Daňová povinnost plátců daně z přidané hodnoty (příklady a komentáře)

06. srpna 2004, 00:00 - Ing. Miloš Hovorka, daňový poradce
06. srpna 2004, 00:00

V současnosti plátci s měsíčním zdaňovacím obdobímpoprvé vyplňují přiznání podle nového zákona o DPH. Profit přináší aktuální komentáře a příklady daňového poradce Ing. Miloše Hovorky.

V současnosti plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím

poprvé vyplňují přiznání podle nového zákona o DPH.

Profit přináší aktuální komentáře a příklady daňového poradce Ing. Miloše Hovorky.

1. Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň

při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti

 

Podle § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) platí, že daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.

Jde o zásadní změnu proti předchozímu zákonu o dani z přidané hodnoty, která spočívá v tom, že pokud plátce přijme dříve platbu (zálohu, dotaci k ceně plnění apod.) související s jeho zdanitelným plněním, tak je povinen přiznat daň ke dni, kdy ji přijal i když vlastní zdanitelné plnění ještě uskutečněno nebylo.

Vznik daňové povinnosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění

Plátci se v praxi dopouštějí mnoha omylů v tom, že považují již přijetí platby za uskutečnění zdanitelného plnění. Tak tomu však není, protože kdy se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné, je stanoveno v § 21 odst. 2 až 8.

Příklady:

• Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné:

– dnem, kdy dojde k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník při prodeji podle kupní smlouvy (§ 409 a násl. obchodního zákoníku),

dnem převzetí v ostatních případech nebo

– dnem příklepu při prodeji zboží ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách.

• Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné:

– dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, včetně prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách, nebo

– dnem zápisu změny vlastnického práva (podle § 7 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem), pokud nedochází k zápisu změny vlastnického práva vkladem.

• Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné:

– dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře, a to tím dnem, který nastane dříve, nebo

– dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí platby.

• V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné:

– dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo,

– dnem odečtu z iěřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele, při dodání tepla, chladu, elektrické energie, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby,

– dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,

– dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně,

– dnem schválení technické způsobilosti příslušným úřadem při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, pro přestavbu, jejímž výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně,

– dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu, popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle písm. b),

– dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle písm. b),

– dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce, nebo

– dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, kterou se příkazník zavazuje obstarat nějakou činnost pro příkazce.

• Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

• Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem převzetí a předání díla, a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy (§ 663 občanského zákoníku), smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o nájmu dopravního prostředku, smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo (§ 536 obchodního zákoníku) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva.

• U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy.

Pokud plátce nejdříve uskuteční zdanitelné plnění (např. dodá zboží nebo poskytne službu) a až potom za něj přijme platbu, tak je povinen daň na výstupu přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.

Příklad:

Pokud dojde např. k dodání zboží 15. května, tak na daňovém dokladu bude uvedeno jako datum uskutečnění plnění: 15. 5. 2004.

Plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím uvede daň na výstupu v daňovém přiznání za měsíc květen, protože v tomto měsíci mu vznikla povinnost daň přiznat. Plátce DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím uvede daň na výstupu v daňovém přiznání za 2. čtvrtletí roku 2004.

Vznik daňové povinnosti ke dni přijetí platby

Pokud plátce přijme dříve, než uskuteční zdanitelné plnění, platbu (zálohu, dotaci k ceně plnění apod.) související s jeho zd
anitelným plněním, tak je povinen přiznat daň ke dni, kdy ji přijal. Proto bude nově nutno důrazně identifikovat všechny platby, které bude plátce přijímat. Bude tak např. přijímat platby předem nebo zálohy na plnění, která:

a) se budou vztahovat k jeho zdanitelným plněním a plátce bude muset z těchto přijatých částek přiznat daň,

b) se budou vztahovat k plněním, která nejsou zdanitelná (např. k jeho plněním, která nebudou předmětem našeho zákona, protože místo plnění nebude v tuzemsku, k plněním, která nejsou zdanitelnými plněními, protože jsou osvobozena od daně).

Plátce bude také přijímat částky, které s plněními nebudou vůbec souviset – např. přijeté částky za vyfakturované penále, přijaté částky různých jistin, kaucí apod. Také z těchto přijatých částek plátce DPH přiznávat nebude.

Pokud ale plátce přijme platbu, která má souvislost s jeho zdanitelným plněním a přijme ji dříve, než toto plnění uskuteční, tak je povinen přiznat daň ke dni přijetí platby z přijaté částky.

Příklad:

Pokud se plátce se svým odběratelem předem nedohodl, jak bude DPH v přijaté platbě obsažena, tak částku daně vypočte z přijaté platby pomocí koeficientu tzv. metodou shora.

Jestliže například plátce přijme zálohu na dodání zboží (s 19% sazbou daně) ve výši

119 000 Kč, tak DPH z této částky vypočte takto:

119 000 x 19/119 = 119 000 x 0,1597 = 19 004,3 Kč.

Částka bez DPH je potom 119 000 – 19 004,3 = 99 995,7 Kč.

Plátce se však také mohl se svým odběratelem dohodnout předem, že v přijaté částce

119 000 Kč činí: DPH 19 000 Kč a částka bez DPH 100 000 Kč.

K výpočtu tak plátce použil metodu výpočtu daně zdola ze základu daně a to takto:

100 000 x 19/100 = 100 000 x 0,19 = 19 000 Kč.

Pokud plátce platbu přijal (před uskutečněním zdanitelného plnění) např. 15. května, tak na daňovém dokladu bude uvedeno jako datum přijetí platby: 15. 5. 2004.

Plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím uvede daň na výstupu v daňovém přiznání za měsíc květen, protože v tomto měsíci mu vznikla povinnost daň přiznat. Plátce DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím uvede daň na výstupu v daňovém přiznání za 2. čtvrtletí roku 2004.

Problematika uplatňování DPH v souvislosti s přijetím a zaplacením záloh je poměrně složitá. Proto vydalo Ministerstvo financí na svých internetových stránkách následující stanovisko:

Stanovisko ministerstva financí

 

Uplatňování DPH v souvislosti s přijetím a zaplacením zálohy

1. Stav do 30. 4. 2004

Podle zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, platného do 30. 4. 2004, se přijetí zálohy nepovažovalo za uskutečnění zdanitelného plnění a v souvislosti s tím nevznikala ani povinnost přiznat daň a vystavit daňový doklad.

2. Stav po 1. 5. 2004

Podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který nabyl účinnosti dne

1. května 2004, již uvedený přístup neplatí. Za stanovených podmínek je nutno k datu přijetí platby, i když se jedná o zálohu, přiznávat daň a vystavovat daňový doklad. Podle uvedeného zákona je nutno rozlišovat postup v případě:

a) přijetí zálohy na uskutečňované zdanitelné plnění v tuzemsku,

b) přijetí zálohy při dodání zboží do jiného členského státu,

c) přijetí zálohy na pořízení zboží z jiného členského státu.

„Záloha na uskutečňované zdanitelné plnění v tuzemsku

Podle § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je plátce povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, která se vztahuje k tomuto zdanitelnému plnění podle toho, která skutečnost nastane dříve. Je povinen tuto přiznanou daň uvést do daňového přiznání za zdaňovací období,

ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo ve kterém přijal platbu, a to vždy v tom zdaňovacím období, které nastalo dříve. Při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění pro jednotlivé typy zdanitelných plnění se vychází z ustanovení jednotlivých odstavců § 21.

K datu přijetí platby je plátce povinen vystavit daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění je plátce povinen přiznat zbývající částku daně ze základu daně, který bude snížen o zaplacenou zálohu a k datu uskutečnění zdanitelného plnění je plátce povinen vystavit daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění. Daňový doklad by měl být vystaven na vyžádání osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění i v případě, že zaplacená záloha se rovná celkové ceně a základ daně je tedy při jejím vyúčtování v souvislosti s uskutečněním zdanitelného plnění nulový. V případě, že při vyúčtování zálohy v souvislosti s uskutečněním zdanitelného plnění vznikne přeplatek, je základ daně, který se uvádí na daňový doklad, záporný. V tomto případě nevzniká zákonný důvod k vystavení daňového dobropisu.

Povinnost přiznat daň nevzniká z částek, které nejsou prokazatelně podle účetní a daňové evidence platbami přijatými v souvislosti s uskutečňovanými zdanitelnými plněními, např. u přijatých penále za neplnění smluvních povinností, u náhrad škody a jiných finančních vypořádání.

Povinnost přiznat daň nevzniká ani u kaucí a podobných plateb, pokud je smluvně sjednáno jejich vrácení odběrateli a stanoveny podmínky, zda mohou být použity na úhradu konkrétního zdanitelného plnění. Povinnost přiznat daň nevzniká ani v případě takzvaných neidentifikovaných plateb. Skutečnost, že se jedná o neidentifikovanou platbu, která nesouvisí s konkrétním zdanitelným plnění musí být plátce v daňovém řízení schopen prokázat.

Přiznání daně ze záloh přijatých do 30. 4. 2004 na zdanitelná plnění uskutečněná od 1. 5. 2004 je upraveno v § 111 odst. 11 zákona č. 235/2004 Sb. a je k němu zveřejněna samostatná informace.

Záloha při dodání zboží do jiného členského státu

Podle § 34 odst. 1 zákona o DPH je plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle § 34 odst. 3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží. Z toho vyplývá, že i při přijetí zálohy je nutno vystavit daňový doklad, na němž se však uvádí pouze základ daně, nevzniká tedy v souvislosti s vystavením tohoto dokladu povinnost přiznat daň.

Podle § 22 odst. 3 zákona o DPH vzniká při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 64 s nárokem na odpočet daně, povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání dnem vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven plátcem před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu nebo k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.

Ve vazbě na to je podle § 22 odst. 4 plátce povinen uvést do
dání zboží do jiného členského státu do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.

Při přijetí zálohy tedy musí být do 15 dnů vystaven daňový doklad a k datu jeho vystavení se považuje dodání zboží do jiného členského státu za uskutečněné a vykazuje se v daňovém přiznání za zdaňovací období, v němž byl daňový doklad vystaven. Zároveň je nutno jej ve vazbě na to vykázat v souhrnném hlášení o dodání zboží do jiného členského státu, které podává plátce, který uskutečňuje dodání zboží do jiného členského státu podle

§ 102 zákona o DPH. Skutečnost, že následně došlo k fyzickému dodání zboží do jiného členského státu, musí být plátce schopen prokázat správci daně v daňovém řízení.

Záloha při pořízení zboží z jiného členského státu

Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci podle § 25 zákona o DPH povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, nebo k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Ve vazbě na to je plátce povinen uvést daň do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.

Povinnost přiznat daň tedy vzniká plátci, který pořizuje zboží a který zaplatil zálohu na jeho pořízení ve vazbě na vystavení daňového dokladu dodavatelem zboží z jiného členského státu. Lhůta pro vystavení daňového dokladu od přijetí platby je dána národní legislativní úpravou platnou v členském státě dodavatele. Pokud tedy dodavatel vystaví daňový doklad na přijatou zálohu, je plátce, který pořizuje zboží povinen přiznat daň při pořízení k datu vystavení daňového dokladu, který uvede na dokladu dodavatel, a to bez ohledu na to, zda již došlo nebo ještě nedošlo k fyzickému dodání zboží. Na základě tohoto dokladu může pořizovatel uplatnit nárok na odpočet daně v daňovém přiznání za zdaňovací období, v němž přiznal daň při pořízení.“

Je potřebné zdůraznit, že podle stanoviska pod písm. ad a) a v souladu se zákonem

č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, povinnost přiznat daň nevzniká:

1. Z částek, které nejsou prokazatelně podle účetní a daňové evidence platbami přijatými v souvislosti s uskutečňovanými zdanitelnými plněními např.:

– u přijatých penále za neplnění smluvních povinností,

– u náhrad škody a jiných finančních vypořádání.

Co je zdanitelné plnění, je výše dostatečně uvedeno.

2. U kaucí a podobných plateb, pokud je smluvně sjednáno jejich vrácení odběrateli a stanoveny podmínky, za kterých mohou být použity na úhradu konkrétního zdanitelného plnění.

3. V případě tzv. neidentifikovaných plateb. Skutečnost, že se jedná o neidentifikovanou platbu, která nesouvisí s konkrétním zdanitelným plněním, musí být plátce v daňovém řízení schopen prokázat.

V tomto posledním případě se domnívám, že se logicky v souladu se zákonem řeší situace, kdy plátce přijme např. platbu, přičemž neví, s jakým konkrétním budoucím zdanitelným plněním tato platba souvisí, protože ani sám plátce platby neví, jestli bude platba použita např. na úhradu zboží nebo služby s 5% nebo 19% sazbou daně.

Do doby, než toto bude jasno, jde o neidentifikovanou platbu, ze které se při jejím přijetí daň nepřiznává.

2. Uskutečnění zdanitelného plnění

a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu

 

Dodáním zboží do jiného členského státu EU se podle § 13 odst. 2 ZDPH rozumí dodání zboží, které bylo skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu EU.

Dodání zboží s DPH

Pokud plátce dodá zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně (jde např. o dodání zboží soukromé osobě), je plátce povinen daň na výstupu přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Den uskutečnění zdanitelného plnění se v tomto případě stanoví podle § 21 ZDPH (viz výše). Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.

Dodání zboží bez DPH

Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně (jde např. o dodání zboží osobě, která je registrována k DPH v Německu), nevzniká plátci povinnost přiznat daň, protože toto dodání zboží je od daně osvobozeno (plátce dodává za stanovených podmínek zboží německé osobě bez DPH).

Plátci však vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání, a to:

a) dnem vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven plátcem před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, nebo

b) k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.

Toto dodání zboží do jiného členského státu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.

Příklad:

Plátce DPH z Prahy (s měsíčním zdaňovacím obdobím) dodal zboží firmě, registrované k DPH v Německu, a to do jejího skladu v Mnichově. Zboží bylo dodáno 20. 5. 2004.

Datem uskutečnění plnění je tak 20. 5. 2004 a do 15 dnů od tohoto data je plátce povinen podle § 34 ZDPH vystavit daňový doklad. Plátce daňový doklad vystavil 2. 6. 2004.

Povinnost přiznat uskutečnění dodání zboží do Německa tak plátci vzniká dnem 2. června 2004 a dodání zboží bude proto uvedeno do daňového přiznání za měsíc červen 2004.

3. Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží

 

Daň při dovozu zboží vyměří a vybere celní orgán a plátce ji proto neuvádí jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání.

Daňová povinnost při dovozu zboží v tuzemsku vzniká:

a) dnem propuštění zboží do celních režimů volný oběh, dočasné použití, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení nebo dnem, kdy je zboží, které bylo dočasně vyvezeno v pasivním zušlechťovacím styku, dovezeno zpět do tuzemska a propuštěno do volného oběhu,

b) dnem, kdy bylo zjištěno porušení podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno, nebo

c) dnem, kdy byl zjištěn nezákonný dovoz.

4. Uskutečnění zdanitelného plnění

a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby

osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou

 

V § 15 ZDPH je vymezen postup zdaňování při poskytnutí některých služeb uvedených v § 10 osobou registrovanou k dani v jiném členském státu a zahraniční osobou, pokud je místo plnění v tuzemsku.

Za stanovených podmínek platí, že:

a) pokud je příjemcem služby plátce, tak je on povinen přiznat a zaplatit daň, a nikoliv zahraniční poskytovatel služby. Vypočtenou daň uvede jako daň na výstupu ve svém daňovém přiznání a při splnění podmínek ve stejném daňovém přiznání si uplatní i nárok na odpočet daně (jde o uplatnění systému reverse charge – obráceného zdanění neboli přenosu daňové povinnosti na jiného),

b) pokud je příjemcem služby neplátce DPH nebo soukromá osoba, tak je povinen přiznat a zaplatit daň zahraniční poskytovatel služby.

Při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni zaplacení, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví obdobně podle § 21 (viz výše). Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.

Obdobně se postupuje i u dodání zboží s instalací nebo montáží výše uvedenými zahraničními subjekty.

Příklad:

Rakouská firma registrovaná k DPH v Rakousku, která nemá u nás sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, poskytla českému plátci DPH poradenskou službu a to přímo v sídle firmy v Brně. Služba byla poskytnuta 25. 6. 2004 a k jejímu zaplacení ve výši 100 000 Kč po přepočtu došlo o 14 dní později.

Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je tak 25. 6. 2004 a brněnská firma uvede přiznanou daň jako daň na výstupu v daňovém přiznání za měsíc červen ( firma je plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím).

DPH vypočte firma takto:

100 000 x 19/100 = 100 000 x 0,19 = 19 000 Kč.

Protože firma použije přijatou službu k uskutečnění svých zdanitelných plnění, u kterých jí vzniká povinnost přiznat DPH na výstupu, tak má nárok na odpočet daně u této služby, který si uplatní v tomtéž daňovém přiznání jako daň na vstupu.

Z hlediska cash flow je tak nakonec pro brněnskou firmu uplatňování DPH u přijaté služby z Rakouska neutrální operací.

Pokud by firma ale zaplatila za službu již např. 30. 5. 2004, tak ji vniká povinnost přiznat daň již k tomuto dni. Daň na výstupu by uvedla v daňovém přiznání za měsíc květen a v tomtéž daňovém přiznání by si jako daň na vstupu uplatnila i nárok na odpočet daně.

5. Uskutečnění zdanitelného plnění

a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu

 

Pořízením zboží z jiného členského státu se podle § 16 odst. 1 ZDPH rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím, které je odesláno nebo přepraveno pořizovateli, osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, do jiného členského státu, než z kterého je zboží odesláno nebo přepraveno a nejedná se o dodání zboží s instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo o zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu.

Obdobně jako ve výše uvedeném případě nevzniká povinnost přiznat daň dodavateli, nýbrž pořizovateli zboží, který je plátcem DPH.

Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci povinnost přiznat daň:

a) ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státě před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, nebo

b) k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno.

Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.

Den uskutečnění zdanitelného plnění je den, v němž bylo pořízeno zboží z jiného členského státu, který se stanoví obdobně podle § 21 (viz výše).

Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu.

Pokud by však daňový doklad zahraničním subjektem nebyl vůbec vystaven anebo byl vystaven se zpožděním, tak vzniká plátci povinnost přiznat daň k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno a to i v případě, když pořizovatel zboží ještě k tomuto datu daňový doklad neobdržel.

Pokud daňový doklad neobdrží ani do lhůty pro podání daňového přiznání, tak bude muset plátce DPH z pořízeného zboží přiznat jako daň na výstupu, ale nárok na odpočet daně současně nebude moci v témže přiznání uplatnit, protože nebude mít daňový doklad k dispozici.

Nárok na odpočet si tak bude moci za stanovených podmínek uplatnit později, až v momentě, kdy daňový doklad obdrží.

Příklad:

Slovenská firma registrovaná k DPH na Slovensku dodala 10. 5. 2004 do skladů českého plátce DPH u Ostravy zboží, které podléhá u nás 19% sazbě daně.

Firma vystavila daňový doklad na částku 100 000 Kč po přepočtu a daňový doklad byl vystaven 20. 5. 2004.

Ostravské firmě vzniká povinnost přiznat daň k 20. 5. 2004 a přiznanou daň uvede jako daň na výstupu v daňovém přiznání za měsíc květen ( firma je plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím).

DPH vypočte firma takto:

100 000 x 19/100 = 100 000 x 0,19 = 19 000 Kč.

Protože firma použije pořízené zboží pro další prodej, kde ji vznikne povinnost přiznat DPH na výstupu, tak má nárok na odpočet daně u pořízeného zboží, který si uplatní v tomtéž daňovém přiznání jako daň na vstupu.

Z hlediska cash flow je tak nakonec pro ostravskou firmu uplatňování DPH u pořízeného zboží ze Slovenska neutrální operací.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče