David Marek: Špatná komedie, či zbytečná tragédie?

13. února 2015, 07:20 - David Marek
13. února 2015, 07:20

Řecko je země, kde se zrodilo drama jako literární žánr. Hodna svého historického odkazu píše tato země důležité drama i v současnosti. Zápletka je komplikovaná, napětí se stupňuje, pointa zůstává neznámá. Zbývají dva týdny, abychom se dozvěděli, zda jde o špatně napsanou komedii, nebo zbytečnou tragédii.

Po spanilé jízdě řeckého ministra financí Janise Varufakise po západoevropských metropolích se uprostřed tohoto týdne sešli ministři financí zemí eurozóny, aby se řecká situace konečně začala řešit. Na konci února totiž končí záchranný program a bez dalších půjček se Řecko brzy ocitne bez peněz. Při výrazném zhoršení výběru daní v posledních týdnech by se mohlo stát, že země nebude mít dost prostředků na březnovou splátku půjčky od Mezinárodního měnového fondu. A i kdyby je našla, nemuselo by to být nic platné. Run na banky visí ve vzduchu jako temný bouřkový mrak. Bez pomoci ECB by se řecký bankovní systém zhroutil jako domeček z karet během pár hodin.

Výsledkem středečního jednání ovšem není nic. Vůbec nic. Nová řecká vláda neodmítá jen plány na nový záchranný program. Není schopna se s ostatními shodnout ani na způsobu, jak má vyjednávání vypadat.

Před Řeckem jsou jen dvě možné cesty: žádost o externí pomoc, nebo bankrot. Do konce roku bude řecká vláda potřebovat 22,5 miliardy eur na splátky půjček z MMF a zemí eurozóny. Předchozí vláda sice dovedla rozpočet k výrazně nižšímu deficitu, ale prostředky na splacení dluhů v něm nejsou. Jít si půjčit na finanční trhy by při současných úrokových sazbách byla sebevražda. Pokud nemá být současné jednání-nejednání jen předehrou k bankrotu, nezbývá Řecku jiná možnost než opět požádat o pomoc MMF a své sousedy.

Nové podmínky nové záchrany

Jediné, oč se fakticky hraje, jsou konkrétní podmínky nového záchranného programu. Řecká ekonomika se po drastickém propadu loni začala vynořovat z recese. Za takové situace by se řecká vláda obtížně domáhala snížení úroků ze svých dluhů nebo prodloužení splatnosti. Obojí je navíc jen méně nápadným odpuštěním části dluhu. Možná proto přistoupily Atény k jednání s věřiteli tak nekompromisně.

Situace není neřešitelná, ale vyžaduje ústupky a trpělivost obou stran. Na straně Řecka bude třeba udržet veřejné finance na uzdě a pokračovat ve skutečných reformách, které pomohou zrychlit růst ekonomiky. Nebo spíše s nimi začít. Ani to ale nestačí. Země ještě dlouho zůstane odkázána na velmi levné půjčky od MMF a eurozóny. Nyní jim Řecko platí úrok pouhých 2,4 procenta, méně než Německo. Při těchto úrocích, dvouprocentní inflaci a dvouprocentním růstu se veřejný dluh Řecka může do deseti let přiblížit k hranici 100 procent HDP. To není málo, ale jak ukazuje Irsko a Portugalsko, lze s tím žít. A dokonce se vrátit s dluhopisy na finanční trhy.

Autor je hlavním ekonomem Deloitte


Čtěte také:

Tvrdý postoj řecké vlády vůči eurozóně má silnou domácí podporu

Začal summit EU. Tsipras stále věří, že řešení pro Řecko najde

ECB rozšířila program nouzového financování pro řecké banky

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče