David Klimeš: Vládě se bude lépe dýchat pod Zemanem

07. března 2013, 07:14 - David Klimeš
07. března 2013, 07:14

Ne že by se měl včera Václav Klaus loučit s Petrem Nečasem se slzou v oku. Ale neměl zapomínat, že ze všech šesti premiérů, které zažil, byl Nečas jediným, kdo s Klausem nechtěl bojovat a názorově mu často přitakával. Jenže to by nebyl Klaus, aby s grácií sobě vlastní z rozlučky se spřízněným předsedou vlády neudělal válečné pole.

Nejprve ho se zdvořilým úsměvem sepsul za to, že nic pořádného neprosadil, a když se Nečas bránil, že přece jen něco se svým kabinetem dokázal, utrousil prezident cosi o „silných slovech“. Nečas by měl být nakonec rád, že se na poslední rok vlády Klause zbaví.

Jistě, na Zemana se nemůže vysloveně těšit. Nastupující prezident si pohrává s ďábelskou myšlenkou, že může kdykoli odvolat premiéra. Chce chodit do Strakovy akademie radit nedoučeným ministrům co a jak. A má už i své zákony, které chce protlačit ve sněmovně. Nečas se ještě hodně zapotí, než Zemanovi vysvětlí, že není ani francouzským, natož ruským prezidentem, nýbrž hlavou parlamentní demokracie. Pořád je to ale lepší než to, co Nečas zažil od Klause.

Jako jediný z premiérů Klausovi nabídl na začátku svého šéfování ODS bezpodmínečnou kapitulaci. A Klaus se zdál uspokojen po Nečasových nástupnických slovech, že Klaus zůstává navždy v jeho srdci. Jenže brzy se ukázalo, že submisivitou vůči Hradu se Nečas stejně dostane zase jen do pozice ostřelovaného premiéra, jako tomu bylo u Mirka Topolánka. Klausovo okolí se neštítilo ani tak trapného intrikaření, jako bylo vypuštění Nečasova osobního omluvného dopisu Klausovi za výroky o ekonomické debilitě při boji o zvyšování daní.

Nyní nám Klaus sdělil, že na Nečasovu vládu kladl „největší nároky a požadavky“. To bylo vidět. Těžko pochopitelná Klausova sázka na Víta Bártu od počátku destabilizovala kabinet. Vládu pak na pokraj rozpadu přivedla absurdní kauza Ladislava Bátory, chráněnce Hradu. Na prezidenta se odvolávali i zčistajasna zrození poslanečtí rebelové brojící proti zvyšování daní. A krach vlády reálně hrozil i po Klausově nečekaném vetu posledního zákona vládní důchodové reformy.

Klaus by jistě všechny ty klacky pod nohama Nečasovy vlády dokázal odůvodnit mnoha vznešenými ideovými pohnutkami. Ale tomu nelze věřit. Stačí se podívat, v jakém poklidu nechal žít socialistické vlády Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse a jak se poté dostal do křížku až s Jiřím Paroubkem, a ještě víc s Mirkem Topolánkem.

Nástup spřízněnce Nečase mohl pro Klause znamenat vítané závěrečné smíření s exekutivou. To však už zjevně bylo nad Klausovy schopnosti. Premiér tak nemá proč želet, že se mu mění nadřízený. Horší už to být nemůže.


Čtěte také:

Nečas Zemanovi vytkl nadměrné kouření

Klaus se s ministry rozloučil rýpnutím: „Nevyužili jste šanci“

Nečas: Klausovy kroky nepomáhají stabilitě vlády


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče