David Klimeš: Úředníci potřebují zákon „já pán, ty pán“

30. května 2013, 07:22 - David Klimeš
30. května 2013, 07:22

Po 11 letech oddalování zákona o právech a povinnostech českého úředního šimla ho nyní vláda odložila o další dva týdny. Přesto není víra v přijetí normy marná. A to z prostého důvodu: když nebude v Česku úřednický zákon schválen, nebudou eurodotace. Bohužel však vše směřuje k tomu, že se schválí pouze paskvil, který prodraží státní správu, aniž by ji odpolitizoval.

Ne ve všem je nutné se opičit po Evropské unii. Když nám vyčítá, že jako jediní v EU nemáme zákonnou úpravu státní služby, rádi bychom odvětili: ano, a to proto, aby český úředník mohl být snadno najatým apolitickým profesionálem, kterého nezadusí rigidní rezortní struktura. Ale to je přání otcem myšlenky.

Zběsilá fluktuace úředníků na ministerstvech a nižších úřadech je bohužel zapříčiněna především děsivým řáděním politiků v jednotlivých rezortech. Proslavená je arogantní a hloupá věta Mirka Topolánka, který v roce 2005, natěšen na nástup k moci, vzkázal dosavadním úředníkům: „Nečekejte ode mě nic jiného než noc dlouhých nožů. Ta prostě přijde.“

Umisťování politických souputníků nejen do funkcí náměstků, ale na jakoukoli zrovna dostupnou sesli pak logicky silně podrývá důvěru českého úředníka ve vlastní budoucnost.

V roce 2002 socialistická vláda sice prosadila zákon o státní službě, ale ten je až dosud odkládán. To samo o sobě není zase tak špatně. Silně rigidní norma s děsivými náklady by asi opravdu Česku neprospěla. Ovšem její nástupkyně v podobě nyní probíraného zákona o úřednících není vůbec nijaká. Možná zlepší vzdělávání úředníků, možná že kdejaký referent dostane příspěvek na nové sako a týden dovolené navíc. Ale kvůli tomu se zákon o státní službě přece nepsal.

Základní tezí bylo znemožnit ministrům přehazovat své úředníky jako deset deka salámu na krámě. Zákon však nepřijal ani socialistickou myšlenku velkého Generálního ředitelství státní správy při Úřadu vlády ani „model Humphrey Appleby“, tedy ustavení prakticky neodvolatelného státního tajemníka v rezortu, nadřízeného ministerských úředníků, jehož britskou verzi zpopularizovala právě postava v seriálu Jistě, pane ministře.

Zbývá tedy zákon, který způsobí jen vyšší náklady na odstupné a přetištění všech ministerských papírů, protože někdo bude místo rady najednou tajemníkem. To je přece tristní.

Větší jistota fungování může samozřejmě v úřednících posílit to, co ministr Jim Hacker ve zmíněném seriálu nazývá třemi jistotami státní správy: dělat věci rychleji znamená dělat je déle, dělat je levně vyjde dráž a demokratičtěji je lze dělat jen v utajení. To je nemalé riziko.

Alespoň by se ovšem těmi jistotami řídili stále tíž lidé, které každé čtyři roky po volbách potupně nenahrazuje autobus plný natěšených nominantů z vítězných partají.


Čtěte také:

EK hodnotí vládu: chybí služební zákon, je třeba zlepšit výběr daní

Spory ministrů odložily projednávání zákona o úřednících

Česko může přijít o stovky miliard z EU. Kvůli zákonu o úřednících


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče