Dárek s hodnotou pro život

06. ledna 2003, 00:00 - (vza)
06. ledna 2003, 00:00

Místo hraček a peněz mohou podniky darovat něco z firemního bohatství Každému patří velikánský dík za projev člověčenství nejhezčího. Možná to bude znít kacířsky v této době a na tomto místě, ale jsou malé pihy na kráse charity a filantropie projevené hlavně vánočními dárky od podniků.

Místo hraček a peněz mohou podniky darovat něco z firemního bohatství

Každému patří velikánský dík za projev člověčenství nejhezčího. Možná to bude znít kacířsky v této době a na tomto místě, ale jsou malé pihy na kráse charity a filantropie projevené hlavně vánočními dárky od podniků.

Málokterý z opravdových dárců si uvědomuje, že někdy může být dárek vnímán docela jinak než sdílená radost z obdarování. Možná že si někdy lidé darující takový moment neuvědomují, možná si ho někdy kazí.

Návštěvy dětí za světel reflektorů

V jedné opravdu velké pražské nemocnici byla jedna z maminek docela naštvaná po návštěvě populárních osobností, které přišly za malými pacienty. „Chvílemi se mi zdálo, že prvními nebyly děti a jejich radost z dárků, ale to, aby na zpěváky bylo dobře vidět, aby jim dobře svítily reflektory na obličeje, aby je kamery mohly dobře zabrat. A těžko jsem přenášela přes srdce, když jsem zjistila, že mezi dárky, předávanými při nemocniční show byly čokolády s prošlou dobou použitelnosti. Od té doby toho člověka vidět na obrazovce nemusím.“ Možná byla chyba v organizaci, možná někdo podcenil důležitost vysvětlení poslání. Možná bylo potřeba pro zvýšení image udělat pořádné promotion. V takových případech působí dary jako určitá úlitba. Jako odpustek. Podobně jako obrovská kytice na hrobě při Svátku zesnulých, který má tomu pod zemí signalizovat, jak na něho myslí v ten moment ti, kteří si do té doby ani jednou nenašli čas přijít na blízkou osobu zavzpomínat.

Odborné znalosti tetám a strejdům

Dětská zařízení stejného charakteru jako dolnopočernický dětský domov mají celoroční provoz. Mají děti vybavit do dospělosti, ukázat jim něco, co se jim v životě bude hodit nebo jim jednou pomůže v samostatné orientaci. Jestliže si opravdu velký podnik může dovolit dát jednorázově, jednou za rok, na nákup hraček nebo jiných dárků dítěti několik stokorun, možná by bylo užitečnější a vítanější rozložení daru na několik etap a stupňů potřebnosti. Nebo podnik může využít kapacity personálního útvaru či firemních odborníků na vytvoření příležitostí pro zájmovou činnost - například od kroužků pro práci s výpočetní technikou a hobby až po přípravu budoucích odborníků, třeba v marketingu, reklamě, personalistice. Odborné znalosti by přivítali i tety a strejdové - vždyť i oni jsou manažeři, personalisté, hospodáři, kteří na vlastní vyškolení nemají moc času ani peněz z rozpočtu. Určitě by byli rádi, kdyby jim někdo pomohl získat dovednosti ve fundraisingu, v oboru, který se v rámci neziskového oboru školí a který určitě znají i pracovníci firem, kteří mají rozhodovací pravomoc nad uplatněním peněz. Nejde přece o nic jiného než o to, jak slušně a bez pocitu žebrajícího sdělit možnému dárci, k čemu by jeho prostředky pomohly a prospěly. I takové vyškolení, taková nepřímá podpora dětí a mládeže se dá přece dobře dokumentovat a prezentovat v rámci budování firemního image prostřednictvím projevené sounáležitosti, soucitu a lidskosti.

Fundraiser není Jánošík

„Zkušenosti ze světa říkají, že každá organizace musí alespoň zčásti stát na vlastních nohou, získat pravidelné podporovatele, mít svého člověka, který se shánění peněz soustavně věnuje. A jestliže si přece jen leckde zvykli na to, že dělat fundraisera není nic podezřelého, jen málokde už pochopili, že fundraiser není jakýsi Jánošík vyzbrojený výroční zprávou místo valašky, který donese odkudsi peníze bez ohledu na to, na co získává. Poznání, že fundraising není „jen“ získávání peněz, ale spíš dlouhodobý způsob komunikace s veřejností včetně té podnikatelské a zámožnější, do České republiky dorazilo jen výjimečně.

Tomáš Feřtek, To strašné slovo fundraising, Bariéry, 3-4/2002

Pozn. red.: Výraz „fundraiser“ pro potřeby českého jazyka nepřekládá Akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 1995, ani Velký anglicko-český slovník, Academia, Praha, 1992. Asi jde o výraz běžně užívaný a notoricky známý.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče