David Klimeš: Kdo zaplatí excelentní vědu

30. dubna 2014, 07:45 - David Klimeš
30. dubna 2014, 07:45

Měl to být velký třesk v české vědě. Zatím ale velká vědecká centra znamenají jen obrovské finanční závazky a starosti do budoucna.

ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech, SUSEN v Řeži u Prahy, BIOCEV ve Vestci u Prahy či CEITEC v Brně. Jakkoli jde o projekty úctyhodné, mohou se nakonec stát tím, čím byla stavba Sazka arény pro amatérský sport. Tehdy Sazka musela dotovat megalomanskou halu, takže nemohla posílat tolik peněz třeba na žákovský fotbal. Nyní bude stát muset podobně dotovat velká vědecká centra s excelentními vědci, ale už nezbude příliš peněz na vědu provozovanou v méně slovutných institucích.

Aby bylo zcela jasno, o tomto riziku se ví už poměrně dlouho. Evropské miliardy na vědu ale byly tak lákavé, že pozdější finanční udržitelnost se příliš neřešila. Původně centra tvrdila, že si vydělají na třetinu svého provozního rozpočtu, nyní už jsou odhady o poznání opatrnější. Centra nicméně rostou a nelze je zbořit ani zakonzervovat, to by přišla sankce z Bruselu. Takže jak dál?

Grant na provoz? Zapomeňte

Některá excelentní pracoviště jsou na tom lépe, jiná hůře. Obecně se ale všechna velká centra upínají ke Grantové agentuře, Technologické agentuře a evropskému programu Věda, vývoj a vzdělávání. Jenže skoro nikde nemůžete dostat grant na pouhý běžný provoz.

Tyto „režijní“ náklady měly hradit právě komerční prodeje, které ovšem váznou. A celé situaci samozřejmě nepomáhá deficitní rozpočet, který potřebuje alespoň někde škrtat. Jestliže má Technologická agentura letos k dispozici 2,9 miliardy, příští rok to bude o 120 milionů méně. A soukromníci se rozhodně nijak nehrnou, aby toto manko zalepili.

Pár milionů navíc nic nezmění

Ministerstvo školství, Technologická agentura, Akademie věd i vysoké školy nyní samozřejmě toto téma rády zvednou, protože je v plném proudu sezona vydírání ministra financí při sestavování státního rozpočtu na příští rok. Ale ať už někdo získá o pár milionů více či méně, na podstatě problému to nic nezmění.

Velká vědecká centra možná jednou budou chloubou republiky a tu a tam se ve zprávách objeví, že mezinárodní tým v Břežanech či Brně vynalezl skvělý patent. Ale té sladké budoucnosti se centra musejí nejprve dožít. A pokud nejsou peníze na provozní náklady, pak to na přežití příliš nevypadá.

Nejhorší na celé honbě za excelencí a světovostí je, že vědecká centra nakonec velmi pravděpodobně neostrouhají. Byl by nesmysl po takových výdajích a sestavení velmi kvalitních týmů celé úsilí zahodit. Analýza zisků a nákladů jednoznačně velí státu dotovat.

Ale pokud si vezmeme příměr se Sazka arénou, pak je na místě se ptát, kdo bude tím odíraným žákovským fotbalem ve prospěch velkolepých arén vědy. Budou to nakonec „obyčejné“ ústavy Akademie věd či vědecká centra na vysokých školách. A to je samozřejmě špatně.


Čtěte také:

Stát chce omezit peníze na spolupráci vědců a firem

Vědy a firmy se vzájemně potřebují

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče