David Klimeš: Nekárejte Němce. Uhaste doutnák

19. listopadu 2012, 10:45 - David Klimeš
19. listopadu 2012, 10:45

Bagety svázané trikolorou jako patrony dynamitu se zapáleným doutnákem – těžko vymyslet lepší zkratku pro popis role Francie v současné krizi eurozóny. Na titulní stránku posledního čísla časopisu The Economist se ve Francii přes víkend podle očekávání snesla vlna uražené kritiky. Žádnou konkrétní odpověď ale francouzští politici na data o poklesu konkurenceschopnosti a rozvolněné rozpočtové disciplíně nemají.

Až na jednu obvyklou. Francouzský ministr pro hospodářskou obnovu Arnaud Montebourg opět vytáhl téma německých obchodních přebytků. Je přitom pravděpodobné, že čím bude Francii hůře, tím častěji uslyšíme na adresu Německa děsivé doporučení: Když my nedokážeme být více konkurenceschopní, buďte vy konkurenceschopní méně.

Boj o německé obchodní přebytky doutná mezi Paříží a Berlínem dlouho. Někdejší francouzská ministryně financí Christine Lagardeová si už před lety ulevila: „Nemohou něco udělat s těmi přebytky? Na tango musí být vždy dva.“ Nyní to Montebourg opakuje v bledě modrém a k ruce si bere závěry únorového setkání skupiny G20, kde se dohodlo měření globálních nerovnováh, mimo jiné i přebytků obchodní bilance.

Jenže Montebourg zapomíná dodat, že na summitu šlo spíše o globální patálie s čínskou měnou či devizovým kouzelnictvím některých světových hráčů, ne o lokální přetahovanou na Rýnu. Čím dál méně úspěšná Francie si fakticky stěžuje na něco, co muselo být všem zřejmé už při ustavení eurozóny s jednotným trhem a jednotným kurzem měny.

Konkurenceschopnější zboží s vyšší kvalitou a menšími náklady na práci vytlačí podřadnou kvalitu. To je dnešní příběh úspěšného německého zboží a služeb, zatímco jižanské výrobky z regálů mizí, protože vláda jim už nemůže „otcovsky“ pomáhat devalvací měny.

Němci by nad nářky neúspěšných mohli mávnout rukou a vzkázat do Paříže, že tango není na programu, že Berlín nyní tančí v Evropě sólo. Ale tak prosté to není. Německo vydělává jako nikdy, ale jen na to, aby eura vydělaná na jižních trzích zase posílalo na jih na záchranu eurozóny. To je šílený koloběh, který nikomu neprospěje.

Jak se z něj ale vymanit? Německo už první kroky k oslabení svého obchodního predátorství udělalo. Němečtí odboráři dosahují zvyšování platů, čímž zvyšují náklady na práci. To před pár lety nebývalo. Míč je nyní na straně jižních států. Výbuch doutnajících baget (či oliv) může odvrátit jen zlevnění práce a snížení daní. Francouzům právě tyto reformy již před týdnem nalinkoval průmyslník Louis Gallois. A ne náhodou socialista Montebourg jeho návrhy šmahem odmítl.

Galloisovy reformy Francii mohou pomoci. Montebourgovo zoufalé škemrání u Německa, aby bylo méně úspěšné, nikoli.


Čtěte také:

Francii čeká recese, Německo se bojí šíření krize

Economist nazval Francii časovanou bombou, Paříž se rozčiluje k

Francie uleví podnikatelům, ale zvýší DPH


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče