David Klimeš: Postrach strany? Populární hejtman

01. listopadu 2013, 08:32 - David Klimeš
01. listopadu 2013, 08:32

Kde se vlastně vzala popularita, s níž Michal Hašek v roce 2011 skoro dobyl předsednické křeslo v ČSSD a nyní si kvůli ní tolik věřil při protisobotkovském puči?

V záplavě jeho funkcí je bezpochyby nejdůležitější aura úspěšného správce Jihomoravského kraje. Jen tak se mohl stát předsedou Asociace krajů a ze sociálnědemokratických hejtmanů si vybudovat alternativní mocenské centrum proti Sobotkovi. Není to zdaleka první případ, kdy hejtmanská popularita lokálních politiků přerostla vedení stran přes hlavu.

O smysluplnosti hejtmanů a krajského zřízení není jistě každý zcela přesvědčen. Velkým argumentem pro decentralizaci správy státu byl v roce 2000 fakt, že regiony mají přece řídit lokální politici a ne pražští byrokraté. Ale minusů také není málo. Kraje jsou především průtokovým penězovodem centrálních dotací pro krajské zdravotnictví, školství a dopravu. O krajském podílu na daních rozhodují poslanci. A s tím málem, co hejtmani mají, nepředvádějí výkony o mnoho lepší než pražští úředníci. Polovinu regionálních operačních programů pro čerpání eurofondů podezírá Brusel z korupce. Přestože stát i obce šetří, zadlužení některých krajských rozpočtů rapidně stoupá. A ona i ta bobtnající krajská byrokracie něco stojí.

Stačí připomenout například jen Haškovu snahu zpolitizovat Asociaci krajů vyjádřením společné podpory vzniku prezidentské vlády Jiřího Rusnoka.

To je ovšem výsostně systémový problém. Hašek však potvrdil, že hejtmani jsou také problémem stranickým. Jakkoli se rádo tvrdí, že úspěšní starostové a hejtmani jsou těmi pravými kandidáty do celostátní politiky, už několikrát populární hejtmani ukázali svou politickou provinčnost. Opravdu měl jít do Prahy populární lidovecký hejtman František Dohnal, který se definitivně historicky znemožnil jako prezident NKÚ? A co David Rath, který své schopnosti naplno rozvinul právě v kraji? A co nyní Michal Hašek? Jejich lokální popularita nezřídka živená jen krajskými dotacemi a krajským propagačním tiskem pravidelně vytvářela pnutí vůči domovským stranám.

Bylo to rovněž za éry modrých hejtmanů ve vztahu k pražské centrále. Je tomu tak i nyní za Haškovy éry oranžových hejtmanů v odboji vůči Sobotkovi. Stačí připomenout například jen Haškovu snahu zpolitizovat Asociaci krajů vyjádřením společné podpory vzniku prezidentské vlády Jiřího Rusnoka.

A lepší to nebude. Pokud Hašek padne, koho dalšího výrazného nabízí oranžové hejtmanstvo? Třeba plzeňského Milana Chovance, který nejprve podrazil Sobotku, aby pak bystře zjistil, že bude přece jen lepší podrazit Haška? Nebo mladou jihočeskou naději strany Jiřího Zimolu, který tak dlouho halasně odmítal vládnout v kraji s komunisty, až s nimi nyní sedí v krajské radě?

Ne, hejtmani vesměs nejsou žádnou univerzální spásou pro českou politiku. A už vůbec ne pro své strany, zvláště pokud podlehnou své dobře živené lokální popularitě a začnou okopávat svého stranického předsedu.


Čtěte také:

Hejtman Zimola končí v předsednictvu a výkonném výboru ČSSD

„Mrzí mě to, lhát se nemá,“ kál se Michal Hašek

Grémium ČSSD vrátilo Sobotku do hry, jednací tým ale strana nemá

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče