Deabelizace věží

31. května 2012, 14:01 - Pavla Kreuzigerová
31. května 2012, 14:01

Ke správě pražských věží pomohla bezpečnostní agentuře ABL pseudokonkurenční firma i vazby na část ODS

Firma M2C (dříve ABL) dostala od hlavního města padáka. Výpověď od Pražské informační služby (PIS) už obdržela. Ke správě významných pražských památek, mezi něž patří sedm věží a zrcadlové bludiště na Petříně, se totiž před dvěma lety dostala díky velmi prapodivnému výběrovému řízení, což se novému vedení radnice nelíbí. Vše nasvědčuje tomu, že správce byl vybrán předem. Detektivní firma navíc podle radního Václava Novotného (TOP 09) údržbu svěřených památek zanedbává a ty chátrají. Nově se proto od prvního února příštího roku bude o budovy starat Muzeum hlavního města Prahy.

Konkurenční boj

Výběrová řízení, ve kterých se měly utkat zájemci o správu věží, proběhla v minulosti dvě. První PIS vypsala v roce 2009, druhé o rok později. Před třemi lety měl být vybrán vítěz, který bude věže spravovat jeden rok, ve druhém případě se už hrálo o čtyřletou správu. Zvláštní je, že o správu o tak atraktivní a turisty hojně navštěvované památky měla v prvním případě zájem jen ABL, respektive ABL FM Services. Tato část holdingu detektivní firmy vznikla v prosinci roku 2008 s tím, že se bude věnovat správě budov, facility managementu. Ve výběrovém řízení zvítězila s tím, že Pražské informační službě zaplatí za rok 50 milionů korun.
Ve druhém výběrovém řízení už ABL FM Services měla „konkurenci“. Tou byla firma Sign Panels, která se zabývá reklamní činností, zejména instalací světelných ploch. O funkci této společnosti ve výběrovém řízení leccos naznačuje fakt, že jejím subdodavatelem se měla stát firma ABI Special, důvěrně známá kritikům zadávání veřejných zakázek na Praze 11. V minulosti se tam často ve výběrových řízeních objevovala spolu s ABL, občas nabídla nepatrně vyšší cenu za provedenou práci, jindy nedokázala doložit správné doklady či nesplňovala požadovaná kritéria, a proto „neuspěla“.
Úspěšná byla například ve výběrovém řízení na provozování Systému integrované sociální intervence. Na fakturách za tuto činnost, které má týdeník Euro k dispozici, je ale podepsán tehdejší zaměstnanec ABL a bývalý ministr školství Josef Dobeš, v jednom případě je na faktuře dokonce razítko ABL místo ABI Special. Firma má ale svou historii i na pražském magistrátu, kde spolu s ABL soupeřila v tendru o takzvanou pasportizaci bytů. Zatímco ABI Special nabídla 990 korun za jeden byt, její „konkurence“ požadovala za stejnou práci 922,15 koruny, a proto zvítězila.
V soutěži o správu pražských věží nabídla ABL 220 milionů, tedy 55 milionů korun ročně, ABI Special pak 46 milionů korun. ABL zvítězila v tendru ve stejném týdnu, kdy ji tehdy novopečený ministr dopravy Vít Bárta prodal svému bratrovi. Lucii Ramnebornové, která šéfuje PIS, nepřipadá na výběrových řízeních nic v nepořádku. „Průběh a organizaci výběrového řízení před nedávnem podrobně prověřila renomovaná firma PricewaterhouseCoopers a jednoznačně potvrdila, že tendr byl z hlediska zákona o veřejných zakázkách v pořádku, ačkoli se jím v tomto případě PIS vůbec nemusela řídit,“ tvrdí. Podle radního Václava Novotného naopak firma pojmenovala řadu pochybení.

Prašná brána za deset tisíc

Už do prvního výběrového řízení v roce 2009 přišla společnost ABL s nabídkou nových akcí, ale také se zdražením vstupného – u většiny památek ze 70 na 110 korun. Zvítězila a dostala objekty do správy za 50 milionů korun ročně, což bylo podle informací o pět milionů více, než kolik do té doby dokázala z památek vytěžit PIS. ABL radikálně upravila nejen program, ale i otevírací hodiny. Ty se prodloužily do desáté večerní, věže se návštěvníkům otevřely i přes zimu a firma v nich začala pořádat rauty. Například pronájem Petřínské rozhledny na jeden večer vyjde asi na 50 tisíc korun, na celý den zhruba na 150 tisíc. Prašnou bránu firma nabízela za hodinovou sazbu deseti tisíc korun nebo za 80 tisíc korun na den. Památkáře to nenadchlo – vadilo jim jak plánované pořádání rautů s podáváním teplého jídla ve věžích, tak skutečnost, že věže budou otevřené v zimě. Nutné vytápění by prý památky mohlo poškodit, lidé chodí po gotických schodech v botách, na kterých ulpívá agresivní sůl užívaná při náledí.
Druhé výběrové řízení proběhlo na jaře roku 2010. Původně se sice uvažovalo o tom, že by památky mohla spravovat znovu PIS, nadmíru spokojená šéfka této organizace k tomu ale neviděla důvod. A to navzdory tomu, že odborníci upozorňovali na to, že se věže pod správou ABL proměňují v lunapark a dochází k nepovoleným stavebním úpravám a poškozování památek. „Někde narazíme na bezpečnostní čidlo s dráty na hlavě dobové gotické sochy, jiná socha má čerstvě poškozený obličej a uražený nos,“ tvrdil tehdy restaurátor Antonín Oplt. Rozpaky budila i úroveň programové nabídky. Některé z objektů jsou cennými národními kulturními památkami. „Hrozí, že komerční pronájem povede k jejich ohrožení, například Staroměstská mostecká věž je tak citlivá, že by jí mohly ublížit rauty, pokud by se přímo v interiéru ohřívala podávaná jídla,“ varoval památkář Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. I tyto důvody sehrály roli, že se radní Václav Novotný rozhodl, že vyzve PIS, aby zaslala výpověď firmě ABL (M2C).

Ředitelka v režii kmotrů?

Vize ředitelky PIS Lucie Ramnebornové, která stála v čele příspěvkové organizace již v době vypsání dvou podezřelých výběrových řízení, se před několika lety vzácně shodovala s pohledem tehdejšího radního pro kulturu Milana Richtera (ODS). Ta spočívala v nalezení firmy, která památky převezme a městu bude platit nájem. Mezi další společné cíle Richtera a Ramnebornové patřil nápad na přeměnu PIS z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Ramnebornová ostatně přišla do čela PIS relativně krátce poté, kdy do funkce radního na pražském magistrátu Richter nastoupil. Podmínky výběrového řízení na tento post byly krátce předtím, než v něm zvítězila, poměrně výrazně změněny – najednou nebyla třeba praxe v cestovním ruchu či kultuře. O nečekaně hladké cestě Ramnebornové do čela PIS se v tisku objevily různé spekulace. Její manžel Lars Ramneborn, který byl kdysi viceprezidentem Zentivy, je údajně blízkým člověkem bývalého primátora Pavla Béma a kdysi měl sponzorovat jeho výpravu do Himálaje. Užší propojení s Bémem paktujícím se s podnikateli typu Romana Janouška naznačuje i skutečnost, že krátce po nástupu si Ramnebornová objednala „audit“ od poradenské firmy BNV Consulting. Její majitelé jsou totiž také údajně Bémovými přáteli. Sama Ramnebornová má navíc politické ambice. V roce 2010 kandidovala do senátu v Praze 6 coby nezávislá, ale neuspěla.

„Praha nyní bude muset najít 55 milionů korun, kterými bude třeba od příštího roku sanovat vzniklý výpadek příjmů,“ varuje Ramnebornová. Právě její hlas patří k těm několika, které kroky města a radního Novotného zpochybňují, byť jeho příkaz (poslat firmě výpovědní smlouvu) musela respektovat. Ramnebornová v rozhovoru pro média prohlašuje, že jde ze strany Novotného o jistý druh odvety. V čele PIS v roce 2008 totiž vystřídala právě jeho, později se stal jedním z propuštěných zaměstnanců. „Nic osobního v tom není, a když si to paní Ramnebornová myslí, tak ať si to klidně myslí,“ odmítá spekulace současné šéfky PIS Novotný. Argument, že Praha přijde o část příjmů, nepovažuje za relevantní. „Částka 50 milionů Kč zhruba odpovídá tomu, kolik PIS vlastním provozováním památkových objektů získávala. Nutno však podotknout, že mezitím se zvýšilo vstupné. Je tak pravděpodobné, že by tato částka byla i vyšší,“ vysvětluje Novotný.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče