Dejme obrům šanci

25. srpna 2003, 00:00 - Tomáš Suchomel, it@profit.cz
25. srpna 2003, 00:00

Zdá se, že dosavadní monitory se skleněnou "televizní" obrazovkou už jsou překonaným vývojovým stádiem a definitivně je nahradí ploché LCD panely. Vzájemný zápas však má momentálně vyrovnané skóre.

Odchod klasických monitorů na smetiště dějin se zatím nekoná

Zdá se, že dosavadní monitory se skleněnou „televizní“ obrazovkou už jsou překonaným vývojovým stádiem a definitivně je nahradí ploché LCD panely. Vzájemný zápas však má momentálně vyrovnané skóre.

Na první pohled to skutečně vypadá, že monitory na bázi tekutých krystalů mají na své straně téměř všechny výhody. Nízká hmotnost, stabilní neproblikávající obraz a možnost zavěšení na stěnu jsou hlavními reklamními argumenty. Příslovečný ďáblův advokát by ale možná dokázal na každou z položek najít vhodné protiargumenty. Včetně jednoho generálního, totiž že výrobci obrazovek do monitorů nehlásí hromadně bankrot. A tak tu s námi šedivé a teplo produkující bedýnky na pracovních stolech ještě nějakou dobu pobudou.

O třetinu až polovinu dražší

Jednou z významných bašt klasických CRT (Catode Ray Tube) monitorů jsou stále například studia DTP a podobná pracoviště, zabývající se výrobou podkladů pro tisk časopisů, katalogů, reklamních letáků včetně retušování digitálních obrázků. Právě tady je totiž důležité naprosto perfektní zobrazení a hlavně sladění odstínů barev celého procesu, aby náhled na monitoru vypadal pokud možno stejně jako výtisk z počítačové tiskárny i konečný výsledek z tiskařského stroje. Poměrně nákladné investice do speciálních měřicích sond a softwaru pro nastavování barevné teploty obrazu přece jenom nejde jen tak zahodit, navíc v úpravách hodnot přímo na monitoru mají LCD panely (vyjma těch nejdražších) stále ještě co dohánět. U obrazovkových monitorů také nehrozí drobné, přesto nepřehlédnutelné změny obrazu v závislosti na úhlu, pod kterým obraz sledujete. Tato nemoc sice postihuje hlavně levnější typy LCD panelů, ale vyhnout se jí zcela dokáží jen někteří výrobci. Informativní pohled do jednoho z oborů pochopitelně nemusí být významný pro řadového zájemce o koupi počítače. Ale existuje určitě jedna veličina, která zajímá každého - peníze. Právě o třetinu až polovinu vyšší prodejní cena LCD monitorů je, a bohužel ještě chvíli bude, hlavní brzdou jejich většího rozšíření mezi kancelářské a domácí uživatele. Za vším nestojí ani tak hrabivost firem, jako skutečně relativně vysoké výrobní náklady, dané existujícími technologiemi. Největším nepřítelem jsou takzvané mrtvé body na LCD panelu, skládajícím se z miliónů svíticích diod. Podle obecného standardu jsou přípustná nanejvýš tři vadná místa na jednom monitoru. Pokud je jich víc, v té chvíli je už poměrně drahý polotovar nemilosrdně vyřazen z montáže, ovšem ztráty musí výrobci v konečném součtu nahradit ziskem z prodeje bezchybných zařízení. Za jinou technickou slabinu LCD monitorů by nelítostný kritik mohl označit doby odezvy, které vyjadřují, jak pohotově dokáže obraz reagovat na prudké změny scény. Význam to má největší u hraní počítačových her, jenže hned v závěsu jsou požadavky promítání DVD filmů nebo střihu videa. Lepší modely LCD zařízení dokázaly zkrátit na rozumnou hodnotu, o tom není sporu. U klasické obrazovky ale podobný problém nemusíte vůbec řešit. A podobně to platí také o rozsahu možných pozorovacích úhlů obrazu na LCD panelu ve vodorovném i svislém směru. Kdo chce kvalitu, musí si ještě připlatit. Barvy starých osvědčených harcovníků s nejnovějšími technologiemi by mohl mezi obrazovkovými monitory hájit například model T566 renomované značky EIZO. Nadstandardně vybavený monitor s plochou obrazovkou Diamondtron a úhlopříčkou 17 palců je opatřen například signálovým filtrem, schopným korigovat ne zcela kvalitní signál z videokarty PC, speciálním zvýšením jasu pro lepší vzhled videoprezentací nebo automatickým roztažením obrazu na celou plochu obrazovky. Volitelným multimediálním rozšířením je přídavná lišta se dvěma reproduktory.

Iiyama Vision Master Pro 514

Průměrnou televizi v české domácnosti o dva a půl centimetrů předčí 22palcový monitor (viditelná úhlopříčka 53 centimetrů), určený hlavně profesionálním uživatelům nebo prostě každému s velkými nároky. Obrazovka s jemnou čárkovou maskou o rozteči 0,24 mm patří k nadprůměru. Pro vstup signálu slouží dva nezávislé vstupy, takže lze střídavě přepínat mezi dvěma různými počítači. Maximální rozlišení je 2048×1536 bodů při stále ještě ergonomické vertikální frekvenci obnovování obrazu 88 Hz. Optimální nastavení parametrů monitoru pro různé úlohy je možné uložit do devíti paměťových míst. Výrobcem je přednastaveno šest základních kombinací.

AOC 7F

Značka patří u nás k hodně rozšířeným monitorům, populárním zejména pro příznivý poměr cena/výkon a kvalitní zpracování bez nadměrného výskytu závad. Sedmnáctipalcový model s plochou obrazovkou Pure Flat se v USA prodá ještě v jiné barevné kombinaci, „vnitřnosti“ jsou však stejné. Pro běžného uživatele je 7F univerzální volbou, která mu poskytne vše nezbytné, ale žádný luxus navíc. Maximální rozlišení 1280×1024 bodů zvládá s vertikální frekvencí jen 60 Hz, pro danou velikost obraz ale postačí i o jednu úroveň menší rozlišení. Jak je na trhu monitorů prakticky povinností, odpovídá připojovacímu standardu Plug & Play i normě EPA Energy Star pro snížení spotřeby elektřiny v klidovém stavu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče