David Marek: Svět vězí v inflačním bezvětří

13. března 2013, 07:19 - David Marek
13. března 2013, 07:19

Inflace se dala na ústup. V Česku v únoru klesla na 1,7 procenta, v Německu na 1,5 a v celé eurozóně spadla na 1,8 procenta. A nejde jen o Evropu, v USA se inflace snížila na 1,6 procenta. Pokud bychom navíc odhlédli od kolísavých cen potravin (kde se projevují rozmary počasí) a energií (kde se na cenách často podílí jiné faktory než síla poptávky), zjistili bychom, že inflační tenze jsou v evropských ekonomikách ještě nižší.

V českém případě je jádrová inflace dokonce již čtvrtým rokem záporná a spirála deflace a klesající poptávky nápadně připomíná jednu zemi daleko na východ od našich hranic.

Příčina mizející inflace je poměrně zřejmá. Kde není poptávka, nerostou ceny. V eurozóně se v posledním kvartálu loňského roku spotřeba domácností meziročně snížila o 0,4 procenta, v Česku propadla o 4,1 procenta. Šetří také vlády napříč celým kontinentem. V zámoří začíná brát inflaci vítr z plachet takzvaný sequester, tedy automatické výdajové škrty.

Není divu, že nízká zůstávají také inflační očekávání. V české ekonomice by podle výsledků šetření ČNB měla inflace za tři roky dosahovat dvou procent. Rozdíl mezi výnosy normálních a inflačně indexovaných dluhopisů ukazuje, že v Německu se za pět let očekává inflace 1,2 procenta, ve Francii 1,8 a v Itálii 1,4 procenta. Stejně extrahovaná očekávání říkají, že v USA se v pětiletém horizontu počítá s inflací 2,4, v Japonsku 1,5 procenta. Obavy z inflace nevěstí ani další tradiční indikátor – zlato. Cena žlutého kovu za poslední půlrok klesla o 11 procent.

Absence inflace se může zdát paradoxní v situaci, kdy klíčové centrální banky světa tisknou peníze o sto šest. Jenže cesta od tiskařských lisů centrálních bank k cenovkám v obchodech už nefunguje jako dříve. Leží na ní několik překážek.

Nová pravidla regulace a nové „zákony trhu“ vedou k tomu, že místo poskytování úvěrů, které by násobilo peníze centrálních bank, komerční banky zvyšují parametry kapitálové přiměřenosti a likvidity. Proti uvolněné měnové politice zároveň stojí pokračující fiskální dieta. Účinky tohoto faktoru navíc zesiluje skutečnost, že se šetří v řadě zemí zároveň.

Dalším činitelem je fakt, že se musely začít řešit dlouhodobě zanedbávané strukturální problémy ekonomik. V evropském kontextu je to především ztráta konkurenceschopnosti. Produktivita práce se ze dne na den zázračně nezvýší, s kurzem eura jednotlivé země eurozóny nepohnou.

Proto jihoevropské země podstupují vnitřní deflaci v podobě relativního poklesu mzdových nákladů. A tento vývoj se promítá i do inflace ve spotřebitelských cenách. Proto je také nyní nejnižší inflace v eurozóně v Řecku (nula) a Portugalsku (0,4 procenta).


Čtěte také:

Zaměstnanci chudnou, před pěti lety si mohli koupit víc

Mzdy rostly jen manažerům. Ostatním stagnují

Ceny v únoru vzrostly o 0,1 procenta, zdražil hlavně benzin


Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy máte v práci nárok na placené volno?
Volby 2017: vše, co potřebujete vědět
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Auta
Retro: Lada Niva, Škoda Trekka a další socialistické off…
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let elektrické verze
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Technologie
Paměti DDR5 by se mohly objevovat už od roku 2019. Takt až 6,4 GHz, VRM na modulech?
Takhle bude vypadat retro ThinkPad. Lenovo jej nabídne k 25. výročí
Windows Store bude zřejmě přejmenován na Microsoft Store
Školství není připraveno na dobu, kdy budeme mít internet v těle
Je tu GeForce GTX 1080 Ti s upgradovanou pamětí: Evga vydává model s 12GHz GDDR5X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít