Dědictví s vlastní faunou i flórou

06. února 2006, 00:00 - (pb)
06. února 2006, 00:00

BROWNFIELDS Betonové ranveje, hutní haldy i panelová kasárna. Takové je spektrum středočeských brownfields - staveb a pozemků, které přestaly být využívány a dnes chátrají. Středočeský kraj patřil v rámci Čech už od XIX. století k těm nejvíce industrializovaným.

BROWNFIELDS Betonové ranveje, hutní haldy i panelová kasárna. Takové je spektrum středočeských brownfields - staveb a pozemků, které přestaly být využívány a dnes chátrají.

Středočeský kraj patřil v rámci Čech už od XIX. století k těm nejvíce industrializovaným. To bylo důsledkem výjimečného hospodářského postavení Prahy, pro kterou její nejbližší okolí vždy představovalo jakési dodavatelské zázemí.

Na Kladensku k průmyslovému rozvoji zásadním způsobem přispěly i vydatná ložiska kvalitního černého uhlí. Nedávný útlum těžebního a hutnického průmyslu stojí v pozadí vzniku řady brownfields v našich poměrech poměrně unikátních. Především jsou to rozlehlé areály někdejších oceláren, které mají celkovou plochu 500 hektarů. Oříškem především ekologickým jsou pak haldy - umělé kopce z popílku, strusky, škváry a dnes už těžko identifikovatelného odpadu. Hald je na Kladensku několik desítek a jejich budoucnost nejasná. Podle názorů některých odborníků jsou už vlastně přirozenou součástí krajiny, mají svou flóru i faunu. Podle jiných ale vzhledem k neznámému složení mohou být i hrozbou a potřebují ekologickou sanaci. Nedávno byl odstartován projekt sanace haldy u obce Buštěhrad - je rozplánován na takřka dvacet let a bude představovat náklady v řádu miliard korun. Navíc už v počátečním stadiu, tedy před vlastním započetím prací, narazil na odpor obcí i široké veřejnosti.

Úplně jinou genezi mají brownfields, s nimiž se musí vyrovnat obce na „druhé“ straně kraje, tedy na západ od Prahy. Tady, u obce Milovice, byl už od roku 1904 vojenský výcvikový prostor. V roce 1968 ho zabrala sovětská armáda, která na jeho území postavila řadu objektů včetně malého panelového sídliště i s infrastrukturou, zároveň ovšem katastrofálně zdevastovala celé území újezdu. V roce 1995 byla lokalita předána civilnímu sektoru a od těch dob se datují snahy o její revitalizaci. Dosavadním výsledkem je takřka pět stovek bytů v rekonstruovaných panelových kasárnách.

Velká část území je ale dosud zpustlá. Strategickým záměrem je vybudování logistického centra, které by mohlo využít i někdejšího, dnes nefunkčního vojenského letiště, vše je zatím ovšem jenom ve stadiu záměrů a úvah. Od počátku tohoto roku bylo vlastnictví areálu převedeno na kraj a obec Milovice, což by revitalizaci mělo urychlit. Rozhodující ovšem budou aktivity soukromých investorů, potřebné finanční prostředky jsou za hranicemi možností kraje i města. V současnosti se zpracovává komplexní revitalizační studie, první konkrétní výsledky budou podle představitelů kraje viditelné do tří čtyř let.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče