Dávky nemocenského pojištění zůstanou stejné

21. října 2002, 00:00 - R. W. Fetter, právník
21. října 2002, 00:00

Vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského v roce 2003 nebude valorizován V důsledku odstraňování povodňových škod nebude v příštím roce valorizován denní vyměřovací základ pro nemocenské dávky. Nemocenské a další dávky se stanoví z denního vyměřovacího základu.

Vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského v roce 2003 nebude valorizován

V důsledku odstraňování povodňových škod nebude v příštím roce valorizován denní vyměřovací základ pro nemocenské dávky.

Nemocenské a další dávky se stanoví z denního vyměřovacího základu. T en se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Započitatelný příjem je veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodné období je zásadně kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost, resp. jiná skutečnost zakládající nárok na dávky nemocenského pojištění.

Do rozhodného období se nezahrnují:

* kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství,

* dny, za které zaměstnanci náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,

* kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání.

Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních čtvrtletí. Denní vyměřovací základ se zjišťuje jen v té organizaci (u zaměstnavatele), kde je zaměstnanec v době vzniku nároku na nemocenské zaměstnán.

Denní vyměřovací základ

U osob samostatně výdělečně činných se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem. Rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost (karanténa), anebo v němž žena podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná nastupuje mateřskou dovolenou. Denním vyměřovacím základem dobrovolně nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění vydělený počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Redukční hranice

Výše denního vyměřovacího základu není neomezená. Je limitována tak, že se jistá část (do tzv. I. neboli dolní redukční hranice) započítává plně, z další 60 % a k určité části (převyšující tzv. II. čili horní redukční hranici) se nepřihlíží. Započitatelné části denního vyměřovacího základu byly v letech 2000 až 2002 každoročně jiné, neboť docházelo k pravidelné valorizaci jeho redukčních hranic, a to v závislosti na růstu průměrné mzdy v ČR. V rámci úspor veřejných výdajů vynucených odstraňováním škod po ničivých záplavách, jež postihly ČR v srpnu 2002, bylo však zákonem č. 420/2002 Sb. stanoveno, že pro rok 2003 redukční hranice valorizovány nebudou. T oto opatření postihne pouze pojištěnce, jejichž denní vyměřovací základ převyšuje současný limit I. redukční hranice (480 Kč). T ěmi jsou osoby dosahující výdělku převyšujícího průměrnou mzdu. Úroveň nemocenských dávek pojištěnců s denním vyměřovacím základem (hrubým příjmem) pod touto hranicí by neovlivnila (nezvýšila) ani standardně provedená valorizace. Finanční úspora nebude pouze jednorázová v roce příštím, nýbrž se projeví i v budoucnu. Bude mít vliv na výši dávek iv dalších letech; neboť snížená (nevalorizovaná) základna pro výpočet dávek nemocenského pojištění z roku 2003 bude výchozí základnou pro pozdější úpravy (valorizace). V roce 2003 se denní vyměřovací základ (čili příjem připadající na jeden kalendářní den) bude redukovat stejně jako v roce 2002. Bude se plně započítávat příjem do 480 Kč (I. redukční hranice) a z částky 480 Kč až 690 Kč (II. redukční hranice) 60 % (čili maximálně 126 Kč). K částce nad 690 Kč se nebude přihlížet. Nejvyšší denní vyměřovací základ bude tedy představovat i nadále 606 Kč. Odpadá tak problém s úpravou výše nemocenských dávek, na které vznikl (vznikne) nárok před 1. lednem 2003 a tento nárok trvá (bude trvat) i v tomto (po tomto) dni. Nemocenské činí po dobu prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz, ústavní péči ve zdravotnickém zařízení, komplexní (zdravotní pojišťovnou plně hrazenou) lázeňskou péči nebo karantény 50 % denního vyměřovacího základu a od 4. dne pak 69 %. Staronovou výši nemocenského pro rok 2003 v jednotlivých příjmových kategoriích zachycuje orientační tabulka. Je třeba předeslat, že předpokládá ideální modelové případy, kdy pojištěnci v rozhodném období pobírali každý měsíc mzdu ve stejné výši, nebyli v pracovní neschopnosti, nečerpali dávky nemocenského pojištění atd. Uváděná výše nemocenského aktuálně platí pro IV. čtvrtletí roku 2002, jakož i I. a IV. čtvrtletí roku 2003, protože jim předcházející kalendářní čtvrtletí (III. kvartál roku 2002, IV. kvartál 2002 a III. kvartál 2003) - tedy období rozhodná pro stanovení vyměřovacího základu - mají 92 kalendářních dnů. V e II. a III. čtvrtletí roku 2003 se bude výše nemocenského za kalendářní den a pochopitelně též za měsíc o něco lišit, poněvadž jim předcházející čtvrtletí (tj. I., resp. II. kvartál roku 2003) mají méně kalendářních dnů - 90, resp. 91 dnů. Na jeden kalendářní den rozhodného období tak připadne větší podíl započitatelného příjmu.

Příklad: Pojištěnec pobíral v rozhodném období měsíční mzdu 17 000 Kč; jeho vyměřovací základ je tedy 51 000 Kč (3 x 17 000). Denním vyměřovacím základem je příjem připadající na jeden kalendářní den rozhodného období čili 51 000: 92 = 554,34.

Pracovní neschopnost zaměstnance nastala ve IV. čtvrtletí roku 2002. Rozhodným obdobím pro stanovení denního vyměřovacího základu a výpočet nemocenských dávek za pracovní neschopnost je III. čtvrtletí roku 2002. Nastane-li pracovní neschopnost v I. čtvrtletí roku 2003, je rozhodným obdobím IV. čtvrtletí roku 2002. Jestliže předpokládáme modelové zjednodušení, že zaměstnanci se v rozhodných obdobích neměnila výše mzdy, ani nepobíral nemocenské dávky, tak výpočet bude v obou případech stejný, protože obě rozhodná období mají stejný počet 92 kalendářních dnů. V ýpočet zůstane stejný, i když pracovní neschopnost ze IV. čtvrtletí roku 2002 přetrvá do I. čtvrtletí roku 2003. Problém s úpravou výše nemocenských dávek, na které vznikl (vznikne) nárok před 1. lednem 2003 a tento nárok trvá (bude trvat) i v tomto (resp. po tomto) dni, totiž tentokrát s ohledem na neprovedenou valorizaci redukčních hranic denního vyměřovacího základu odpadá.

Jak určím rozhodné období?

* Pracovní neschopnost vznikla zaměstnanci v kalendářním čtvrtletí, v němž vstoupil do zaměstnání. Rozhodným obdobím je v tomto případě doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost.

* Pracovní neschopnost vznikla zaměstnanci v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání. Rozhodným obdobím je doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

* Zaměstnanec neměl v rozhodném období započitatelný příjem, ačkoliv byl pojištěn. Rozhodným obdobím je pak první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem. P
okud takové čtvrtletí není nebo nelze-li zjistit rozhodné období podle uvedených pravidel, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost.

Započítávání

Denní vyměřovací základ do 480 Kč se započítává plně, z částky od 480 do 690 Kč pouze 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží. Takže zredukovaný denní vyměřovací základ se spočítá jako 480 + 0,6 x (554,34 - 480) = 524,60, což zaokrouhlíme na 525 Kč.

Za první tři dny pracovní neschopnosti bude denní nemocenské činit 0,5 x 525 = 262,5 tedy 263 Kč. A v dalších dnech 0,69 x 525 = 362,25 neboli 363 Kč. Výsledné nemocenské za 31 dnů pracovní neschopnosti vypočítáme jako 3 x 263 + 28 x 363 = 10 953, tedy 10 953 Kč.

Nemocenské v roce 2003 *) v Kč

Měsíční hrubá Denní vyměřovací Denní výše Denní výše Měsíční výše

mzda nebo plat základ (DVZ) dávky za 1. - 3. dávky od 4. nemocenského

(v předchozím kalendářní den kalendářního dne (za 31 kalendářních

kalendářním (50 % DVZ) (69 % DVZ) *) dnů)

čtvrtletí)

1000 33 17 23 695

2000 66 33 46 1387

3000 98 49 68 2051

4000 131 66 91 2746

5000 164 82 114 3438

6000 196 98 136 4102

7000 229 115 159 4797

8000 261 131 181 5461

9000 294 147 203 6125

10 000 327 164 226 6820

11 000 359 180 248 7484

12 000 392 196 271 8176

13 000 424 212 293 8840

14 000 457 229 316 9535

15 000 486 243 336 10 137

16 000 506 253 350 10 559

17 000 525 263 363 10 953

18 000 545 273 377 11 375

19 000 564 282 390 11 766

20 000 584 292 403 12 160

21 000 603 302 417 12 582

22 000 606 303 419 12 641

a výše (maximum) (maximum) (maximum) (maximum)

Pramen: autor

*) K ostatním dávkám nemocenského pojištění: Podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství činí 69 % DVZ již od prvního kalendářního dne. (Maximální podpora při ošetřování člena rodiny za devět kalendářních dnů proto může dosáhnout 3771 Kč a zvýhodněná s podpůrčí dobou až 16 kalendářních dnů (pro zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý) 6704 Kč. Maximální peněžitá pomoc v mateřství může za kalendářní měsíc dosáhnout 12 989 Kč). Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl DVZ zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče