David Marek: Nastává čas pustit ČNB pod nulu?

11. června 2013, 08:38 - David Marek
11. června 2013, 08:38

Inflace dále ztrácí na síle. V květnu se snížila až na 1,3 procenta, nižší byla naposledy před třemi roky. Za současnou inflací stojí v podstatě jen počasí a daně. První se podepsalo na cenách potravin, druhé zdražilo tabákové výrobky. Jinde převažuje jen mírná inflace, či dokonce deflace, tedy pokles cen. Například ceny telekomunikačních a poštovních služeb za poslední rok klesly skoro o desetinu.

Inflace je pro ekonoma něco jako zrcadlo. V jejím obraze lze hledat kontury vývoje reálné ekonomiky. Inflaci samozřejmě částečně ovlivňuje dění na trzích v zahraničí (ceny ropy a ropných produktů a kurz koruny určují ceny benzinu a nafty), počasí (které hraje klíčovou roli v cenách potravin) nebo vláda (regulace některých cen). A pokud tyto „vady“ na inflačním zrcadle zohledníme, zjistíme, že už čtyři roky je jádrová inflace záporná.

Je zřejmé, že riziko deflace je aktuálně v české ekonomice výraznější než riziko nadměrné inflace. Část deflace má na svědomí technologický pokrok a konkurenční boj. Příkladem je aktuální snižování cen mobilních telefonů a služeb operátorů. Nicméně klíčovou roli hraje vývoj domácí poptávky.

Řeknete si, co je špatného na klesajících cenách? Na první pohled nic. Pokud ovšem zároveň neklesají také mzdy a lidé a firmy neodkládají nákupy spotřebního zboží či investice v očekávání, že časem bude ještě levněji. Právě tak se roztáčí deflačně-recesní spirála, z jejíhož víru se již dlouhá dvě desetiletí marně snaží uniknout Japonsko.

Ostatně příklad země vycházejícího slunce je stále častěji zmiňován v souvislosti s řadou evropských ekonomik. Proces dezinflace je patrný ve většině Evropy. Z 27 zemí EU se za poslední rok inflace snížila ve 25 z nich. Zvýšila se pouze v Rumunsku, v Nizozemsku stagnuje. Ve 23 zemích EU je nyní inflace pod dvěma procenty. Právě dvouprocentní roční růst cen je nejčastěji považován za normální zdravou úroveň, a tvoří proto inflační cíl ECB i ČNB.

Ale zpět do české ekonomiky. Pohled napříč inflačními statistikami nabízí jednoznačný obraz: výrazná dezinflace na úrovni indexu spotřebitelských cen a měnově politické inflace, dlouhodobá deflace v jádrovém cenovém indexu. Inflace podobně jako HDP klesla pod většinu odhadů a naznačuje, že dno recese bude zřejmě o kus níže, než se předpokládalo.

Za této situace je obrat měnové politiky stále v nedohlednu. Naopak lze uvažovat o dalším uvolnění měnových podmínek.

Možná by bylo vhodné usilovat o odstranění legislativních překážek bránících snížení diskontní úrokové sazby a hlavní repo sazby ČNB mírně pod nulu, než se pouštět do přímých devizových intervencí. Naše centrální banka je výrazně nezávislá, poněkud paradoxně ale nyní otěže měnové politiky částečně drží i vláda a parlament.


Čtěte také:

Zdražují zejména potraviny, inflace přesto roste nejpomaleji za tři roky

Singer: ČNB je připravena použít devizové intervence

OECD přináší chmurné výhledy. Česká ekonomika klesne o procento k


Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče