David Marek: Španělsko je zachráněno, řešení chybí

13. června 2012, 07:57 - David Marek
13. června 2012, 07:57

Optimismus z nalezeného řešení pro španělské banky vydržel pár hodin. Podařilo se totiž zažehnat pouze jedno ze dvou aktuálních rizik; zásadní problém eurozóny se nijak nezmenšil.

Obtíže španělských bank byly zřetelné již dlouho. A bylo čím dál pravděpodobnější, že na ně nestačí nejen banky samotné, ale ani vláda v Madridu. Zarážející je ovšem rozptyl údajů o potřebném doplnění kapitálu.

Poslední test Evropského orgánu pro bankovnictví z loňského podzimu uváděl, že španělské banky potřebují 26,2 miliardy eur. Jenže jen záchrana Bankie, čtvrté největší banky podle celkových aktiv, si vyžádala více než 23 miliard eur. Mezinárodní měnový fond nyní odhaduje náklady na potřebnou rekapitalizaci celého sektoru na 25,4 miliardy v základním scénáři a 37,1 miliardy při hlubší recesi.

Španělsko má přislíbenu pomoc až sto miliard eur. To by tedy mělo, zdá se, stačit. Pokud ovšem nejsou v ostatních bankách podobní kostlivci jako v Bankii.

Dlužníkem vůči ostatním zemím eurozóny však stejně nebudou banky, ale španělská vláda. Žádost o pomoc je tak v podstatě přiznáním, že problém přechází na bedra veřejných financí. Důsledkem bude, že španělský veřejný dluh vyskočí z loňských 69 procent HDP nad 90 procent na konci letošního roku. A vláda se bude muset hodně snažit, aby zastavila zadlužení pod hranicí sta procent HDP.

Otazník visí nad tím, zda peníze poskytne dočasný fond EFSF, nebo již trvalý fond ESM. Rozdíl je v tom, že ESM bude mít senioritu vůči ostatním věřitelům. Ve frontě se před něj dostane jen MMF. V případě financování přes ESM se tedy držitelé španělských dluhopisů dostávají do horší situace, což se může projevit na ceně a výnosech dluhopisů nejen ve Španělsku, ale i v dalších zemích eurozóny.

Španělský případ potvrdil, že mimořádné operace Evropské centrální banky nejsou řešením, ale jen krátkodobou úlevou. Dluhový kapitál se nemůže stát náhradou kapitálu akciového, dodávky likvidity neřeší insolvenci. Pro informaci, druhou největší díru ve svém kapitálu mají italské banky, které by potřebovaly více než 15 miliard eur.


Čtěte také:

Cena španělských dluhopisů se opět utrhla

Španělsko vyvázne lépe než předchůdci

Po Španělsku Itálie? Trhy znervóznil výrok rakouské ministryně


Nicméně i kdyby se nakrásně rekapitalizoval celý evropský bankovní systém, nijak se tím neřeší hlavní problém eurozóny – chybný design. Eurozóna od počátku nebyla vhodným seskupením zemí pro sdílení společné měny. A v průběhu existence eura se podmínky dále zhoršovaly – fiskální disciplína uvadala, jednotlivé ekonomiky se od sebe vzdalovaly.

Před námi jsou dvě varianty: urychlená zásadní změna eurozóny, nebo její rozpad. První varianta by byla ekonomicky příznivější, vyžaduje ovšem enormní politické úsilí a vůli lidí žijících v eurozóně.

Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče