David Klimeš: Investiční, nikoli spořicí dluhopisy

08. listopadu 2013, 07:47 - David Klimeš
08. listopadu 2013, 07:47

Je načase přestat s pohádkou o státních dluhopisech, které si český občan za pár ušetřených tisícovek koupí, u srdce se mu rozlije příjemný pocit, že pomohl své vlasti, a o Vánocích si pak certifikát převázaný mašlí nadělí pod stromeček. Stačily pouhé čtyři dny, aby se na ministerstvu financí sešly objednávky dluhopisů za více než 19 miliard korun.

I když vezmeme v úvahu reinvestování do nových dluhopisů, ten kvalt v takovém objemu nemůže nechat nikoho na pochybách: stát si nejspíš tak úplně nevytváří bezpečnou domácí držbu dluhu v rukou „malých českých lidí“. Spíše krmí chytré investory, kteří si levně půjčí v bance, nakoupí spekulativně státem dotované dluhopisy a radují se z výhodné investice. Jejich motivace je čistě finanční a loajalita ke státu není o moc větší než u institucionálních investorů na trhu.

Celé kouzlo spořicích dluhopisů stojí na jediné základní premise: Ať se půjčování státu klidně trochu prodraží, jen ať se dluh drží v rukou, které mají zájem na prosperitě země. Často citované Japonsko tak celkem slušně žije s obrovským dluhem, protože ten je z velké části držen samotnými Japonci.

Medián objemu držených dluhopisů 200 tisíc, průměrná držba 900 tisíc

Architekt českých spořicích dluhopisů Miroslav Kalousek ještě před rokem kreslil obrázek šťastného seniora, který se pojistil na stáří: „Je zřejmé, že velká část lidí v předdůchodovém věku vidí ve spořicích státních dluhopisech bezpečnou investici a ochranu svých úspor, kterou si spoří na stáří.“ Bude to ale trochu jinak. Zarážející není jen rychlost, s níž se po emisích dluhopisů zapráší. Medián objemu držených dluhopisů je nějakých 200 tisíc korun, ale průměrná držba je skoro 900 tisíc. To rozhodně ve své většině nebudou úspory na důchod, spíše spekulace na rozdíl mezi nízkým úrokem při půjčce v bance a vyšším úrokem u dotovaných dluhopisů.

Pokud ovšem zpochybníme základní premisu, že domácí držba dluhu zvyšuje jistotu dluhové služby, pak se celý konstrukt dotovaných státních dluhopisů hroutí. Na trhu si stát může půjčit mnohem levněji. Z aktuálních statistik Eurostatu také vyplývá, že nikdo v EU nezvyšuje držbu dluhu domácnostmi tak dramaticky jako Česko. Mezi lety 2011 a 2012 se tuzemská držba dluhu domácnostmi zvýšila dvojnásobně. S výjimkou specifického Maďarska ale statistiky říkají, že evropské země domácí držbu snižují. Dokonce ani Itálie či Španělsko se při svých hlubokých problémech nejistí proti zlovůli trhů zvýšenou distribucí dluhu do domácností.

Už nyní z nabídky vypadly pro stát nejméně smysluplné 1,5roční dluhopisy. A ČSSD plánuje snížit atraktivitu dluhopisů ještě více. Jde o jeden z mála nápadů ČSSD, které jdou správným směrem. Domácí držba dluhu jistě zaslouží podporu, ale zase ne za každou cenu. To se ovšem děje právě nyní.


Čtěte také:

Vánoční dluhopisy lákají, ale zatím méně než jarní

Banky skupují dluhy států. V Česku drží vládní bondy za 600 miliard

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče