Dan Jiránek: Radnice potřebují stabilnější příjmy

01. února 2012, 06:17 - Dalibor Dostál
01. února 2012, 06:17

Tuzemské radnice potřebují stabilnější příjmy, které budou méně závislé na výkyvech ekonomiky, říká předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Sám musel řešit dopady krize jako primátor sedmdesátitisícového Kladna.

Foto: Jakub Stadler

Loni se zvýšil počet obcí s rizikovým hospodařením o třetinu. V čem je podle vás příčina?

Je to kombinace doznívající krize a zvýšeného čerpání z evropských fondů. Pokud bych to měl popsat na příkladu Kladna, před krizí jsme měli úspory zhruba 200 milionů korun. Proto jsme se připravovali na to, že projekty z Evropské unie budeme spolufinancovat z vlastních peněz. Pak se kvůli krizi dramaticky změnila situace a od roku 2009 a 2010 máme peněz výrazně méně. Podobně i další obce, které počítaly s tím, že budou evropské projekty kofinancovat z vlastních zdrojů, si musely půjčit. Čerpání evropských peněz není zrovna rychlé, takže obce si půjčují peníze i na překlenutí doby, která uplyne od zaplacení faktur po vyplacení peněz z evropských fondů.

Je zadlužování kvůli evropským fondům dané spíše nezkušeností obcí, nebo špatným systémem fungování proplácení evropských dotací?

Škála příčin je hrozně široká. Proplácení trvá déle, než obce předpokládaly. Prodlužuje se všechno, včetně výběrových řízení kvůli odvolání neúspěšných uchazečů, mnohem více se kontroluje. To všechno způsobuje, že obce mají půjčky větší a delší.

Celkový dluh obcí v Česku dosáhl 83 miliard. Jak jsou na tom tuzemské obce v porovnání s vyspělými zeměmi?

Obce v České republice jsou podstatně menší než průměrné obce kdekoliv ve světě. Zároveň platí, že největší obce mají největší dluhy. Díky tomu je zadluženost tuzemských obcí menší. Je to dáno tím, že malé obce se hůře dostávají k půjčkám a na rozdíl od velkých měst nevydávají žádné dluhopisy.

Obce se často zadlužují kvůli financování velkých investic. Jsou v těchto případech dluhy nutné, není možné více spoléhat na úspory?

V loňském roce si řada obcí včetně Kladna půjčila mimo jiné proto, aby urychlila projekty bytové výstavby. Spočítali jsme si, že se vyplatí půjčit si peněz o něco více a urychlit plánovanou výstavbu, protože DPH se bude dva roky po sobě zvyšovat a projekty prodraží. Jedním z důvodů, proč se loni zvýšil dluh, může být, že obce umějí dobře počítat.

Letos se očekává návrat recese. Jsou na něj obce po zkušenostech z let 2008 a 2009 připravené?

Obce recesi vnímají přes daňové příjmy až se zpožděním. Čili když přijde nějaké zakolísání, my to pocítíme až za rok za dva. Další problém je, že stát snížil podíly obcím na daních. A navíc trvale snižuje daně, na jejichž výnosech mají podíl obce, a naopak zvyšuje daně, kde obce podíl nemají. To je dlouhodobě neudržitelné. Za naprostou prioritu proto považujeme, aby byla v roce 2012 schválena novela zákona o rozpočtovém určení daní. Tak, aby se pomohlo zvláště obcím s tisícem až 20 tisíci obyvatel.

Jste spokojeni s návrhem ministerstva financí na změnu rozdělování daní?

Úplně ne. Nevíme, proč ministerstvo připravilo takový návrh, který se snaží přidat i jedné z nejbohatších skupin obcí, což jsou obce do 300 obyvatel. Konkrétně těm, které mají velké katastry. Protože ty mají vysoce nadprůměrné příjmy.

Největší výnosy mají čtyři největší města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Ministerstvo financí chce jejich příjmy snížit, proč byly dosud o tolik vyšší?

To je velmi jednoduché. Tato města byla zároveň okresy. A když se rozdělovaly peníze ze zanikajících okresních úřadů, tak něco dostaly kraje, něco obce s pověřenou působností. V případě těchto čtyř měst dostaly většinu peněz po zaniklých okresech magistráty. Ale musíme přiznat, že převzaly také zřizovatelské funkce bývalých okresů. Takže zatímco zřizovatelem kojeneckého ústavu v Kladně je kraj, v Plzni je to tamní magistrát. Tyto věci bude při změnách rozpočtového určení daní nutné rovněž vyřešit.

Věříte, že bude změna od roku 2013 platit?

Ano. Doufám, že se vládní strany dohodnou na kompromisu. Byli bychom rádi, aby se nejpozději v březnu návrh dostal do Poslanecké sněmovny.

V současné době se rýsuje kompromis mezi snahou přidat menším obcím a odporem vůči omezení příjmů čtyř největších měst. Je na tom český stát tak dobře, aby dokázal přidat menším obcím, aniž by čtyřem největším nějak dramaticky ubral?

Zásadní je, že všechny strany vládní koalice tvrdí, že minimálně osm a půl miliardy se obcím přidat dá. Takže základní posun je hotový. Kromě toho se bavíme o takzvaném existenčním minimu pro obce. Protože, bohužel, ať parametry nastavíte jakkoli, vždycky budou obce, u kterých to vyjde špatně. Budou mít peněz málo. Domníváme se, že stejně jako máme jisté existenční minimum pro občana, je třeba mít také určité existenční minimum pro obce.

Ze zjištění finanční komise Svazu měst a obcí vyplývá, že 53 procent podnikatelů a 26,6 procenta všech fyzických osob neplatí žádné daně, což vede ke snižování příjmů obcí. Je to dlouhodobě udržitelné?

Toto téma úzce souvisí s motivací obcí podporovat podnikání na svém území. Dosud byla motivace k podpoře podnikání nastavena tak, že jsme jako obce dostávali 30 procent výnosu daně z příjmů fyzických osob. V okamžiku, kdy je tato daň téměř nulová, je lhostejné, jestli je daň 30, 50 nebo 100 procent. Protože z ní stejně nemáme nic.

Proč je stát při výběru této daně tak neúspěšný?

Zčásti je to kvůli špatnému nastavení této daně. Především co se týká odpočtů ze základu daně za děti cizinců. Všichni poslanci, kteří pro to zvedli ruku, si neuvědomili, že u českých podnikatelů dokážeme přes rodná čísla počet dětí lehce ověřit. Ale u cizích státních příslušníků to neplatí. Předpokládám, že si všichni sehnali potvrzení, že mají ve Vietnamu nebo na Ukrajině 10 nebo 14 dětí. A potom místo toho, aby platili daně, tak od státu dostávají peníze. V tomto zcela nepochybně bude muset stát udělat pořádek.

Jak chcete výpadek z této daně nahradit?

Samozřejmě bychom rádi dosáhli toho, aby se do balíčku sdílených daní dostaly daně spotřební. Protože se ukazuje, že jejich výnos je dlouhodobě stabilní a nekolísají v závislosti na ekonomickém cyklu. A navíc, jak jsem říkal, stát je neustále navyšuje, takže si navyšuje své příjmy, zatímco příjmy obcí klesají.

Obce opakovaně kritizují, že výnosy z daní se rozdělují podle toho, kde má firma sídlo, což je často v Praze, a ne podle toho, kde skutečně vyrábí, tedy v regionech. Je to spravedlivé?

Výnosy daní se nemohou rozdělovat na základě toho, kde má firma sídlo, ale kde skutečně podniká. Protože dnes nemá obec z přítomnosti podnikatelského subjektu na svém území prakticky žádné výhody. A přitom to pro ni znamená mnohé nevýhody, jako třeba dopravní zátěž, znečištění životního prostředí, větší pohyb osob.

Jakou změnu navrhujete?

Z mého pohledu by bylo nejlepší, kdyby se výnos části daně počítal nejen z počtu zaměstnanců firmy, ale také z plochy, která v dané obci slouží k podnikání. Stát eviduje daň z nemovitostí, kde mají objekty pro podnikání zvláštní sazbu, proto přesně ví, kolik těchto ploch v které obci je. Je to navíc údaj, který se evidentně vztahuje k území obce, nikoliv k sídlu firmy. Nemusíte tedy řešit, jaká je to firma, jakou má strukturu, nemusíte ani vědět, kde má sídlo.

Ještě nějaké parametry chcete při rozdělování daňových výnosů pro obce zvýraznit?

Je třeba prosadit motivaci pro obce, aby na svém území zajistily školy a školky. Chtěli bychom proto vytvořit mechanismus, který by obcím přinášel podíl na daních také podle počtu žáků základních a mateřských škol.

Mezi příjmy obcí patří daň z nemovitostí. Ta je v Česku výrazně nižší než ve vyspělých zemích. Vidíte za nynější ekonomické situace prostor pro její razantní zvýšení?

Obce mají pravomoc zvýšit až pětkrát daň z nemovitostí. Tam se nedomnívám, že je na místě nějaká změna.

A využívají toho?

Znám řadu obcí, od těch největších až po ty nejmenší, které v případě, kdy potřebují řešit nějakou zásadní investici typu kanalizace nebo dopravní stavby, přistoupí ke zvýšení daně z nemovitostí na dvojnásobek nebo trojnásobek. Z těch téměř 6 300 obcí to 200 až 300 dělá. Ale možnost mají všechny. Na druhou stranu bych daň z nemovitostí nepřeceňoval, protože je oproti ostatním daním opravdu nízká. Pokud by se něco mělo stát s daní z nemovitostí, tak by se měla zjednodušit.

Ministerstvo financí a ministerstvo vnitra chystá také návrh, který umožní bankrot obcí. Je takové opatření potřebné?

Doufám, že návrh umožní především režim, kdy obec nebo kraj bude varován, že něco není úplně v pořádku.

Dan Jiránek (49)

Rodák z Mladé Boleslavi promoval v roce 1985 na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. V letech 1999 až 2000 absolvoval postgraduální kurz UK v Praze a Univerzity Tampere oboru veřejná správa a regionální rozvoj. V letech 1998 až 2004 zastával post náměstka primátora Kladna pro životní prostředí a rozvoj, v roce 2004 se stal primátorem Kladna. Od roku 2007 působí v Radě Státního fondu životního prostředí, kde zastává post místopředsedy. Je členem Řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí. V roce 2011 se stal předsedou Svazu měst a obcí ČR.

Tato varování ale již chodí nyní.

Ano. Ale je s nimi trochu problém. Protože přijdou v okamžiku, kdy máte dluh. Ale nikdo neřeší, jestli ten dluh obci vydělává. Například když si radnice půjčí na nové, úspornější veřejné osvětlení, díky kterému ušetří náklady za energie. V současnosti je obec varována i v případě, kdy dlouhodobě vydělává. Naopak do současného systému kontroly se nepromítne, pokud má obec třeba dodavatelský úvěr. Protože to není klasická půjčka. Takže je potřeba, aby varování chodilo jen těm obcím, které se blíží nějaké kolizi, tedy že nebudou mít na splácení.

Jaké další kroky budou v novém zákonu zadlužování obcí bránit?

Po varování by měla být druhá úroveň, kdy budou obec nebo kraj přinuceny přijmout nějaká opatření, která začnou jejich špatnou finanční situaci narovnávat. Ve třetí fázi by měla být zavedena „nucená správa“. To znamená, že bude určen nějaký správce, který bude říkat, které věci jsou pro obec nezbytné, a které není nutno financovat. Posledním, čtvrtým stupněm je bankrot nebo prohlášení platební neschopnosti. Ten je potřebný pro případ, kdy se obec dostane do situace, kdy úroky a splátky začnou převyšovat její příjmy. Podle současné úpravy bude muset v podstatě navždy všechny své příjmy dávat na splácení dluhu, který přitom bude stále růst.

To je případ obce Prameny u Mariánských Lázní.

Ano. Je celkem jasné, že tato cesta nikam nevede. Už ve Starém zákoně existuje moudré nařízení, které říká, že člověk může upadnout do otroctví za dluhy, ale musí být nejméně po sedmi letech propuštěn. Bez této naděje ani lidé ani obce nemohou fungovat. To je vidět i na obci Prameny, protože v takové situaci, jako je nyní, tam samozřejmě nikdo nechce být v zastupitelstvu.

Jak tyto obce nakonec skončí?

Je jasné, že taková obec nemůže existovat, protože nepomáhá svým obyvatelům řešit jejich problémy, ale naopak je násobí. Zákon bude určitě muset obsahovat mechanismy, které umožní přičlenění obcí k sousední obci. A to nejenom kvůli enormním dluhům, ale také například kvůli vysokému věkovému průměru obyvatel, který znemožní, aby se občané sami spravovali. Takže k přičlenění nemusí dojít jen kvůli tomu, že obec zkrachuje z finančních důvodů, ale i kvůli tomu, že se vysídlí. Tedy pokud se lidé někde dostanou do situace, kdy nemohou, nebo nechtějí mít vlastní samosprávu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče