Daně mohou vychovávat

13. října 2010, 12:36 - Martin Shabu
13. října 2010, 12:36

Fiskální disciplínou hýbe to, jestli máte odpovědnost, říká francouzský ekonom

Ačkoli jeho země podporuje zdanění bank a finančních transakcí, Francouz Jean Pisani-Ferry, ředitel uznávaného bruselského think tanku Bruegel, týdeníku EURO prozradil, že s tímto typem zdanění nesouhlasí. Členovi poradního sboru francouzského premiéra se nelíbí, že novému návrhu chybí účelovost. Daně by měly být stanoveny tak, aby motivovaly lidi a instituce k určitému způsobu chování, a ne k pouhopouhému nashromáždění peněz. Ty nyní mnoha evropským zemím chybí ve veřejných rozpočtech zatížených obřími deficity.

EURO: Myslíte si, že nastal úpadek vlivu evropských institucí? PISANI-FERRY: Nesouhlasím s tím, že instituce EU upadají. Třeba Evropská centrální banka (ECB) během finanční a hospodářské krize posílila. Je ale pravda, že Evropská komise (EK) setrvale vliv ztrácí. Dosáhla mocenského vrcholu za Jacquese Delorse. Bylo to dáno dobou devadesátých let minulého století, kdy se podepisovala Maastrichtská smlouva. Za Delorse byl rozsah evropských aktivit velmi omezený, což posilovalo dominantní roli EK. Měnovou unií a Lisabonskou smlouvou záběr komise nabobtnal. Pokrýváte-li větší množství agendy, přirozeně vás to oslabuje. V soutěžním právu je ale EK stále velmi silným hráčem. Existuje také mnoho oblastí, v nichž komise vykonává takzvané sdílené pravomoci. Není v nich exkluzivním hráčem a musí se o moc dělit s členskými státy. Netvrdím, že není pravda, že ve srovnání se situací před patnácti lety je v Evropě mnohem menší hlad po evropské integraci. Panuje rovněž řevnivost mezi Komisí a Evropskou radou vedenou jejím předsedou Hermanem van Rompuyem. Ten se mimo jiné snaží vyprofilovat na otázce ekonomického vládnutí.

EURO: Jak se díváte na vytvoření orgánů panevropského finančního dohledu? PISANI-FERRY: Je to významný krok vpřed. Zejména krátce po krizi byly USA a Evropa nuceny provést reformy. Američané posilovali dohledové instituce, jež byly kvůli vnitřním sporům slabé. V Evropě se politici rozhodli vytvořit celoevropské dohledové orgány. Nebyly však vyřešeny všechny sporné části tohoto plánu. Stále není například jasné rozdělení kompetencí mezi evropskými institucemi a národními regulátory. Instituce budou mezi sebou soupeřit a nebudou chtít sdílet informace. Přesto jsem přesvědčen, že vytvoření dohledových orgánů, zejména v době krize, je správným rozhodnutím.

EURO: Domníváte se, že se finanční krize přelila do Evropy také díky tomu, že EU neměla celoevropské orgány dohledu? PISANI-FERRY: Ne. To si nemyslím. Díky krizi jsme si však uvědomili, že naše finanční propojení je mnohem těsnější než ve zbytku světa. Přestože evropské banky působí v řadě unijních zemí, finanční regulace až doposud zůstávala čistě na národní úrovni. Ukázalo se, že je to slabina. Pády bank měly silný přeshraniční charakter. Problémy finančních domů Fortis a Dexia se dotkly hned tří zemí. Každý si uvědomil, co by se mohlo stát, kdyby se jednalo o případ zahrnující větší počet zemí a složité struktury. Během krize se také projevila nedostatečná výměna informací mezi jednotlivými regulátory, ECB a evropskými institucemi. V takto mimořádné situaci je přitom nutné reagovat okamžitě.

EURO: Česko tvrdilo, že systém dohledových agentur není propracován do detailů. Kdo například ponese odpovědnost za opatření, která by měla dopad na národní rozpočty? PISANI-FERRY: Nevylučuji, že to může být problém. Rozpočty jsou národní. Nikdo se nechce o peníze dělit. Naše trhy ale jsou integrované. Lze předpokládat, že v budoucnosti navíc naroste počet fúzí a převzetí společností. Co s tím tedy uděláme? Jednoduchá řešení v podobě striktně národního finančního dohledu nebo přesunu pravomocí pouze na evropské instituce a unijní rozpočet nejsou možná. Musíme najít střední cestu. Přijatelným kompromisem je spolupráce národních regulátorů a evropských institucí, které mohou mít v mimořádných situacích nové pravomoci. Když se například ocitne důležitá finanční instituce s řadou přeshraničních aktivit před kolapsem, zafunguje panevropská koordinace a výměna informací. Jinak může nastat situace, v níž bude každý hrát svoji hru a hájit vlastní zájem.

EURO: Původní agendou setkání premiérů a francouzského prezidenta letos v září v Bruselu bylo ekonomické vládnutí v EU. Nakonec diskusi dominovalo rušení romských osad. Je ve Francii otázka Romů důležitější než finanční stabilita v Evropě? PISANI-FERRY: Ne. Důvod pro náhlou změnu je nasnadě. Evropská rada je politický orgán, kde se řeší konflikty mezi EK a členskými státy. To se stává i na národní úrovni. Například když má vláda na programu stanovenou agendu, kterou přehluší nečekaný konflikt. Kabinet pak stráví vymezený čas řešením daného sporu. To je život politiky. V technokratickém a úředním orgánu by se vám to nestalo.

EURO: Myslíte si, že zdanění bank a finančních transakcí přinese unii finanční stabilitu? PISANI-FERRY: Musíte začít jinou otázkou. Čeho chceme zdaněním dosáhnout? Můžete vybírat daně, abyste získal peníze. Daně mohou sloužit také jako nástroj, kterým vyvoláte určitý typ chování. Podle tohoto modelu můžete zavést uhlíkovou daň, abyste snížili emise CO2. Nejčistším účelem pro zavedení daní bývá regulace. Vzpomínám si na lidi z Mezinárodního měnového fondu (MMF), kteří před několika měsíci hledali alternativní důvody pro zdanění. Řeklo se, že finanční sektor narostl do obřích rozměrů, a proto by se měl zdanit celý finanční systém.

EURO: Jaký je tedy pravý důvod zdanění bank? Nejde jen o skrytý způsob, jak přivést do rozpočtu EU nový zdroj příjmu? PISANI-FERRY: Důvod pro zdanění, jako je pouhý zisk peněz, existuje relativně dlouho. Není to však ten nejlepší účel. Podobné je to se zdaněním finančních transakcí. Nejprve bychom si měli říci, čím jsou nebezpečné a proč bychom měli omezit jejich počet.

EURO: Jak byste si odpověděl? PISANI-FERRY: Nejsem fanouškem zdanění finančních transakcí ani bankovní daně. Chybí tomu účelovost. Bankovnictví a finanční svět je dnes nepopulární. Proto je politicky přípustné říci: „Zdaníme je.“ Osobně nevidím důvod pro tento typ zdanění. Nechápu, proč bychom měli preferovat model centralizovaného finančního systému s menším počtem transakcí oproti decentralizovanému modelu s velkým počtem finančních operací.

EURO: Častým argumentem odpůrců zdanění finančních institucí je to, že banky jednoduše zdraží své služby poskytované evropským občanům… PISANI-FERRY: To je pravda. Když zdaníte nějakou aktivitu, mohou za ni zaplatit vlastníci, spotřebitelé, poskytovatelé úvěrů nebo naopak dlužníci. Cena finanční krize je nepředstavitelná. Jednalo se o hospodářskou ztrátu v objemu 60 trilionů dolarů. Touto ztrátou se rozumí, kolik z toho, co vyrobíte, také ztratíte. I v případě, že budeme vycházet ze střízlivých předpokladů, dojdeme k závěru, že jsme zažili ztrátu odpovídající hrubému domácímu produktu celého světa. Nemůžeme připustit, aby se toto opakovalo.

EURO: Byla evropská „sedmadvacítka“ úspěšná v řešení finančního kolapsu Řecka? PISANI-FERRY: Unie otálela s rozhodnutím pomoci Řecku příliš dlouho. Proběhlo mnoho setkání, z nichž bylo patrné, že téma vzbuzuje rozmíšky. To oslabilo důvěryhodnost EU. Ztráta by byla menší, kdyby se unie dohodla v průběhu ledna nebo února letošního roku. Šéfové vlád a hlavy států veřejnosti prezentovali dohodu. Opakovaně však vyšlo najevo, že v jádru spolu členské státy nesouhlasí. Současně si ovšem myslím, že pomoci Řecku bylo správné rozhodnutí.

EURO: Platilo pro Řecko okřídlené rčení, že je příliš veliké na to, aby se nechalo zkrachovat, jak se často říká o některých soukromých či polostátních společnostech? PISANI-FERRY: Ano. Řecko je velikou zemí a řecký dluh je skutečně významný. Je navíc koncentrován především v Evropě. Pád Řecka mohl významně ovlivnit eurozónu, některé banky a celou „sedmadvacítku“. Tato obava nebyla jediným důvodem, jenž přispěl k rozhodnutí zasáhnout z vnějšku. Alternativou bylo nechat Řecko napospas vlastní situaci. Pak by se Řeci stejně obrátili na MMF, který by jim pomohl. Představa, že můžete nechat zbankrotovat zemi, je prostě nesmyslná. Vzpomenete-li si na sled událostí, Řekové se obrátili nejprve na MMF. Ten jim ale sdělil, že nemůže zasahovat v eurozóně bez předchozí dohody s unií.

EURO: Existuje možnost, že se eurozóna rozdělí na země s takzvaným „lepším“ eurem a skupinu zaostávajících zemí? PISANI-FERRY: Nemyslím si, že k tomu dojde. Cena by byla příliš vysoká. Byla by vysoká pro země, jež by uskupení opustily kvůli problémům s finanční stabilitou. Takové předpovědi by vedly k masivnímu odlivu kapitálu z ekonomiky země. Podobně by dopadly státy, které by zůstaly. Každý účastník trhu by si totiž řekl: „Fajn, mám eura. Ale co je to vlastně za eura? Byly vydány v zemi X, nebo Y?“ Okamžitě by nastalo odlišné hodnocení zemí a rozpad měnové unie. Je to zaručený recept pro finanční katastrofu. Některé země neměly vůbec chuť Řecku pomoci. Dospěly však k závěru, že cena za nekonání by byla větší. Když se pak v květnu ukázalo, že nemají na výběr, zavládla shoda.

EURO: Lze vytvořit sankce, které donutí členské státy k odpovědné fiskální politice? PISANI-FERRY: Šel bych filozofií decentralizace. To, co nakonec hýbe fiskální disciplínou, je, jestli máte doma vypěstovanou odpovědnost. Definice fiskální disciplíny je nutně odlišná v zemích, kde jsou koaliční vlády, jež mají ve vládním prohlášení rozpočtové závazky, a ve státech, kde exekutiva každoročně rozhoduje o tom, co bude dělat.

***

BOX
Jean Pisani-Ferry (59)
Ředitel renomovaného bruselského think tanku Bruegel vystudoval v Paříži inženýrský obor, později získal magisterský titul z matematiky. Dnes je profesorem ekonomie, přednáší na řadě univerzit a sedí v poradních orgánech mnoha institucí. Radí mimo jiné francouzskému premiérovi. V letech 2006 až 2007 byl prezidentem Francouzské ekonomické společnosti. Psal sloupky do deníku Le Monde, přispíval do týdeníku The Economist a v minulosti i poskytoval expertizu generálnímu řediteli EK pro ekonomické a finanční záležitosti. Je autorem analýzy přínosů a nákladů evropské ekonomické a měnové unie (One Market, One Money).

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče