David Klimeš: Otevřete záchranné eurobalíky. A hned

19. června 2012, 07:32 - David Klimeš
19. června 2012, 07:32

Už je z toho skoro pravidlo. Po každé zprávě o příznivém výsledku voleb nebo vynuceném vykoupení bank či států evropskými penězi si trhy ráno s úlevou vydechnou, aby se odpoledne s ještě větší hrůzou opět nadechly. A to se Řecko vyhnulo „grexitu“ i následnému „drachmageddonu“. Ekonomické fundamenty Španělska či Itálie to ale z pohledu trhů nevylepšilo ani o píď.

Naopak. Na kolovrátkové německé řeči o utahování opasků, aby v budoucnu zase bylo lépe, čím dál více sedí Keynesův bonmot, že v dlouhodobém horizontu jsme všichni stejně mrtví. Němci možná mohou pomýšlet na rakev bohatě zdobenou, zatímco jižané jen na papundeklovou, pohlcení eurozóny dluhovou krizí ale snad není v ničím zájmu. Z ukládání do hrobu nyní euro může dostat jen okamžité rozvázání záchranných balíků pro evropské bankrotáře a stanovení nových podmínek čerpání úvěrů. Takových, jimž by trhy konečně uvěřily.

Federalizace, eurobondy, bankovní unie – to vše nejspíš Evropu čeká, ale tyto léky na dluhovou krizi podstupují v lítých debatách teprve své klinické testy. Poté, co se výnos španělských desetiletých dluhopisů zabydlel nad kritickou sedmiprocentní hranicí (a italské dluhopisy tam šplhají), je ale potřeba mít po ruce analgetikum, které rychle uleví od bolesti.

V této chvíli je možné z nejhoršího vybřednout jen jediným způsobem. Přestat jižanské hazardéry tisknout ke zdi a, jakkoli si to nezaslouží, nechat je nadechnout. Měřeno reakcí trhů, kombinace půjčky a tvrdých reforem vlastně víceméně funguje jen v Irsku. Tam se desetiletý dluhopis z výnosů nad devíti procenty z počátku minulého roku dostal pod 7,5 procenta. To stále ještě není na návrat na trhy, ale je to úspěch. Ostatní bankrotáři jsou ale, soudě podle astronomických výnosů, slušně řečeno v problémech.

Další a další deklarace o úsporách a škrtech už na trhy zkrátka nefungují. Řešením rozhodně není opak, tedy ekonomické stimuly. Na ty beztak není odkud brát. Ale realistické přehodnocení záchranných balíků, kterému trhy uvěří, by pomoci mohlo. Antonis Samaras se stane řeckým premiérem se slibem, že si vynutí měkčí podmínky půjčky.


Čtěte také:

Radost nad Řeckem střídá skepse: kdo zaplatí dluhy?

Z euforie do reality. I po řecké úlevě končí akcie v mínusu

Nahoru a dolů. Optimismus z Řecka zchladilo Španělsko


A mělo by mu být přáno. Ani ekonomika bez korupce a daňových úniků by nemohla vydržet o moc více než snížení dluhu vůči HDP o osm procent během tří let v recesi. Podobné je to u Portugalska. A hlavně u Španělska, které po pomoci bankám za žádnou cenu nesmí spadnout do plného bailoutu.

Stačí vlastně málo. Realisticky přehodnotit snižování deficitů a následně prodloužit splatnost půjček. Německo se bojí, že by tím ukázalo svoji slabost. Ale je lepší, aby se trhy ráno s hrůzou nadechly a pak uklidněné zlepšeným výhledem jihu zase vydechly, než aby tomu bylo naopak jako nyní.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče