David Klimeš: Hvězdná hodina komunistů přichází

19. července 2013, 08:16 - David Klimeš
19. července 2013, 08:16

Na hlavním bitevním poli po neúspěšném pokusu o rozpuštění sněmovny zavládl klid před bouří. Podaří se nakonec Miloši Zemanovi zlákat většinu poslanců pro podporu prezidentské vlády?

Těžko nyní hádat. Ale to neznamená, že se v nastupujícím třítýdenním dusnu nebude nic dít. Minimálně jedna tragédie se před našima očima odehrává už nyní: komunisté z přetlačování o vládu Jiřího Rusnoka lacino získávají punc státotvorné strany, na níž lze v české demokracii stavět vládnutí. Což je přesně to, o co KSČM už roky usiluje.

Zemanova ústavní ekvilibristika vytvořila situaci, která jde KSČM velmi k duhu. Při neúspěšném pokusu o rozpuštění sněmovny mohl šéf komunistů Vojtěch Filip hlasitě volat po předčasných volbách. Jakmile ale taková možnost padla pod stůl, už u něj klepal premiér Jiří Rusnok a jako prvního ze všech šéfů stran zastoupených ve sněmovně jej žádal o podporu pro svou vládu. A ono reálně hrozí, že si tito dva muži plácnou.

Rusnok začne stavět na 26 rudých hlasech a KSČM se zbaví sněmovního stigmatu protisystémové strany, v poslední době už beztak vybledlého. Komunisté by tak poprvé za dvacet let podpořili existenci nějakého kabinetu a budou navíc patrně nejspokojenějšími podporovateli Rusnokova kabinetu.

ČSSD se jen nechává postupně zahnat do kouta, v němž jí nakonec nezbude prostor odmítnout de facto levicovou vládu. A Věci veřejné s přeběhlíky se o vládu nezajímají, ty láká jen prodloužený pobyt ve sněmovních lavicích.

Takto proces legitimizace KSČM, táhnoucí se dvacet let, rozhodně skončit neměl. Připomeňme, že ještě v roce 2003 stačilo komunistům ke štěstí pouhé pozvání do Lán. Pak zabodovali v krajích a dostali se do krajských rad. A nyní se chystali, že si po příštích volbách řeknou o další porci funkcí za toleranci menšinové vlády ČSSD. Ale prezidentův ústavní karambol tento proces legitimizace komunistů zbytečně moc urychluje.

I kdyby nakonec vláda důvěru nezískala, stále půjde o smutné memento: v roce 2013 vládl České republice nikým nezvolený Jiří Rusnok, který se ve sněmovně mohl nejsilněji opřít o komunistické poslance. Ne že by vládní epizoda s Rusnokovou sestavou měnila něco zásadního na věcech příštích: ať budou volby dříve či později, vyhraje ČSSD a pokusí se o menšinové vládnutí za podpory komunistů.

Ale je přece jen rozdíl, jestli vládu sestavuje vítězná ČSSD s třetinovou podporou veřejnosti za tolerance KSČM s nějakými 13 procenty hlasů, anebo zda vítěz živoří s necelými 25 procenty hlasů, komunisté sahají po 20 procentech a ještě se vítězná levice musí spoléhat na prezidentskou stranu zemanovců. Ta druhá varianta je nepoměrně horší. Ale bohužel k ní s rozloženou ČSSD, zdánlivě státotvornou KSČM a zemanovci přímo na ministerstvech směřujeme.


Čtěte také:

Poslanci odmítli rozpuštění Sněmovny

David Klimeš: Revoluční defétismus KSČM

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče