Daňové paušály se možná naposledy nemění

23. února 2012, 08:00 - Tomáš Johánek
23. února 2012, 08:00

Podnikatelům zatím stále ulehčují účetnictví takzvané daňové paušály. Díky nim si živnostník ušetří spoustu papírování. Možná je ale poslední sezona posledním rokem výdajových paušálů, protože ministrovi financí Kalouskovi vadí jejich výše.

Foto: Profimedia.cz

Osud výdajových paušálů je sice v poslední době stále více nahnutý, ministr financí Miroslav Kalousek se netají tím, že mu je jejich současná výše trnem v oku. Ovšem pro daňový rok 2011 se nic nezměnilo. Zda-li bude možné to samé říci na konci letošního roku, je zatím ve hvězdách a záleží na vyjednávání v rámci vládní koalice.

Podnikatelé a poplatníci s příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti mohou v současnosti uplatnit procentní výdaje v následující výši:

• Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství podle § 7 zákona o daních z příjmů (zemědělský podnikatel) i § 10 zákona (zemědělský „nepodnikatel“) 80 %

• Příjmy z řemeslných živností 80 %

• Příjmy z ostatních živností kromě řemeslných 60 %

• Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (nikoli podle živnostenského zákona, tj. např. advokáti, lékaři, daňoví poradci, notáři, pojišťovací agenti, provozovatelé FVE) 40 %

• Příjmy z nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů 40 %

• Příjmy podle autorského zákona, příjmy z užití práv z průmyslového vlastnictví 40 %

• Příjmy znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, insolvenčních správců 40 %

• Příjmy z pronájmů 30 %

Když se rozhodnete, není cesta zpět

Zatímco u zemědělské výroby a vodního hospodářství bývá celkem jasno, problém může činit zařazení živnosti do řemeslné či ostatní. V tomto směru pomůže příloha číslo 1 živnostenského zákona, která jasně stanovuje, co patří mezi řemeslné živnosti a co mezi ostatní. Rozdíl v daňovém zatížení v případě využití výdajových paušálů je přitom celých 20 procent. Pokud se poplatník v přiznání rozhodne pro paušální výdaje, už tento způsob nesmí zpětně změnit. Nemůže tedy podat dodatečné přiznání na skutečné výdaje. Zákon také nedovoluje v rámci jednoho druhu příjmu kombinovat paušální výdaje a výdaje ve skutečné výši. Jestliže má kupříkladu podnikatel příjmy z nákupu a prodeje zboží a vedle toho ze zprostředkovatelské činnosti, nemůže u příjmů za nákup a prodej dát skutečné výdaje a u zprostředkování výdaje paušální. Způsob uplatnění výdajů musí být až na výjimky jednotný.

Buď paušální výdaje nebo sleva

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by rád výdajové paušály výrazně omezil, naráží ale na odpor vládních kolegů z ODS. Připravil proto náhradní variantu pro případ, že se záměrem snížit výdajové paušály živnostníků zpět na úroveň roku 2005 neuspěje. „Pokud budete jako osoba samostatně výdělečně činná uplatňovat paušály, nesmíte uplatňovat slevy a bonusy. A když chcete uplatňovat slevy a bonusy, tak účtujte, ale neuplatňujte paušály,“ řekl ministr financí časopisu Týden.

Tento plán se ale nelíbí jak vládní ODS, tak opoziční ČSSD. „ODS navrhuje ponechat sazby tak, jak jsou, ale omezit velikost živnosti maximálním obratem pět milionů korun, aby to skutečně bylo pro malé podnikatele,“ uvedl náměstek ministra financí Ladislav Minčič (ODS). O stropu pro uplatnění paušálů pět až 20 milionů korun ročního obratu už koncem ledna mluvil premiér Nečas.

S novým Kalouskovým záměrem omezit živnostníkům využívání daňových slev a bonusů nesouhlasí ani ČSSD. „Sociální demokracie není v žádném případě ochotna podpořit šílený nápad ministra Kalouska, který by měl znamenat, že se bude spekulovat s daňovým bonusem na děti,“ uvedl stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD). Jako řešení Mládek navrhuje využití paušálů pouze pro neplátce DPH, protože paušály byly původně určeny na snížení administrativy pro drobné živnostníky, a nikoli ke snižování daňové zátěže.

Výdaje z různých živností vždy rozdělte

Naopak pokud má poplatník například příjmy z řemeslné živnosti a vedle toho z živnosti volné, musí vést přehlednou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl k jednotlivým druhům příjmů přiřadit správné procento výdajů a spočítat základ daně ve správné výši. Uplatnění výdajů v procentní výši je vyloučeno zejména v těchto případech:

- u podílu společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku;

- u příjmů dosažených účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud nejsou společné příjmy a výdaje rozděleny rovným dílem (rozdělením příjmů a výdajů účastníků sdružení rovným dílem se rozumí, že u každého účastníka sdružení je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů);

- u příjmů dosažených společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv, pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů.

S daněmi se možná bude hýbat ještě letos

Ačkoli ministr financí Miroslav Kalousek neměl ještě loni v plánu měnit výši některých daní během letošního roku, nepříznivý vývoj ekonomiky ho možná přiměje tento svůj postoj změnit. Na druhou stranu jsou možnosti zvýšení daní uprostřed účetního roku velmi omezené.

Připomeňme, že od ledna letošního roku se zvýšila dolní sazba DPH na 14 procent a úředníci ministerstva financí vážně uvažují o sjednocení sazeb DPH přibližně v polovině roku na 19 procentech. Další daňové změny připustil šéf státní kasy na příští rok, posvítit si chce zejména na živnostníky a vysokopříjmové skupiny obyvatelstva. Zvýšení DPH v polovině roku by přineslo do státního rozpočtu zhruba 25 miliard korun. To je ale zhruba jen polovina částky, kterou bude vláda zřejmě letos potřebovat navíc. „Příjmy do rozpočtu budou pravděpodobně o 30 až 50 miliard korun nižší oproti schválenému rozpočtu,“ připustil Kalousek.

DPH patří k nepřímým daním, jejichž navýšení by se dalo technicky uskutečnit už letos a současně by ještě letos přineslo kýžený výnos. Další možnosti, jak získat do státní kasy ještě letos potřebné miliardy, vidí Kalousek v úsporách na výdajové stránce státního rozpočtu. Přesnější představu o úsporách zatím ale nemá, nebo ji tají. Obecně mluví o úspornějším provozu státu, snižování státních platů a změně valorizačních schémat. K reálným změnám, které by ovlivnily příjmy ještě letos, by mohlo patřit ještě zvýšení daně z převodu nemovitostí ze tří na pět procent. Další opatření by pak začala platit v případě schválení až příští rok. Hovoří se například o zavedení dalších dvou pásem daně z příjmů osob.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče