Daně nejsou jediným lákadlem

11. března 2008, 17:54 - Kateřina Menzelová
11. března 2008, 17:54

Více než osm tisíc českých firem je registrováno v daňových rájích

Daňové výhody, ochrana majetku, regulace některých podnikatelských aktivit. To jsou nejčastěji zmiňované výhody, které přináší založení společnosti v některém z daňových rájů. Také čeští podnikatelé si oblíbili tyto destinace. Jak vyplývá z údajů agentury Čekia, počet vlastníků českých firem, které pocházejí z daňových rájů, se zvýšil v únoru meziročně o pětinu. Evropská unie ale v souvislosti s aférou daňových úniků, které vyšetřují německé úřady, zvažuje, jakými prostředky zprůhlednit odliv peněz do daňových rájů. Jednou z možností by bylo donucení Lichtenštejnska, Macaa a dalších míst, aby se přihlásily k evropským daňovým předpisům.

Stačí tisíc dolarů

Podle databází a výpočtů České kapitálové informační agentury (Čekia) se počet vlastníků českých firem, kteří pocházejí z destinací považovaných za daňové ráje, zvýšil letos v únoru meziročně téměř o pětinu na 8130. To představuje přibližně tři procenta ze zhruba 290 tisíc společností působících v Česku. Z nich zhruba třetina podniká v nemovitostech. „Náklady na založení společnosti v daňovém ráji se pohybují již od tisíce amerických dolarů, zhruba stejně se platí za roční provoz takové firmy. Využívat firem v daňových rájích za účelem snížení daní se podnikatelům vyplatí již od několikamilionových zisků,“ tvrdí členka představenstva Čekie Petra Doležalová. Statistická data hovoří o tom, že nejčastěji jsou české firmy kontrolovány subjekty se sídlem v Nizozemsku, USA a Lucembursku, a to i přes to, že Spojené státy nejsou dle Petry Doležalové považovány za klasický daňový ráj. Nicméně za splnění určitých podmínek, k nimž patří například to, že firma nesmí být spoluvlastněna či vlastněna Američanem, takto fungují. Největší nárůst zájmu českých podnikatelů zaznamenal Gibraltar, kde statistika Čekie uvádí růst o více než 76 procent. Druhá příčka co do vzestupu poptávky patří Belize, které zaznamenalo nárůst o 68 procent. Na třetím místě byly Seychely s růstem o šedesát procent.
Stejný trend, tedy stoupající oblibu daňových rájů mezi českými subjekty, zaregistrovala také poradenská společnost Apogeo. Ta zaznamenala meziroční nárůst žádostí o přesun sídla o více než padesát procent. Petr Noščák z Apogea uvádí jako hlavní důvody „stěhování“ zejména nepřehlednost daňové legislativy a špatnou vymahatelnost právního systému nebo snahu o vyšší ochranu investic. Nejčastěji využívanými lokalitami jsou v poslední době, jak vyplývá z údajů společnosti Apogeo, především země Evropské unie jako Nizozemsko, Kypr, Lucembursko, z nečlenských zemí je vyhledávanou lokalitou Švýcarsko, ale určité výhody pro podnikatele nabízejí i další země, například Dánsko nebo Španělsko.

Nejde jen o daně

„Odliv firem do zahraničí by mohla zřejmě přibrzdit daňová reforma, která mimo jiné nově zavádí institut osvobození zisků z prodeje majetkových účastí pro české společnosti,“ domnívá se Noščák. Dodává, že Česká republika tak získává zajímavou možnost zařadit se mezi ty země Evropské unie, kde institut osvobození kapitálových zisků napomáhá přílivu investic. „V dlouhodobém horizontu je ale pro podnikatele rozhodující nejen daňový aspekt, ale i další faktory, jako je vyšší vymahatelnost práva a podobně, a proto nelze v trendu odlivu firem z České republiky očekávat nijak zásadní změnu,“ říká Noščák. To, že daňové úlevy nejsou jediným důvodem, proč firmy směřují do daňových rájů, potvrzují i další názory. „I když jsme za posledních pět let výrazně snížili korporátní daně, vůle podniků zvažovat přesun sídla do daňového ráje se zvýšila. Stačí vám k tomu jen malý tým právníků a obvykle jeden advokát na místě,“ řekl například analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Daněmi se dle jeho názorů nedá konkurovat, taková strategie by zlomila státní rozpočet. Je třeba se zaměřit na zlepšení institucionálního prostředí a kompletní přepsání daňových zákonů, které mají být jednodušší a více motivující. Ekonomové upozorňují, že přesun zisku do zahraničí nemusí být vždy jednoduchou záležitostí. Například Zenon Folwarczny z poradenské firmy PricewaterhouseCoopers tvrdí, že se tento proces často bagatelizuje a je viděn příliš jednoduše. V rámci transakcí uvnitř skupiny společností by prý ziskovost měla být odvozena od rizik, která každá ze společností nese. „Čím více rizik, tím větší zisky, ale i ztráty má společnost nárok realizovat, a opačně. Přesun zisku do zahraničí je tedy obvykle spojen se změnou modelu podnikání,“ upřesňuje Folwarczny.

Vyhlášená válka

Přestože přesun sídla společnosti do některé z destinací považovaných za daňové ráje představuje zcela legální činnost, řada kauz způsobila, že takovéto podnikání získalo částečně pejorativní nádech. Stěhování zisku je také trnem v oku vládám, protože přicházejí o příjmy do státní pokladny. Americký senátor Carl Levin, podle něhož offshorová centra „vyhlásila válku počestným americkým daňovým poplatníkům“, odhadl, že Spojené státy kvůli existenci daňových rájů přicházejí ročně o 70 miliard dolarů. Přísnější postup proti odlivu peněz plánuje Evropská unie. Ministři financí sedmadvacítky se shodli na tom, že zrychlí revizi evropských pravidel pro zdaňování úspor. Výsledky této revize by měly být známé nejpozději za dva měsíce. Řadě členských států v čele s Německem se nelíbí, že bohatí občané Evropské unie skrývají v daňových rájích peníze před finančními a daňovými úřady. V Německu jsou v podezření zřejmě stovky milionářů po celé zemi, z nichž odhadem 700 převádělo peníze do Lichtenštejnska. Prokuratura v Německu vede vyšetřování i proti třem německým bankám, které údajně obviněným umožnily schovat prostředky na svých kontech a v trezorech. Jednotliví pracovníci nejmenovaných bank jsou rovněž podezřelí, že klientům radili s ukládáním peněz do lichtenštejnských nadací, čímž prý napomáhali k daňovým únikům.
Jedním ze způsobů, jak praxi s ukrýváním peněz v daňových rájích zkomplikovat, by bylo donucení Lichtenštejnska, Macaa a dalších, aby se přihlásily k evropským daňovým předpisům. Tento krok by mohl snížit úzkostlivou diskrétnost místních bankovních služeb, kterou daňové ráje využívají k přilákání zahraničního kapitálu. Berlín chce také navrhnout, aby byl do vybrané skupiny zemí zpoplatněn převod peněz, a chce zavést i daň vybíranou u zdroje.

Box:
Co znamená ráj? Daňové ráje, v nichž často počet založených firem převyšuje počet místních obyvatel, jsou označovány jako offshore centra. Název pochází z anglického slova offshore, neboli pobřežní vody. Řada ostrovních států, nejčastěji poblíž Velké Británie nebo USA, už před mnoha lety ve snaze přilákat zahraniční investory nabízela výhodné podmínky pro podnikání a hlavně výrazné daňové úlevy. Výhody v podobě nižších odvodů státu ale nejsou jediným pozitivem, které takovéto destinace nabízejí. Mezi další patří využití výhod odlišného právního prostředí, ochrana majetku či vyhnutí se regulaci některých podnikatelských aktivit. Místní úřady ve většině případů nevyžadují, aby offshore společnosti vedly účetnictví, prováděly audit, zpracovávaly výroční zprávy, nebo aby zdaňovaly výnosy procentuální sazbou. Stačí zaplatit paušální daň.
Jedničkou mezi daňovými ráji jsou Britské Panenské ostrovy, za nimi následuje Panama a třetí příčka patří Seychelám. Na nich v loňském roce tamní úřady zaznamenaly více než deset tisíc žádostí o registraci nové společnosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče