David Marek: ECB – lepší něco nežli nic

26. ledna 2015, 07:22 - David Marek
26. ledna 2015, 07:22

Mario Draghi splnil svůj slib z loňského setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole. Eurozóna se dočká kvantitativního uvolňování, tedy nákupů dluhopisů a dodávek likvidity ve velkém. V následujících 19 měsících nakoupí ECB a národní centrální banky zemí eurozóny dluhopisy za 1,1 bilionu eur. Celková bilance takzvaného eurosytému, tedy ECB a národních centrálních bank, stoupne na 3,3 bilionu eur.

Aby nebyla ECB viněna ze selektivního financování dluhů, budou se dluhopisy nakupovat podle klíče, kterým je podíl členských zemí eurozóny na základním kapitálu ECB. Nebudou-li frankfurtští bankéři v září příštího roku spokojeni s ekonomickou situací, nechávají si otevřenou možnost jít ještě dále.

Důvod je zřejmý: dostat eurozónu z deflace a oživit ekonomiku. Primárně by kroky centrální banky měly rozhýbat úvěry. Objem půjček pro domácnosti i firmy totiž přes dosavadní snahy ECB stále klesá. V případě domácností meziročně o 0,4 procenta, u firem o 1,6 procenta.

Otázka zní: Pomůže tomu kvantitativní uvolňování? Pokud ano, tak jen omezeně. Bankám v eurozóně nechybí likvidita, nýbrž kapitál. Stále přísnější regulace si žádá vyšší objem kapitálu anebo snížení objemu kapitálově vážených aktiv. Budou za této situace banky prodávat málo rizikové státní dluhopisy a místo toho poskytovat úvěry? Stěží.

Větší šanci pomoci eurozóně má dopad uvolňování na kurz eura. Společná měna byla v posledních letech výrazně nadhodnocená. Přispěla k tomu skutečnost, že centrální banky ostatních velkých ekonomik přistoupily ke kvantitativnímu uvolňování už dávno, zatímco ECB se zdráhala, takže její měna byla vůči ostatním klíčovým měnám silnější, než odpovídalo ekonomické kondici eurozóny. V roce 2013 dosáhlo nadhodnocení eura vůči dolaru zhruba 20 procent. Během loňska se zmírnilo a dnes se již euro blíží odpovídajícím hodnotám. Rovnovážný kurz by měl být 1,10 dolaru za euro a v dalších letech by měl dále zvolna klesat.

Problém je v tom, že ECB šije měnovou politiku na míru příliš heterogennímu spolku zemí. Německý export nepotřebuje doping nulových úrokových sazeb a slabého eura, zatímco pro Řecko je euro stále příliš silné. Pro ilustraci podle Taylorova pravidla by Německo sneslo při současné inflaci, růstu ekonomiky a kurzu eura zhruba čtyřprocentní úrokové sazby, Slovensko 3,5procentní a Estonsko dokonce šestiprocentní. Naopak pokud by se úroková sazba ECB měla řídit podle Španělska, musela by být minus 3,5 procenta, v případě Kypru minus deset a u Řecka dokonce minus 11,5 procenta. To jsou to samozřejmě jen modelové výpočty.

Eurozóna má k optimální měnové unii daleko a načasování a design její verze kvantitativního uvolňování není ideální. Jenže zase lepší něco nežli nic a raději pozdě nežli vůbec.


Čtěte také:

ECB spustí kvantitativní uvolňování. Kurz eura padá

Mohlo by vás zajímat

Finance
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?
Macron ve stopách Babiše
Velký dovolenkový speciál: jak nejlépe používat platební kartu na dovolené
Finance.cz nově najdete v aplikaci Tapito
Auta
BMW X3 třetí generace je lehčí, rychlejší a nabídne klíč s…
Jaguar opět rozšířil nabídku motorů pro XE, XF a F-Pace. Nový dvoulitr 30t má 300 koní
Tradiční londýnská taxi dostanou elektrický pohon. Premiéra proběhne v Goodwoodu
Proč má být Kia Stinger tak dobrá? Protože na Nürbrugringu odjela desítky tisíc kilometrů
Test na pondělí: Porsche Macan 2.0T
Technologie
Nintendo už zase recykluje. Uvede novou verzi konzole SNES s 21 hrami
Úspěch jako hrom. Na oběžné dráze je první česká nanodružice
Další hardwarové chyby procesorů. AMD má problém v Ryzenu, Intel u Skylake a Kaby Lake
Facebook hledá v Hollywoodu originální skriptované pořady. „Vysílat“ by mohl brzy
Více Linuxu ve Windows Storu. Microsoft pro testování uvolnil dvě edice SUSE
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít