičů je velice výrazně nižší než u originálu. To je největší problém,“ vysvětluje Erben. Kromě jiného mohlo mít kopírování výrobků dopad na pověst firmy. „Dokonce jsme zaregistrovali reklamace našich údajných výrobků, které byly vyrobeny někým jiným. A dotyčný dobře věděl, jak ušetřit na nákladech, aby to na první pohled nebylo vidět,“ dodává ředitel. Firma Brano se svých práv nakonec domohla. O vítězství však musela tvrdě bojovat u soudů.
POMOHLY ÚŘADY? Mnozí podnikatelé mají převážně negativní zkušenosti s úřady. Proto je překvapí, že Brano své potíže vyřešilo právě díky ochotě a iniciativě českých úředníků. „Dovezené falzifikáty našich výrobků byly zadrženy při kontrole na celním úřadu v Opavě. Díky tomu jsme měli usnadněnou pozici při dokazování porušení práv duševního vlastnictví ochranných známek. Pomoc jsme našli na Celním ředitelství v Hradci Králové,“ chválí Erben úředníky. Celní ředitelství firmě poskytlo důležité informace o tom, co vše je nutné zajistit a připravit k podání takzvané žádosti o přijetí opatření, které celnímu úřadu umožňuje zboží zadržet. „Žádost zároveň nám posloužila i jako podnět pro kontroly prováděné Českou obchodní inspekcí a podání určovací žaloby,“ říká Erben. Firma se o svá práva soudila a vyhrála. Spor se táhl od roku 2004 do února 2006. Ředitel společnosti považuje vymáhání práv v cizině za komplikované: „Ačkoliv máte v ruce důkazy o porušení práv podle evropských pravidel, tak nemáte přiměřenou jistotu úspěchu. Navíc například v Číně jsou sankce za porušení práv duševního vlastnictví tak nízké, že nemohou pokrýt vynaložené náklady.“ VELKÉ PROBLÉMY V ČÍNĚ Kromě jazykové bariéry a kulturních rozdílů, o nichž jsme podrobně psali v Profitu č. 11/2006, komplikuje obchodování s Čínou i nezralost tamního systému. Soudci v Číně mají nízké platy a jsou tak náchylnější ke korupci a podléhání politickým vlivům. „Všechny významné případy musejí oznamovat stranickému výboru. Pokud by jejich rozhodnutí v neprospěch čínské strany mohlo vést k nepříznivým důsledkům, například k nucenému ukončení činnosti místního podniku a následné nezaměstnanosti, je na soudce vyvíjen tlak rozhodnout příslušný spor ve prospěch čínských účastníků,“ vysvětluje Vojtěch Chloupek z pražské advokátní kanceláře Allen & Overy. Tato celosvětová síť kanceláří má s vymahatelností práva v různých zemích světa velké zkušenosti. Chloupek upozorňuje také na to, že Číňané znají řadu fíglů jak vymahatelnost práv ztížit. „Velmi často se například stává, že tamní účastník sporu přizná, že je v úpadku jenom proto, aby se vyhnul výkonu soudního rozhodnutí. Jindy převede svá aktiva z jedné jurisdikce do jiné, která je sice stále na území Číny, avšak soudy z různých měst a provincií spolu navzájem příliš nespolupracují,“ vysvětluje Chloupek. Soudci, právníci a jejich klienti mezi sebou prý udržují nestandardní kontakty. „Právní zástupci například často zvou soudce na večeře,“ dodává právník. DÁŠ MI BMW, VYHRAJEŠ SOUD

Korupční jednání v Číně je i na české poměry děsivé: „Víme o jednom případu, kdy se prý soudce obdivně vyjádřil o nejvyšším modelu BMW, kterým dotyčný právník na místo setkání přijel. Když se rozcházeli, byly již klíče k autu v soudcově kapse,“ říká Chloupek.

Právě tyto nepředvídatelné postupy soudů jsou příčinou toho, že chce většina zahraničních subjektů investujících v Číně spory řešit mimo čínské území. Oblíbené jsou mezinárodní arbitráže. „Mezi Čínou a jejími obchodními partnery existuje jen velmi málo mezinárodních dohod o vzájemném výkonu rozhodnutí. V případě, že zahraniční soud vydá rozhodnutí ve váš prospěch, avšak protistrana má majetek pouze v Číně, nebude v praxi snadné domoci se výkonu rozhodnutí u tamějšího soudu. Je velice pravděpodobné, že soud zahájí projednávání případu od samého začátku a často nakonec rozhodne ve prospěch čínského účastníka,“ vysvětluje.

Čína si tyto slabiny systému uvědomuje a chce zlepšit špatnou pověst. Zákonodárci nedávno zpřísnili lhůty pro výkon rozhodnutí. Nižší soudy musí rozhodnutí předkládat ke schválení Nejvyššímu soudu. Nezdá se však, že by tato opatření měla výrazný efekt. „O praktickém fungování tohoto systému neexistuje žádná spolehlivá statistika. Příležitostně však stále slýcháme o tom, že určité podněty k výkonu rozhodnutí byly bezdůvodně zamítnuty či je jejich výkon zdržován,“ uzavírá Chloupek. V případě sporu doporučuje vést rozhodčí řízení spíše v zahraničí než v Číně.

S KÝM OBCHODOVAT?

Většina oslovených firem se jednoznačně shodla na tom, že nejjistější je byznys v zemích západní Evropy a v Rusku. Naopak velké nebezpečí českým firmám hrozí v asijských zemích, kde se bez týmu špičkových právníků žádný podnikatel rozhodně neobejde. „Ve státech jako je Čína nebo Indie narážíme na mnoho obstrukcí, zdlouhavá řízení, lokální protekcionismus a nedostatečnou kvalifikaci úřadů projednávajících případy porušení. Domníváme se, že by Evropská unie a USA měly vyvinout na Čínu velký politický tlak, aby zamezila pirátství a zajistila skutečně efektivní ochranu právům z duševního vlastnictví. Současné kroky považujeme za nedostatečné,“ tvrdí Vokál.

Zástupce největšího výrobce vzduchotechniky v Česku doporučuje obchody s východní Evropou. „Vyvážíme výrobky a zařízení do 25 zemí. Hlavní oblast našeho zájmu se bude postupně posouvat do jihovýchodní Evropy, Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu a jihovýchodní Asie. Podnikatelské podmínky v těchto zemích se totiž postupně zlepšují,“ vysvětluje František Princ z firmy ZVVZ v Milevsku, která vyrábí například ventilátory a potrubí.

Také podle tohoto manažera je vymahatelnost práv velice složitá i v České republice. Za hlavní zbraň v této oblasti považuje průmyslověprávní ochranu. „V současné době neřešíme žádné problémy se zneužíváním svého know-how. To ovšem neznamená, že ke zneužívání vůbec nedochází. Vzhledem k velikosti cílových teritorií tuto informaci ani nezískáme,“ uzavírá Princ.

KOLIK STOJÍ SPOR Vymahatelnost práv v cizině není dostupná pro každou českou firmu. Například pokud se podnikatel soudí v Německu a hodnota sporu je 100 tisíc eur, zahájení sporu přijde na 2568 eur. Dalších 3950 eur je obvyklá odměna za právní zastupování. ČESKÉ PRÁVO NENÍ VŽDY VÝHODNÉ

Při poskytování poradenství firmám je klíčové upozornit na rozhodující vliv volby takzvaného rozhodného práva, podle nějž se bude v případě budoucího sporu postupovat. Čeští podnikatelé si často zvolí české právo jen proto, aby ušetřili na nákladech právního poradenství, které souvisí s výkladem a aplikací zahraničního práva. Tato snaha není podle odborníků vždy ku prospěchu. „V některých případech totiž volba zahraničního práva může být pro českého podnikatele výhodnější či efektivnější. Někdy je tedy volba zahraničního práva daleko praktičtější,“ doporučuje Vojtěch Chloupek z pražské advokátní kanceláře Allen & Overy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče