Daňově diskriminované město - nápisy se množí

05. června 2009, 00:00 - Jiří Němeček, s využitím ČTK
05. června 2009, 00:00

Při jízdě republikou se v těchto dnech mohou řidiči lehce přesvědčit, kde místním docházítrpělivost s finančními „drobky“, které jim k hospodaření přenechává stát. U stovek vesnic a malých měst je při příjezdu do obce možné vidět nápis Daňově diskriminovaná obec, případně město.

Autor: ČTK

Starostové, kteří nejsou spokojeni se systémem přerozdělování daní městům a obcím, požadují změnu. Nelíbí se jim, že malé obce dostávají při přerozdělování daní výrazně méně peněz na jednoho obyvatele než velká města nad sto tisíc obyvatel. Zástupci Sdružení místních samospráv (SMS) zpracovali návrh nového financování měst a obcí a navíc zorganizovali právě probíhající protest, při němž zhruba tisícovka obcí v Česku u svého vjezdu vyvěsila cedule s nápisem o daňové diskriminaci.

Podle informací sdružení si města a obce v Česku ročně z daní rozdělí 116 miliard korun. Z toho téměř polovinu dostávají Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. V těchto aglomeracích přitom žije ale jen pětina obyvatel Česka. Návrh na nový způsob financování samospráv chce posílit rozpočty všech menších měst a obcí o téměř 21 miliard korun. Změna by snížila příjmy přibližně dvěma stovkám měst, vydělalo by na ní přes šest tisíc obcí.

Obyvatel velkého města dostává podle propočtů samospráv až 4,5krát více než lidé ze zbytku Česka. Sdružení požaduje, aby se tento rozdíl pohyboval mezi dvou až dvouapůlnásobkem. Zatímco nyní na Pražana podle sdružení připadá 30 tisíc korun, po změně by to bylo asi 17 tisíc. Oponenti současného stavu vycházejí z analýzy financování obcí a měst Česka, kterou zpracovala Vysoká škola ekonomická v Praze. Podle předsedy SMS Josefa Bartoňka analýza jasně ukazuje na nedostatečné financování menších obcí a měst.

Například Bradáčov na Táborsku s 69 obyvateli dostává na jednoho občana zhruba tři tisíce korun. Ročně hospodaří s rozpočtem kolem 800 tisíc. Pokud by obec získala stejně peněz na obyvatele jako Praha, polepšila by si ročně o téměř dva miliony.

Tomu málo, tomu míň

Návrh by ovšem na druhé straně znamenal značné výpadky příjmů pro největší česká města. Jen Praha by například přišla asi o 15 miliard korun ročně. „Jsme proto ochotni přistoupit na určitý kompromis, aby byl přechod postupný,“ chápe obavy větších měst starosta Suché Lozi na česko-slovenském pomezí Petr Gazdík. Dodává ale, že se situace musí neprodleně řešit, protože kvůli ekonomické krizi malé obce přicházejí o značné příjmy.

„Je to nespravedlivé, velká města parazitují na českém venkovském prostoru,“ zlobí se starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký. Venkov podle něj zabezpečuje správu 72 procent území státu s pětinovými náklady ve srovnání s velkými městy. Obává se, že situaci mohou ještě zhoršit megalomanské plány Prahy na uspořádání olympiády, které by mohly do hlavního města stáhnout další peníze z daní.

Ministerstvo financí přitom už před časem slíbilo přehodnocení zákona poté, co dvě obce podaly v polovině roku 2007 žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Po pádu vlády se ale podle nich přestala situace řešit. „Analýza byla zpracována, ale její výstupy nejsou nijak brány v potaz,“ tvrdí senátorka Jana Juřenčáková z hnutí Nezávislí starostové pro kraj.

Starosta obce Miroslav na Znojemsku Augustin Forman souhlasí a navíc říká, že za svou obec cítí ze strany státu diskriminaci. Zvláště je to patrné v době současné ekonomické krize, kdy podle odhadů ministerstva financí klesnou příjmy obcí a měst z daní až o deset procent. Chápe přitom, že na služby dostávají velká města více peněz než menší obce. Využívají je totiž i lidé ze širokého okolí velkých měst. „Ale aby to byly tak několikanásobné rozdíly, to je moc,“ podotýká Forman.

Pokud sdružení svým protestem stát nepřiměje k jednání, jsou starostové připraveni organizovat další protestní akce. „Centrum odporu se přesune do Prahy,“ říká právník SMS Stanislav Polčák. Naznačil, že není problém, aby se do Prahy sjely stovky starostů malých obcí, aby se na řešení problému zeptaly poslanců. Dodal, že je sdružení připraveno obnovit svou žalobu ve Štrasburku. Nejdříve ale starostové hodlají o pomoc požádat nového premiéra na domluvené schůzce 16. června.

Bez vlastních peněz nejsou ani dotace

Co starostům malých sídel hlavně vadí? Zejména fakt, že bez vlastních peněz, které by mohli vložit do obnovy svých obcí, nezískají ani státní, natož evropskou dotační podporu. Zanedbané vesnice, nedostatek peněz na provoz, málo práce, špatná dopravní obslužnost i zdravotnictví a hrozící úpadek zemědělství – to jsou některé argumenty 65 malých obcí z Plzeňského kraje, které se k protestu připojily. „Lidé s protestem souhlasí, protože chtějí mít lepší chodníky, silnice, zdravotní péči, chtějí zachovat školy, pošty, obchody a hospody,“ vysvětluje předseda krajské rady sdružení a starosta Dešenic Jan Rejfek.

Na Vysočině byly mezi protestujícími i Křižánky na Žďársku s necelými 400 obyvateli. Obec ročně dostává z daní asi tři miliony korun. „Většinu z nich musíme dát do školy,“ podotýká starosta Jan Sedláček.

Ministerstvo financí připravuje podle mluvčího Jakuba Haase nový zákon o rozpočtovém určení daní, který vytvořila komise odborníků. „Má platit od ledna 2010, ale není politická vůle. Nikdo neviděl ani věcný záměr. Ministerstvo nám řeklo – tak jej připravte a my vám jej budeme připomínkovat,“ uvedl Polčák. Zároveň ministerstvo doporučuje, aby se největší sídla s městečky a vesnicemi mezi sebou dohodla, což podle Polčáka není možné. Sdružení je navíc podle něj pro ministerstvo stejným připomínkovým místem jako Svaz měst a obcí, i když ten má zhruba dvojnásobek členů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče