David Klimeš: Ať ČSSD zůstane se Zemanem na kordy

07. února 2013, 10:11 - David Klimeš
07. února 2013, 10:11

Mýtus o sjednocení české levice po slovenském vzoru je po vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách silnější než kdy předtím. Že se o to zvolený prezident pokusí, mají za jisté nejen špičky ČSSD, ale i premiér Petr Nečas. Klíčové osobě – šéfovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi se to však zjevně nelíbí. A má pravdu. Pro ČSSD by nebylo nic zhoubnějšího než vzít do party Miroslava Šloufa a zároveň se nijak nezbavit komunistické konkurence.

Představa, že se v Česku může opakovat úspěch Roberta Fica, nebyla nikdy ničím víc než zbožným přáním. Na Slovensku sjednocoval Fico levici ve zcela jiných podmínkách. V roce 2004 pohltil tři minipartaje s preferencemi do jednoho procenta.

Integrací nezískal velkou podporu navíc, ale zato image sjednotitele levice. A díky dědictví jedné z pohlcených stran i cenný punc sociálního demokrata. Nic z toho pro ČSSD nepřipadá v úvahu. Sjednotitelem české levice se nemůže stát ten, kdo pohltí trucpodniky zhrzených expředsedů ČSSD, ale jedině ten, kdo se vyrovná s KSČM. Punc sociální demokracie ČSSD logicky nepotřebuje, naopak pozváním Šloufa na palubu by ho jen rozředila.

Přesto nyní kdekdo přísahá na to, že se v Česku může opakovat slovenský scénář. Důvody jsou dva. Jednak Miloš Zeman ví, že jeho „firma“ má po vítězství nejvyšší hodnotu na trhu a dá se poděšeným a zostuzeným sociálním demokratům nejlépe „střelit“. A pak jde i o vnitřní mocenský boj v ČSSD.

Zvolením Zemana zjevně posílili prezidentovi příznivci Zdeněk Škromach, Marie Benešová či Michal Hašek, naopak oslabil předseda Bohuslav Sobotka i se svým koněm Jiřím Dienstbierem. Pokud by se Zemanovým fandům v ČSSD povedlo prosadit splynutí či alespoň spolupráci se zemanovci (a kvůli mantře o sjednocování levice i s chřadnoucím Lvem Jiřího Paroubka), pak by to byl asi Sobotkův konec.

Výsledkem spojení by přitom nemuselo být posílení ČSSD, ale paradoxně její oslabení. ČSSD by se stala nečitelným slepencem s mnoha kohouty na jednom smetišti. A Šloufem v pozadí. Sobotkovým cílem by tak paradoxně mělo být uchování současného stavu – měl by zůstat se Zemanem na kordy. Přitom pro Sobotku jako pravděpodobného budoucího premiéra nemůže být horší představy, než že bude mít na Hradě nepřítele.

Vztahy několika posledních premiérů s prezidentem Václavem Klausem ukázaly, že bez podpory Hradu se každému předsedovi vlády ve funkci těžko dýchá. Je ale pořád lepší být rozkmotřený s Hradem než mít zničenou stranu.
Pro nemálo českých občanů bude dost nestravitelným soustem už to, že tu příští rok asi bude vládnout ČSSD s komunisty. Tak ať alespoň v té lepší půlce budoucí koalice není Šlouf.


Čtěte také:

Sobotka se Zemanem chtějí využít rozporů ve vládě

Sobotka doufá, že mezi Zemanem a ČSSD budou korektní vztahy

Jiří Dienstbier: Nechci vést ČSSD ani zakládat novou stranu


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče