Daňová výpomoc s ručením omezeným

19. června 2015, 11:32 - Dalibor Dostál
19. června 2015, 11:32

Poradci a účetní stále častěji pomáhají podnikatelům s daňovými přiznáními. Jejich služby ale nepředstavují vždy záruku, že je odevzdaný výkaz v pořádku. Pokud se stane chyba, musí pojištěný poradce postih zaplatit, kdežto účetní nikoli.

Březnový termín podání daňového přiznání mají firmy a podnikatelé za sebou. Ti, kterým zpracovávají podklady daňoví poradci, mají nyní poslední dny a týdny na odevzdání. Stát se tak musí do 1. července. Toto datum je stanovené jako prodloužený termín pro přiznání zpracovaná poradci.

V Česku platí, že velká většina firem podává daně bez pomoci poradců. Podle dostupných údajů bylo v minulém roce podáno 396 439 daňových přiznání právnických osob, z toho 250 tisíc v řádném termínu do 1. dubna 2014. Dalších 2 117 088 tvořila daňová přiznání podnikatelů fyzických osob, v prvním čtvrtletí jich dorazilo na finanční úřady téměř 1 850 000.

Zbytek, tedy dokumentace s pomocí specialistů, činil 267 088. Pro srovnání, v roce 2011 podávaly fyzické osoby s pomocí daňových poradců 67 444 přiznání, o rok dříve to bylo 70 568 přiznání.

Jaké sankce hrozí firmám?
Nepodání daňového přiznání: Pokuta 0,05 procenta z daně za každý den prodlení, nejvýše pět procent stanovené daně. Podnikatel, který skončil ve ztrátě, má stále povinnost podat daňové přiznání. Pokud tak neučíní pokuta představuje 0,01 procenta z daňové ztráty denně, opět nejvýše pět procent. Maximální pokuta pro opozdilce je 300 tisíc korun.

Nezaplacení daně: Úrok z prodlení, který vychází z repo sazby stanovené ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Denní úrok z prodlení je repo sazba zvýšená o 14 procentních bodů.

„Z těchto údajů vyplývá, že zatímco pomoc daňových poradců spojenou s prodlouženou lhůtou podání daňových přiznání využívá téměř 40 procent právnických osob, u podnikatelů fyzických osob je to přibližně 13 procent. Ze zkušeností mohu potvrdit, že zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců v termínu podání daňových přiznání rychle stoupá. Za poslední tři roky vzrostl více než dvojnásobně,“ vysvětluje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu eDaně.cz.

Nicméně ani zbývající firmy a živnostníci nezpracovávají daně vlastními silami. Velká část z nich využívá nějakou formu pomoci od jiných subjektů.

„Myslím, že to bude valná většina právnických osob a 75 procent živnostníků. Přiznání nezpracovávají jen daňoví poradci, ale často jde o účetní,“ odhaduje Monika Novotná, partnerka-advokátka se specializací na daňové právo z poradenské společnosti Rödl & Partner.

Rozdíl mezi daňovým poradcem a účetním může být na první pohled malý, pro firmy je přesto zásadní. Zatímco daňový poradce za případné chyby ze zákona ručí, u účetních žádná povinnost stanovená není.

Paradoxní je, že především živnostníci tento rozdíl mezi daňovým poradcem a účetním příliš neznají. Podnikatelé žijí v domnění, že pokud si nechají zpracovat daně od účetního, ručí za způsobené škody automaticky. Jenže tento účetní zákon na žádné povinné pojištění účetních nepamatuje, a tak náhrada škod je v tomto případě především otázkou smlouvy nebo soudního sporu.

Bez odborníka s chybami

Daňové přiznání podnikatelům dělá problémy. Pokud se ho rozhodnou vyplnit sami, často chybují.

„Mnoho klientů za námi přijde už se zpracovaným daňovým přiznáním a žádostí o kontrolu. Neznám žádné oficiální statistiky, ale podle mých zkušeností je 99 procent daňových přiznání fyzických osob nepřesných či chybných, téměř vždy je třeba něco doplnit nebo opravit. Oproti tomu daňová přiznání právnických osob, která jsou připravena od jejich účetních, jsou zhruba ze 75 procent správná,“ porovnává Blanka Štarmanová.

Rozdíly v počtu chyb jsou podle ní dány zkušeností účetních, ale také délkou spolupráce s firmou. „Když se na nás firma obrátí prvním rokem, tak jejich daňové přiznání s velkou pravděpodobností opravíme, ale v dalších letech už to většina dělá správně, což jim rádi potvrdíme,“ dodává Štarmanová.

V naprosté většině přiznání zpracované odborníkem chyby neobsahuje. Ovšem i účetní či daňový poradce se může dopustit omylů a chyb. Ať už v případě, že přiznání nebude odevzdáno včas, nebo tehdy, když v něm kontrola z finančního úřadu objeví chyby. Co se tedy stane, když vznikne průšvih? To závisí na tom, jestli podnikatel důvěřoval účetním, nebo poradcům, kteří jsou pro takové případy pojištění. Plátce daně musí vůči finančnímu úřadu splnit dvě povinnosti. Zaprvé podat v řádném termínu daňové přiznání, zadruhé zaplatit přiznanou daň. Pokud se do pěti tolerovaných pracovních dní po 1. červenci jedno nebo druhé nestane, finanční úřad podnikateli vyměří pokutu a úroky z prodlení.

Pokuta a úroky z prodlení vzniknou i v případě, že daň byla spočtena a zaplacena v termínu, ale nesprávně a finanční úřad po odhalení chyby stanoví daň vyšší. Obě sankce budou vždy vyměřeny daňovému subjektu, tedy plátci.

Pokuty za desítky milionů

Ve hře nejsou malé částky. „V roce 2013 bylo sankcionováno 11 389 fyzických osob v celkové výši 21 milionů korun a 19 862 právnických osob v celkové výši 117 milionů korun,“ upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Počet chybných daňových přiznání je mnohem vyšší. „Pokud správce zjistí nějaké formální nedostatky, například nedoložení přílohy k daňovému přiznání, jako je potvrzení od zaměstnavatele, doklad o zaplacených úrocích z hypotéky, o darech a podobně, tak většinou zvedne telefon a dotyčnému poplatníkovi zavolá nebo mu napíše e-mail a požádá ho, aby se na finančním úřadu zastavil a údaje či listiny doložil. Tyto případy se neevidují, jsou běžnou součástí komunikace správce daně s poplatníkem,“ doplňuje Petra Petlachová.

Úhrady škod, které podnikateli vzniknou, může firma či živnostník požadovat po poradci. „Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji uhradit,“ říká Blanka Štarmanová.

Pokud bylo přiznání připraveno účetním, za chyby zodpovědnost nemá. Lze ale uzavřít smlouvu, kde se jasně stanovuje, kdo je za co zodpovědný. Většina firem však nemá s odborníky uzavřenou žádnou smlouvu, což může být při řešení pochybení v přiznání velkou komplikací nejen u účetních, ale i poradců.

„Odpovědnost daňových poradců za jejich činnost vyplývá sice ze zákona, smlouva je ale jistotou pro obě strany. Je v ní sjednán rozsah poskytovaného poradenství, za které nese odpovědnost daňový poradce, stejně jako odpovědnost za vstupní údaje, kterou nese klient. Je logické, že jinou odpovědnost má daňový poradce, který pouze přebírá údaje z účetnictví klienta, a jinou poradce, který dělá komplexní daňový audit. A právě to by měla smlouva mezi poradcem a klientem přesně určit,“ zdůrazňuje Monika Novotná. I když je pojištění daňových poradců povinné, měli by se podle Moniky Novotné podnikatelé před zahájením spolupráce minimálně poradce dotázat, na jakou částku má svou odpovědnost pojištěnou.

Ani v případě uzavřené smlouvy a povinného pojištění nemusejí škody jít vždy na účet poradců.

„Nejhorší je případ, když klient poradci neposkytne úplné a přesné informace. Pokud bude poradce vycházet z neúplných podkladů, existuje vysoké riziko, že například v daňovém přiznání nebude vše správně zohledněno - a odpovědnost za takové chyby nese jednoznačně klient,“ podotýká Monika Novotná.

Na daně jsou firmy samy

Spory o způsobené škody mezi daňovými poradci a jejich klienty nejsou podle právníků časté.

„Někde se stala chyba při přepisu z účetnictví do formuláře přiznání, někde šlo o odlišný právní názor, než jaký pak zastával správce daně, v jednom případě nebylo včas podáno odvolání,“ popisuje některé kauzy Monika Novotná.

„Všechny případy se řešily s pojišťovnou, a když jsme společně dospěli k závěru, že chyba byla na straně daňového poradce, pojišťovna škodu nahradila,“ dodává advokátka.

I když podnikatelé a firmy, kteří podávají přiznání s pomocí daňových poradců, mají výrazně větší jistotu, že jejich daně budou správné, jedno riziko by neměli podcenit. V případě chyby platí poradci pouze pokutu vyměřenou finančním úřadem. Vlastní nedoplatek daní musí firma uhradit sama. A ten bývá obvykle mnohonásobně větší než sankce.

Cena není hlavní parametr

Pro firmy není zrovna jednoduché vybrat si správného daňového poradce.

„Stejně jako v případě řady dalších služeb i zde platí, že cena není nejdůležitějším parametrem při výběru poradenské firmy. Pro podnikatele je důležité znát další aspekty práce poradce, především jeho zaměření na konkrétní daně, obory podnikání, zkušenosti s poradenstvím pro podobné firmy, ale také maximální výši pojistného plnění pro případ škody,“ vysvětluje Jan Linhart, partner pro daňové poradenství KPMG.

Často podle něj bývá impulzem k zahájení spolupráce doporučení spokojeného klienta. Jde o jednu z mála možností, jak získat informace o kvalitách příslušného poradce.

Podnikatelé by se měli při výběru daňového poradce také zajímat o to, zda příslušný poradce poskytuje služby, které dotyčný potřebuje, a jaká je jeho zkušenost s danou oblastí.

„Nároky na daňové poradce v čase rostou s tím, jak se vyvíjí daňová legislativa a jak přibývá nestandardních případů, výkladů nebo soudních rozsudků,“ konstatuje Jan Linhart.

„Řada poradců se více specializuje na konkrétní oblasti nebo daně. Vysoce odborné služby jako zaměření na převodní ceny nebo odčitatelnou položku na výzkum a vývoj vyžadují tak vysokou míru erudice a praktických zkušeností, že je poskytují jen některé poradenské firmy,“ pokračuje.

Zpracovávat daně v zemi, kde se skoro každý rok převrátí daňové zákony naruby, není nic snadného ani pro firmy, ani pro specialisty. Obě skupiny si přejí, aby po letech legislativního průvanu nastalo konečně období tak dlouho slibované stability.

Za co padají nejčastěji pokuty

1. Nepřiznaný pronájem Do celkových příjmů je třeba zahrnout nejenom příjmy z podnikání, ale také z pronájmu nemovitostí, z autorských honorářů, z úroků z poskytnutých půjček a další příjmy. „Málokdo si uvědomí, že těch pár korun ročně, které dostává za pronájem svých polí družstvu, by měl přiznat, stejně tak jednorázové výdělky například z příspěvků do odborných médií, pokud nejsou zdaněny srážkou u zdroje,“ uvedla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

2. Zahrnutí majetku nad 40 tisíc do výdajů Pokud byla pořizovací cena jakéhokoli stroje, nábytku či vybavení vyšší než 40 tisíc korun, je nutné věc účtovat jako majetek a do výdajů uplatňovat pouze roční odpisy. Nejde o daňově uznatelný výdaj. Dobu odepisování a výpočet upravuje § 26 zákona o dani z příjmů. Pokud v daném roce podnikateli odpisy nijak neulehčí, je možné odpisování přerušit a zbytečně si tento daňově uznatelný výdaj nevyplýtvat.

3. DPH v příjmech a pojištění ve výdajích Zatímco OSVČ si své sociální a zdravotní pojištění do daňových výdajů nemohou zahrnout, sociální a zdravotní pojištění placené za zaměstnance daňově uznatelným výdajem je. „Pro plátce DPH může být také matoucí, že příjmy počítá z částek bez DPH.

Už jsem se setkala s tím, že podnikatel sečetl své příjmy podle plateb, které mu přišly na bankovní účet, tedy včetně DPH, čímž si rapidně a hlavně zcela zbytečně navýšil svou daňovou povinnost,“ popsala Blanka Štarmanová. „Dále je třeba si uvědomit, že daň z příjmu se počítá pouze z částek uhrazených v daném roce, na rozdíl od DPH, které odvádíme podle vystavených daňových dokladů bez ohledu na jejich úhradu.“

4. Pokusy o krácení daní Každé zatajení příjmů je považováno za daňový únik. Nezáleží, na jaký bankovní účet jsou příjmy z podnikání přijaty. Lidé se mylně domnívají, že pokud mají podnikatelský účet nahlášený na finančním úřadu a nechají si příjem z podnikání zaslat na soukromý účet, na podvod nikdo nepřijde. Stejná iluze panuje i o bankovních účtech v zahraničí, ačkoli funguje výměna informací mezi státy, nebo o nepřiznaných příjmech v hotovosti, u kterých existuje objednávka, faktura či jiný doklad druhé strany.

5. Vykazování soukromých výdajů jako služebních Naprostým omylem je zahrnovat do nákladů soukromé cesty s rodinou i méně okaté občerstvení v rámci firemních večírků a sebedůležitějších schůzek s klienty. Riziko vyvolává také deklarace soukromých jízd služebním vozem jako pracovních, ačkoli lokality, kde řidič tankuje, zvlášť o víkendu, více odpovídají jeho bydlišti než zápisu v knize jízd. Jaké sankce hrozí firmám?

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče