David Klimeš: Fond, který vůbec neměl vzniknout

20. června 2013, 09:29 - David Klimeš
20. června 2013, 09:29

Při představování nadačního fondu prezidenta Miloše Zemana, jehož účelem má být snižování veřejného dluhu, to odnesla jistá soudkyně rejstříkového soudu. Nedůvtipná úřednice prý v Zemanově fondu neviděla deklarovanou obecnou prospěšnost. Jak to? Vždyť každá koruna na dobrou věc si zasluhuje ocenění.

Přesto si zmíněná soudkyně zaslouží pozornost. Zeman se třetiny platu může zbavit mnohem jednodušším způsobem; nemusí kvůli tomu hned institucionalizovat vlastní dobro. Například může každý rok v daňovém přiznání k předepsané dani přihodit na účet eráru 12krát 60 tisíc. Nebo může požádat vládu o změnu platového zákona. Ale jasně – to by image šetrného vladaře zdaleka nepodpořilo tak působivě jako spektakulární akce na Hradě.

Zeman svým fondem ale rozčeřil zajímavé téma, které bychom neměli ignorovat. Je totiž otázkou, zda by prezident onu třetinu platu neměl eráru odevzdávat jaksi z povinnosti. Prezident sice plat daní, ale neodvádí pojištění. Proč? Zde přece jde o plat, nikoli o náhrady, u nichž odvody například zákonodárcům minulý rok tak vadily. Pokud bychom měli být i trochu osobní, tak zrovna zdravotní pojištění by si silný kuřák, navíc tu a tam stižený virózou, platit rozhodně měl.

Nikoli v posledku by se měly zmínit i vládní kejkle s druhou daňovou sazbou, takzvanou solidární daní pro bohaté. Platu prezidenta se z jakéhosi důvodu netýká, byť z logiky věci by měla. Dobrá, prezidenta má republika jen jednoho, nezruinuje nás to a Zeman si po vítězném boji svých 186 tisíc jistě zaslouží. Ale když už tak úporně ukazuje, že má víc, než potřebuje, tak tyto nezasloužené „benefity“ je namístě zmínit.

Mnohem smutnější je ale samotná Zemanova argumentace, že sám si plat snížit nemůže, a proto musí peníze daňových poplatníků vyčleňovat do jakéhosi soukromého fondu u Petra Kellnera, o němž rozhodují odborář, urolog a průmyslník.

Přitom třeba litevské či francouzské hlavě státu stačilo jen zažádat o snížení platu a nikdo se tomu neprotivil. Jinak by tomu nebylo jistě ani v Česku. Podle platového zákona týkajícího se politiků se vyměřený základ u prezidenta násobí koeficientem 3,6. Pokud chce mermomocí Zeman dostávat o 60 tisíc méně, pak stačí jednoduchou novelkou změnit číslo dejme tomu na 2,44. Že by pro Zemana taková změna byla nepřekonatelnou překážkou, je směšné. Stačí si uvědomit, že například kvůli tomu, aby nemusel předávat profesorské diplomy svým názorovým oponentům, požaduje prezident změnu celého vysokoškolského zákona.

Každá koruna, která pomůže zadluženému eráru, je dobrá. A buďme za to prezidentovi vděčni. Ale náš vděk si nesmí Zeman uměle nafukovat tím, že z prostého odevzdání části platu a výzvy dalších bohatých k podobnému kroku udělá takovou maškarádu.


Čtěte také:

Prezident zprovoznil fond na krácení státního dluhu, převádí do něj výplatu

Jana Havligerová: Prezidentský fond jako pranýř i obušek

Zeman chce fond na splácení státního dluhu, přidá 30 procent platu


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče