Daně vzbudily emoce

24. září 2010, 14:52 - Pavel Hanslíček
24. září 2010, 14:52

Stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD) připustil jednotnou sazbu DPH

Aktuálnější téma si týdeník EURO vybrat nemohl. Další diskusní setkání EURO Business Breakfast, jež se odehrálo minulý čtvrtek jen pár hodin poté, co vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, se jmenovalo Daňový systém a povolební realita. Obsah spolu se složením panelu řečníků byl zárukou zajímavé a ostré diskuse. „Vládní koalice sice slibovala, že žádné zvyšování daní nebude. Nyní jsme se ale dozvěděli, že daň z příjmu vzroste o sto korun měsíčně. Je to nejhorší řešení. Slušný pravicový kabinet by situaci řešil proporcionálně. Například zvýšením sazby daně z příjmu o jeden procentní bod. Zavádí se retroaktivní daň z příspěvků na stavební spoření a také máme důvod se domnívat, že nejpozději od počátku dubna se daň z přidané hodnoty zvýší minimálně o dva procentní body. Vláda mlží jen proto, aby to nemusela říkat před senátními volbami,“ zaútočil na daňovou politiku koalice stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD). Patronem akce v pražské restauraci Mlýnec byla firma Ernst & Young, generálním partnerem společnost Weinhold Legal a mediálním partnerem Český rozhlas 1 – Radiožurnál.

Navštivte Moskvu Partner společnosti Ernst & Young Jan Čapek v úvodu upozornil, že i loni v září se v režii týdeníku EURO diskutovalo o daňovém systému. „To jsme se ale sešli v jiné době. Tehdy nás Jiří Havel z ČSSD přesvědčoval, jak daňová progrese motivuje. Nikdo se tomu nesmál a vtipné to přišlo snad jen několika daňovým poradcům. Pro ně skutečně platí, že je daňová progrese motivuje. Dnes máme na stole 118 koaličních hlasů, které mohou z Česka udělat daňový ráj,“ horoval Čapek. Pro zachování jedné sazby daně z příjmu se vyslovil i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek: „Progresivní zdaňování příjmů je minulostí. Naopak budoucnost je ve zdaňování rovnou sazbou. Když rovná daň funguje u zdravotního a sociálního pojištění, tak není důvod, proč by to nešlo u daně z příjmu,“ řekl Kocourek,. S ním nesouhlasil Jan Mládek: „Progresivní zdanění příjmu je investicí vyšších středních příjmových tříd do sociální soudržnosti. Pro ty, kteří chtějí vědět, jak to vypadá, když sociální soudržnost nefunguje, doporučuji navštívit Moskvu.“

Konec výjimek Neméně atraktivním tématem debaty bylo sjednocení DPH, které podpořila jak vedoucí katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické v Praze Alena Vančurová, tak ministr Martin Kocourek. „Jsem zastáncem jedné sazby DPH ani ne kvůli výnosům pro státní rozpočet, ale spíše pro eliminaci nejasností a možných daňových úniků,“ vysvětil Kocourek, kterého překvapivě podpořil i Mládek. „Zavedení jedné sazby DPH si dokážu představit, musí být ale splněn jeden důležitý předpoklad – skrze položky v nižší sazbě je totiž poskytována podpora nižším příjmovým skupinám. Takový krok se jim musí kompenzovat,“ řekl Mládek. Vyjádřil se rovněž ke zrušení zaměstnaneckých benefitů a k jejich náhradě univerzálním paušálem. „Musíme zrevidovat výjimky pro fyzické, ale i pro právnické osoby, udělat jejich audit a zjistit, zda již nepominuly důvody jejich existence. Ty nepotřebné pak můžeme zredukovat,“ navrhl Mládek. S tímto postupem nesouhlasila Alena Vančurová z VŠE. „Zrušit každou výjimku bude strašná fuška, jedinou cestu u daní z příjmu představuje vypracování nového zákona. Ten by měl být transparentní a předvídatelný na řadu let dopředu,“ požadovala Vančurová. Přitom, jak upozornil partner Weinhold Legal Milan Polák, tak důležité pro funkční daňový systém není jen množství výjimek a výše sazeb. „Zásadní je i srozumitelnost právních předpisů a jejich kvalita. Bohužel český legislativní proces je někdy tak zběsilý, že vznikají chyby nejen ve faktické, ale především v procesní stránce připravovaných norem. Soudy tak pravidelně ruší platební výměry pouze proto, že finanční úřady nepostupovaly procesně správně,“ řekl Polák a dodal, že české finanční úřady procesní stránce daňové legislativy mnohdy nerozumějí a chyby opakují. „Proto často dojde k prekluzi, platební výměr se vrátí tolikrát, až nárok zanikne a stát nevybere peníze,“ doplnil Polák.

Solární uklidňování Přestože podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů nebyla na pořadu tohoto setkání, diskuse se mu vzhledem k jeho aktuálnosti nemohla vyhnout. „Jsou-li odhady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností správné, tak kvůli podpoře fotovoltaiky byla v podstatě zavedena jakási mimorozpočtová daň ve výši 15 až 20 procent. Absolutně půjde o 35 až 47 miliard korun ročně. Přesná částka bude záviset na množství připojených zdrojů,“ upozornil poslanec za Věci veřejné a zároveň místopředseda Rozpočtového výboru a člen Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Radim Vysloužil. Na výtku reagoval náměstek ministra financí Ladislav Minčič. „Přijali jsme přísnější režim pro zdaňování výroby energie z obnovitelných zdrojů, kromě fotovoltaiky tedy i pro biomasu a malé vodní elektrárny. To ruší osvobození od daně z příjmů, jak u projektů, jež budou uvedeny do provozu po 1. lednu příštího roku, tak u již fungujících projektů,“ vysvětlil Minčič s tím, že navíc bude prodloužena odpisová lhůta fotovoltaických zařízení na 20 let. Popsané úpravy vyvolaly u některých účastníků debaty pochybnosti. „Platila zásada, kterou Česko převzalo z EU, tedy garantovaná návratnost nastavená na patnáct let. A to rozhodně dodržíme,“ odmítl výhrady Kocourek s tím, že inicioval vznik Koordinačního a monitorovacího výboru, který bude sledovat potenciální rizika plynoucí z poskytování příspěvků na obnovitelné energie. Úkolem výboru bude vyhodnocovat připojení nových obnovitelných zdrojů a odhadovat dopady na cenu elektřiny.

Konec masivních podpor Poslední oblastí, která vyvolala významnou odezvu, byly investiční pobídky. „ODS je vůči nim skeptická, ale v deformovaném prostředí investičních pobídek využívaných ostatními státy, je nelze jednoduše zrušit. Chceme ale omezovat podmínky pro jejich získávání tak, abychom přitahovali investice s vysokou přidanou hodnotou a investice pomáhající řešit regionální nezaměstnanost,“ konstatoval Kocourek a dodal, že doba masivních podpor bez ohledu na jejich charakter je pryč. S Kocourkem do určité míry souhlasil i Mládek. „Debata o tom, že je třeba zaměřit pobídky na strategické služby a výrobu s vysokou přidanou hodnotou, je relevantní. Ale určitě nemůžeme pobídky rušit,“ objasnil svůj přístup Mládek. Dále upozornil, že vláda musí prosazovat proexportní politiku, ekonomickou diplomacii a bojovat v rámci EU proti bariérám, jež vytvářejí českému vývozu zejména staré členské země EU. S tím souhlasil obchodní rada Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze Ladislav Bodnár: „Česká vláda musí udělat všechny kroky, aby vaše firmy mohly více exportovat. Tomu hodně napomůže, budou-li na místech obchodních radů sedět lidé, kteří se v podnikání vyznají, tedy ekonomové, ne diplomaté,“ uzavřel Bodnár.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče