Další zbytečná práce pro úředníky

26. května 2010, 14:05 - Libuše Frantová
26. května 2010, 14:05

Živnostníci jsou zděšeni úvahami o záměru zvýšit jejich odvody na zdravotní a sociální pojištění. Pokud k tomu dojde, řada živností skončí a už tak komplikovaná situace na trhu práce se ještě zhorší.

Autor: Martin Siebert

Stát hledá možnosti, jak zacelit díru ve státní pokladně. Na účtu sociálního pojištění vloni chybělo třicet miliard korun a letos se může propad ještě zvýšit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se proto zabývá úvahou, jak získat další prostředky. Jednou z možností je dostat více peněz od osob samostatně výdělečně činných. S nápadem „odstranit nepoměr mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými v oblasti sociálního a zdravotního pojištění“ přišly odbory. Nakonec se tento bod stal jedním z osmatřiceti krátkodobých protikrizových opatření, na nichž se shodla tripartita.

Podkladový materiál ministerstva, který úředníci připravili v souvislosti s přípravou důchodové reformy a realizací vládní Exit strategie, se zabývá i pojistným na so­ciální zabezpečení OSVČ. „Jedná se o analytické dokumenty mimo jiné modelující různé situace, které by mohly nastat. Slouží jako pracovní podklady například pro jednání poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí k důchodové reformě,“ vysvětluje mluvčí úřadu Štěpánka Filipová.

Když stejné povinnosti, tak i stejná práva Odbory požadují, aby se odstranil nepoměr mezi zaměstnanci v placení sociálního a zdravotního pojištění. Poukazují na to, že samostatně vydělávající osoby odvedou státu ze stejného výdělku polovinu částky, kterou dají zaměstnanci. Průměrný živnostník odvede státu ročně 35 tisíc korun na sociálním pojistném, ale průměrný zaměstnanec okolo 70 tisíc korun. Sociální a zdravotní pojistné u zaměstnanců se vypočítává z hrubé mzdy, u živnostníků z poloviny zisku. Úřednická vláda schválila teze pro harmonizaci výběru daní a pojistného, kde mimo jiné zvažovala, že by zisk podnikatele podléhal odvodu celý. Téměř polovina živnostníků si platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. To může znamenat pro řadu z nich závažný sociální problém, doslova „tikající sociální bombu“, protože jejich starobní důchod bude kvůli nízkému přispívání do systému velmi malý. Zástupci živnostníků se proti sjednocení sazeb mezi zaměstnanci a živnostníky postavili. Poukazují na to, že osoby samostatně výdělečně činné si na rozdíl od zaměstnanců musejí zajistit práci i všechno, co k jejímu výkonu patří. „Náklady a odpovědnost nesou mnohem větší než zaměstnanci, kteří jsou chráněni,“ upozorňuje předseda Sdružení autodopravců Bedřich Danda. „Osoba samostatně výdělečně činná je právnická osoba oblečená do kabátu fyzické osoby, nelze ji poměřovat s postavením zaměstnance,“ namítá předseda Strany soukromníků ČR Rostislav Senjuk. Mzda zaměstnance je podle jeho slov určena výhradně k osobní spotřebě, od zaměstnavatele dostane výrobní i ochranné prostředky, ale živnostník je v roli zaměstnavatele i zaměstnance, jeho příjem mu v prvé řadě slouží na zajištění a udržení práce a na vybavení, které má zaměstnavatel vůči zaměstnanci. „Pokud se mají srovnat podmínky, pak tedy ve všem. Chci měsíc dovolené nebo podporu, když se mi podnikání nepovede. Nechci žádnou zodpovědnost ani ručení celým svým majetkem,“ říká Danda. Podle živnostníků by se musely sjednotit všechny předpisy, nejen odvody na sociální a zdravotní pojištění. Na rozdíl od zaměstnanců mají samostatní podnikatelé nárok na ­nemocenskou až po 14 dnech pracovní neschopnosti, nemají placené svátky, osmihodinovou pracovní dobu a další výhody, které zaručuje zaměstnancům zákoník práce. „Žádný samostatný podnikatel není zajištěn prací ještě dva měsíce po tom, co mu zákazník vypověděl smlouvu,“ srovnává situaci živnostníků s dvouměsíční výpovědní lhůtou u zaměstnanců Rostislav Senjuk. Zaměstnanci mají nárok na ­výplatu každý měsíc, i když pro ně firma nemá práci. Živnostníci, zejména ve stavebnictví nebo potravinářství, musejí mnohdy čekat na zaplacení faktury od velkých firem i 240 dní. „Přitom například dopravce musí naftu platit denně,“ vysvětluje Danda. Určité zvýhodnění tak považuje za zaslouženou kompenzaci. Zánik 250 tisíc míst

Proti myšlence ještě víc zatížit živnostníky se okamžitě postavili zástupci podnikatelů i Hospodářská komora. Tvrdí, že tento návrh je pro živnostníky likvidační. „Aktivnější část nezaměstnaných řeší svou situaci tím, že se dá na podnikání. Pokud ale stát zvedne podnikatelům daně, tak mnoho neúspěšných žadatelů o práci si zahájení podnikání rozmyslí. A řada podnikatelů zavře živnost. To jen zhorší současnou komplikovanou situaci na trhu práce,“ kritizoval záměr prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Také Občanská demokratická strana varuje před zvýšením plateb. Podle stranické analýzy by to mohlo vést k zániku až 250 tisíc pracovních míst. Státní rozpočet by tak přišel o desítky miliard korun.

Statistická čísla jim dávají za pravdu. V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku takový vliv jako v České republice. Počet podnikatelů, řemeslníků, lékařů, umělců nebo zemědělců, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, byl v prvním čtvrtletí 946 tisíc, jak vyplývá z evidence České správy sociálního zabezpečení. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.

Zbytečná námaha?**

Ministerstvo práce a sociálních věcí se brání, že příprava podkladů neznamená, že by úřad chtěl nyní sociální pojištění zvýšit. „O pracovních návrzích se diskutuje a pro všechny případné změny, které by z jednání mohly vyplynout, by bylo nezbytné zajistit širokou politickou shodu,“ ujišťuje mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Právě s politickou vůlí to není tak jisté. ODS jasně prohlašuje, že nedopustí zvýšení sociálního a zdravotního pojištění, protože srovnání plateb zaměstnanců a samostatných podnikatelů považuje za nespravedlivé a pomýlené.

Proti se postavila i strana TOP 09. Dokonce i šéf ČSSD Jiří Paroubek po jednání se zástupci Hospodářské komory ubezpečil, že sociální demokracie nebude zvyšovat odvody osob samostatně výdělečně činných na zdravotní a sociální pojištění. Plán na zvýšení sazeb je podle ČSSD návrhem vlády Jana Fischera, nikoli ČSSD. Nabízí se tak otázka, proč úřednický kabinet, který za pár týdnů skončí, zatěžuje ministerské úředníky prací, která se zdá být zbytečná.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče