David Klimeš: Krym nebyl konec, ale začátek

08. dubna 2014, 09:16 - David Klimeš
08. dubna 2014, 09:16

Po anexi Krymu Ruskem se politici Západu předháněli, kdo narýsuje na ukrajinsko-ruské hranici výraznější červenou linii, za kterou se nemůže Vladimir Putin pustit. Nejdále zašel nejspíše český prezident Miloš Zeman, kterého všude ve světě citovali za slova, že v případě dalšího ruského záboru Ukrajiny mají ze západu do země napochodovat vojska NATO.

„Mír pro naši dobu“ tedy měl vypadat tak, že se mlčky přejde anexe Krymu, ale na východní ukrajinské hranici vše bude při starém. Po vyhlášení nezávislosti v Doněcku se „mír pro naši dobu“ sice ještě zcela nezhroutil, ale je zjevně čas, aby Západ přemýšlel o jiném přístupu k Rusku.

Mnozí vrcholní politici Západu se musí teď dávit vlastními slovy. Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen prohlašoval, že ruské překročení ukrajinských východních hranic by bylo „historickou chybou“ s náležitou odpovědí. Americký prezident Barack Obama se proslavil rýsováním „červených linií“ a bude mít asi další, kterou nikdo nerespektoval. A dalo by se pokračovat přes politiky Evropské unie až ke zmíněnému velmi ostrému vyjádření českého prezidenta.

Putin ještě onu tenkou červenou linii nepřekročil – stane se tak, až se začne ve východních regionech Ukrajiny objevovat „domobrana“ s profesionálním ruským vojenským vybavením a Putin začne hovořit o vraždách Rusů fašisty na východě Ukrajiny. Pokud ale proruští radikálové vyhlašují na východě nezávislost, je pravděpodobné, že tento okamžik není daleko.

Západní politici si nejspíše uvědomí, že mezi dneškem a vojenským Zemanovým scénářem existuje ještě nevelká, ale přece jen zřetelná mezera. Západní státníci v čele s americkým prezidentem Obamou a německou kancléřkou Angelou Merkelovou musí naposled stanovit Putinovi jasné podmínky: separatistické choutky na východě Ukrajiny, ale třeba i v Podněstří musí Putin nechat bez odpovědi.

První ruský voják přestrojený za „domobrance“ znamená ekonomické sankce a nabídku Kyjevu vstupu vojsk NATO na ukrajinské území. Za to se Putin dočká federalizace Ukrajiny, avšak s pravomocí Kyjeva mít poslední slovo ve financích, zahraniční politice a armádě. Jistě to pro kyjevskou vládu bude znamenat potupu, ale ústavní uspořádání jakéhosi novodobého Rakouska-Uherska je asi jediné možné.

Teprve až tuto nabídku Putin odmítne, respektive se promlčí k anexi dalšího kousku někdejšího sovětského impéria, by mělo dojít na Zemanova jestřábí slova. Pokusit se Putina přinutit nechat napospas další separatistická hnutí, které podnítil, není slabostí. Ale poctivým pokusem vyčerpat všechny možnosti, než dojde na nejhorší.


Čtěte také:

Ukrajina zahájila protiteroristickou operaci. Zatkla 70 proruských radikálů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít