David Marek: Výplatní pásky mluví jasnou řečí

06. února 2013, 10:17 - David Marek
06. února 2013, 10:17

Ani Vánoce nepřinesly obchodníkům žně. Maloobchodní tržby meziročně klesly o 5,1 procenta. Značný podíl na tom měl nižší počet pracovních dní, loňský prosinec jich měl o tři méně než předloňský. Nicméně i bez tohoto vlivu by tržby klesly o 0,4 procenta. Za celý rok obrat v obchodech klesl o 1,1 procenta.

Ptát se na příčiny je jako nosit dříví do lesa. Stačí se podívat na výplatní pásky. Průměrná mzda za první tři čtvrtletí reálně klesla o jedno procento, poslední kvartál nebyl lepší. Mzdová disciplína sice nesvědčí domácí poptávce, pomáhá ale udržovat konkurenceschopnost českých firem.

Reálný kurz koruny spočítaný s pomocí jednotkových mzdových nákladů ve zpracovatelském průmyslu za poslední rok a půl reálně oslabil téměř o 14 procent. Nominální kurz ve stejné době oslabil zhruba o pět procent. Pro vývoj domácí poptávky je také důležité, že řada lidí přišla o práci. Na konci roku 2011 registrovaly úřady práce 508 tisíc uchazečů o zaměstnání, o rok později jich bylo o 37 tisíc více. Pak není překvapivé, že se celkový objem mezd a platů loni reálně snížil o 0,4 procenta.

Zároveň jsou lidé o něco opatrnější při utrácení, což dokumentuje zvýšení míry hrubých úspor za poslední rok zhruba o jeden procentní bod. V průměru za poslední čtyři čtvrtletí dosahuje míra úspor 11,6 procenta a již překonala dosud nejvyšší hodnoty, jichž dosahovala přede dvěma lety. V mezinárodním kontextu ovšem nejde o nijak výjimečnou hodnotu. Průměrná míra úspor v sedmadvacítce zemí EU činí 11 procent.

Ve světle informací o vývoji mezd, nezaměstnanosti a úspor není pokles spotřeby domácností a maloobchodních tržeb žádnou záhadou. Podíváme-li se na pravděpodobný vývoj těchto základních faktorů domácí poptávky, nejsou vyhlídky pro letošní rok o mnoho lepší. Aktuální mzdová vyjednávání naznačují, že růst mezd bude sotva dohánět inflaci, mnohdy ani to ne. Navíc lze počítat s dalším zvýšením nezaměstnanosti. Otázkou zůstává, zda budou české domácnosti dále stejně opatrné, zda se jejich ostražitost ještě zvýší, či zda naopak poleví. Jenže ekonomové nejsou psychologové.

Pokles poptávky a tržeb českých obchodníků není v rámci Evropy žádnou výjimkou. Podobný trend sledují statistiky v naprosté většině zemí EU. Asi nikoho nepřekvapí, že k největšímu propadu dochází v Řecku (v listopadu meziročně minus 16,8 procenta), Španělsku (v prosinci minus 12,3 procenta) a Portugalsku (v prosinci minus 8,6 procenta). Zarážející je ovšem propad poptávky v Německu, kde v prosinci tržby meziročně klesly o 4,7 procenta, ač míra nezaměstnanosti klesla na nejnižší hodnotu od znovusjednocení.


Čtěte také:

Pokles tržeb obchodníků nezastavily ani Vánoce

Polovina Čechů se bojí, že bude mít letos méně peněz

Maloobchod loni táhly dolů potraviny a benzin, celkově klesl o 1,1 procenta


Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče