David Klimeš: V trojím ohni evropských rozpočtů

13. listopadu 2012, 07:27 - David Klimeš
13. listopadu 2012, 07:27

Slavnostní atmosféra způsobená Nobelovou cenou za mír je pryč. Je čas vykopat válečné sekery a drsně se střetnout o podobu rozpočtu EU na příští rok. A letos je to boj opravdu lítý. Jde totiž o tři rozpočtové bolehlavy najednou.

Jednak v Bruselu s úžasem zjistili, že jim nevychází rozpočet na letošní rok. Pak se tvrdě bojuje o rozpočet na rok příští. A to vše předznamenává závěrečnou bitvu na blížícím se listopadovém summitu, kde by se měl dohodnout rozpočtový rámec na roky 2014 až 2020. Jaká by měla být česká pozice k dosypávání peněz do jednotlivých rozpočtů? Popořadě: zištné ano, odpovědné ano a jasné ne.

Jak vlastně funguje evropské rozpočtování? Na letošním rozpočtu je to hezky vidět. Naplánují se megalomanské výdaje. Pak se zjistí, že na ně nejsou peníze. Peníze se dosypou. A nakonec Evropský účetní dvůr tak jako každý rok neschválí unijní účetní uzávěrku kvůli chybám za miliardy eur.

Jen pro představu: kdyby chybné výdaje nedosahovaly každý rok tří až čtyř procent, Brusel by dnes musel členské země žádat o doplnění letošního rozpočtu asi o poloviční sumu. Přes nevábný pohled na sestavování rozpočtu je ale v českém zájmu letošní dorovnání odkývat: pošleme asi 1,7 miliardy korun a za to ještě letos přiteče z fondů 25 miliard.

U rozpočtu na příští rok je to složitější. Lisabonská smlouva zadělala na patovou situaci, v níž do rozpočtu kromě států a Evropské komise nahlas mluví i Evropský parlament. Ten se stal líhní maximalistických požadavků. V časech tvrdého škrtání v národních rozpočtech je samozřejmě na místě šetřit i v tom evropském.

Ale Česko ani zde asi moc revoltovat nebude. Jednak nejsme čistí plátci, a navyšování nás tedy nebolí tolik jako Němce. A malér s letošním rozpočtem stejně ukazuje, že je těžké snižovat výdaje, když se už předtím schválily drahé projekty. Není lepšího příkladu než průběžný závěr dohadování o rozpočtu: Nevíme, odkud brát peníze, ale slavnostně potvrzujeme, že pošleme 670 milionů eur obětem zemětřesení v Itálii.

Nejtvrdší diplomatický tlak české strany si zaslouží až projednávaný nový sedmiletý finanční rámec za bilion eur. Zde by namísto zištného či pragmatického ano mělo přijít jasné reformní ne. Posilování evropského rozpočtu je cestou do pekel.

Reforma skladby unijních výdajů je neuvěřitelně pomalá. A pak – jde především o princip. Proč dávat více peněz někomu, kdo neumí hospodařit? Kdyby snad někdo chtěl namítat, že budování evropského snu něco stojí, ať se podívá do aktuálního auditu unijního rozpočtu za minulý rok: 7,7 procenta chybných výdajů do rozvoje venkova.


Čtěte také:

Brusel chce navýšit rozpočet, Češi by přihodili pět miliard

Tok peněz z Bruselu vyschl

Švédsko střídá Británii jako nový rozpočtový jestřáb EU


Přeloženo do češtiny: Dokud se budou z evropských dotací stavět golfová hřiště, další bobtnání evropského rozpočtu by mělo být tabu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče