Dědictví dělného lidu

26. června 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
26. června 2006, 00:00

KOLONIE BUĎÁNKA Bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 patří již řadu let k nejzanedbanějším lokalitám hlavního města. Místní radnice se proto rozhodla hledat investora, který by zchátralé domky opravil a palčivý problém vyřešil.

KOLONIE BUĎÁNKA Bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 patří již řadu let k nejzanedbanějším lokalitám hlavního města. Místní radnice se proto rozhodla hledat investora, který by zchátralé domky opravil a palčivý problém vyřešil. Na pomezí Smíchova a Košíř, nedaleko tramvajové zastávky Kavalírka, leží bývalá kolonie dělnických domků, známá pod názvem Buďánka. V jádru pochází z první poloviny 19. století a je jedním z posledních dochovaných reliktů dobové zástavby na pražské periferii. Její hodnota přitom nespočívá v architektuře jednotlivých staveb, ale v jejich prostorovém uspořádání, které tvoří v rámci hlavního města ojedinělý urbanistický celek. Lokalita byla roku 1991 prohlášena městskou památkovou zónou. Chátrání se ale zabránit nepodařilo a dnes je proto většina z objektů v dezolátním stavu. Majitelem Buďánek je hlavní město, za současný stav však zodpovídá i Městská část Praha 5, která má areál na starosti. Veškeré pokusy na záchranu byly zatím neúspěšné. Do konce června chce ale radnice Prahy 5 vypsat veřejnou soutěž, která by mohla přinést řešení. Pokud by se našel vhodný investor, dostal by pozemky do nájmu a po dokončení rekonstrukcí by je mohl i odkoupit. NA PERIFERII

Vznik kolonie Buďánka spadá do první poloviny 19. století. Území na západním okraji obce Košíře při staré silnici na Prahu bylo tehdy jen řídce osídlené. Většinou se jednalo o samostatné usedlosti obklopené vinicemi, při postupném rozšiřování hlavního města zde však vzniklo i patnáct domků, v nichž se usídlili drobní řemeslníci, nádeníci z okolních vinic či dělníci z blízkého lomu. Tato skladba obyvatel vydržela osadě až do počátku průmyslové revoluce ve druhé polovině předminulého století, kdy se Košíře začaly výrazněji rozvíjet a kolonii využívali i dělníci ze sousedního Smíchova. Bydlení tu přitom nebylo zrovna luxusní, a v okolí se navíc často potloukali příslušníci pražské galerky. Není proto divu, že právě sem zasadil známý spisovatel Jakub Arbes děje dvou svých romanet s názvy „Rváč“ a „Můj přítel vrah“. Útočištěm lidí z okraje společnosti zůstala Buďánka i po roce 1948, jen místní galerku nahradili disidenti a později také legendární skupina Plastic People of the Universe. Tehdy se ale již začalo uvažovat o asanaci celého areálu. V roce 1988 úřady dokonce rozhodly, že bývalá kolonie ustoupí moderní výškové stavbě pro zaměstnance ministerstva vnitra. Odbor výstavby hlavního města Prahy začal s vykupováním pozemků, přišel ale rok 1989 a k bourání nakonec nedošlo. COKOLIV BUDE LEPŠÍ Kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům však nastala otázka, jak s léty neudržovanými domky dále naložit. Postupně bylo vypracováno několik studií, z nichž některé navrhovaly bytovou zástavbu, jiné například hotelový komplex. Žádný z projektů se ale nedostal do finální fáze. Roku 1991 byla na doporučení Pražského střediska státní památkové péče lokalita prohlášena městskou památkovou zónou. Chátrání nadále pokračovalo a některé z domů se ocitly v ruinách. Městská část Praha 5 se sice opakovaně pokoušela najít vhodného investora, vysoké nálady na opravu však všechny případné zájemce odradily. Znovu se začaly objevovat i návrhy na asanaci. Jediné, s čím ale památkáři nakonec souhlasili, bylo stržení několika staveb, které již nebylo možné zachránit. Zbylé stojící objekty musí případný zájemce opravit a na místě polorozpadlých postavit věrné kopie původních domů. Magistrát Prahy 5 si je náročnosti celého projektu vědom, chce proto podle slov starosty Milana Jančíka stanovit v nadcházejícím výběrovém řízení co nejmírnější podmínky. Studie na budoucí využití jsou již také připravené, Jančík je ale nikomu nevnucuje. „Cokoliv tam vyroste, bude lepší, než co je tam v současnosti,“ říká pouze. * POPIS OBJEKTU

**Název Kolonie Buďánka

Místo Praha 5

Čtvrť Smíchov

Adresa č. p. 132, 136, 145, 202

Typ dělnické domky

Stav havarijní

Využití žádné

Kult. památka chráněné území

Vlastník Hlavní město Praha

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče